Archiv článků: bakterie

Xylóza je po glukóze druhým nejhojněji se vyskytujícím se cukrem na planetě Zemi a která je uložena v pro lidi nestravitelné složce zbytkové rostlinné biomasy. Některé mikroorganismy, například bakterie mléčného kvašení či kvasinky, pomáhají lidem od nepaměti. Od minulého století pak pomáhají lidem jako jakési buněčné továrny vyrábět důležitá léčiva, …

Důkazy z archeologických nalezišť ve středověkém anglickém městě Winchester ukazují, že anglické veverky obecné (red squirell, Sciurus vulgaris) kdysi sloužily jako důležitý hostitel pro kmeny Mycobacterium leprae, které způsobují u lidí lepru. „Díky naší genetické analýze se nám podařilo identifikovat veverky jako první dávné zvířecí hostitele lepry,“ říká hlavní autorka …

Na Zemi je „zelená barva života“ spojena hlavně chlorofylem a. Exoplaneta podobná Zemi by však mohla vypadat zcela jinak. Mohly by ji pokrývat např. autotrofní mikroorganismy, které budou zachycovat jen málo nebo vůbec žádné viditelné světlo a místo toho využívat k fotosyntéze infračervené záření. I Zemi (respektive specifická prostředí) obývá …

V Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci (BIOCEV) byla dnes otevřena nová laboratoř s biologickým zabezpečením BSL3 umožňující bezpečnou práci s vysoce infekčními viry a bakteriemi. Tato laboratoř byla vybudována z dotace projektu EXCELES Národní ústav virologie a bakteriologie. Špičkově vybavené pracoviště za téměř 65 mil. korun …

Bakterie v chladném polárním potoce získávají energii ze světla. Odborníci ale zatím nedokázali odhalit, jak jejich fotosyntéza vlastně funguje. Miliardy let starou záhadu se proto s pomocí molekulárních metod snaží rozluštit čeští vědci. Objev by mohl v budoucnu pomoci při produkci cenných látek závislých na fotosyntéze. Fotosyntéza je proces, při …

O tom, zda mohou rodiče různých živočišných druhů včetně lidí předávat svým potomkům “užitečné“ bakterie už během embryonálního vývoje, se v biologii vede bouřlivá debata. Rozlousknout tuto otázku však není jednoduché, neboť bakterie žiji téměř všude a snadno mohou kontaminovat nástroje či chemikálie používané ve výzkumu. Tím mohou výrazně zkreslit výsledky vědeckých …

Nadměrným solením si může zkrátit život člověk. Posolením se zahrádkář může zbavovat slimáků. A nová molekula by měla umožnit takto likvidovat i bakterie s rezistencí vůči dnes používaným antibiotikům. Nová studie tvrdí, že studie odhalila molekuly, které účinně zabíjejí bakterie, přičemž jejich toxicita pro zdravé lidské buňky je naopak velmi …

Podle nové studie evoluce, alespoň u bakterií, není tak nepředvídatelná („náhodná“), jak se dosud předpokládalo. Co konkrétně to znamená, k tomu viz dále. Výsledky by prý mohly otevírat řadu možností v syntetické biologii, medicíně a environmentálních vědách. Studii vedli James McInerney a Alan Beavan z University of Nottingham a Maria …

A to prý dokonce zhruba stejně rychle buňky normální. Proč je to překvapivé? Jako minimální buňky označujeme bakterie s upraveným genomem, z něhož byly odebrány („vykuchány“) všechny geny, které nejsou bezprostředně potřebné pro život (v laboratorním prostředí ovšem). Takový minimální genom zdánlivě poskytuje jen malou (dokonce by se zdálo málem …

Společenstva střevních bakterií a hub u hybridních myší se výrazně neliší od společenstev jejich „rodičovských“ poddruhů, prokázali vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na divoké populaci myši domácí v tzv. hybridní zóně. Výzkum rozporuje některé dřívější studie, které naznačovaly, že správná funkce střevní mikrobioty zkřížených myší je narušená. Střevní …