Korozní test hořčíkového drátu potaženého biodegradabilním kopolymerem v simulovaném tělním prostředí. Kov je postupně nahrazován částečně průhlednými korozními produkty, které jsou svým složením velmi blízké anorganické složce lidské kosti. Polymer omezuje korozní rychlost a předchází lokálnímu poškození a generaci vodíku, což bývá způsobeno nečistotami v drátu, které někdy nelze spolehlivě odstranit při výrobě Mg drátu. Kredit: Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR

Hořčíkový drát sváže hrudník

Vědci vyvinuli implantát, jenž může lidem po operaci srdce ulevit.

Speciálně upravený implantát z hořčíku, který má schopnost se časem v těle rozpustit, vyvinuli vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH) a ČVUT v Praze. Tenký ohebný drátek by mohli v budoucnu využívat lékaři při některých operacích srdce, kdy je nutné kvůli přístupu do hrudního koše rozříznout hrudní kost a po chirurgickém výkonu opět obě její části svázat drátem k sobě. Dosud se k této fixaci používají materiály, které se v těle nevstřebají a po srůstu hrudní kosti se při komplikacích musí operativně odstranit. Projekt se dostal do finále 2. ročníku národní soutěže Transfera Technology Day.
V ÚSMH  se tímto výzkumem zabývá doc. Ing. Karel Balík, CSc., z Oddělení kompozitních a uhlíkových materiálů. Se svým týmem vyvinul zařízení, jímž se ohebný hořčíkový drátek potáhne speciálním polymerním materiálem tak, aby měl požadované vlastnosti a mohl se při operacích využít. Pokud by byl totiž implantát vyroben pouze z hořčíku, rozpustil by se v těle dříve, než by kost srostla.
„Potažený drátek je plně biodegradabilní, to znamená, že se v těle po několika týdnech zcela vstřebá. Při jeho použití pro fixaci hrudní kosti by tedy nebyla nutná další operace, aby se dal, v případě komplikací, odstranit drátek z těch materiálů, které se dosud používají. Bylo by to určitě výhodné, obzvláště při operacích malých dětí,“ uvedl doc. Balík. Komplikace mohou nastat například v tom případě, že tělo implantát z dosud používaného materiálu dobře nesnese, což se projevuje záněty či chronickou bolestí.
Doplnil, že se ÚSMH  chystá technologii potahování tenkých drátů polymerem patentovat. „Pokud patent získáme a poté se najde vhodná firma, která bude implantát vyrábět, bude to jistě pro budoucí pacienty přínosem,“ uzavřel vědec. Za ČVUT v Praze na výzkumu pracuje Ing. Karel Tesař, dále se na něm podílí také Fyzikální ústav AV ČR, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy.
Výsledky uvedeného projektu se dostaly do finále 2. ročníku národní soutěže Transfera Technology Day. Pořádá ji Národní platforma Transfera.cz, která hájí zájmy transferové komunity v České republice s cílem posilovat a rozvíjet činnosti v oblasti transferu technologií a znalostí. Cílem akce je propojení byznysu a vědy za účelem získání zpětné vazby ke komerční připravenosti projektů a do budoucna i získání finančních prostředků pro perspektivní vědecké projekty.
V rámci soutěže bylo vybráno do finále 13 vědecko-výzkumných projektů. Projekty, které se do něj kvalifikovaly, mohou používat označení FINALISTA TRANSFERA TECHNOLOGY DAY 2021. Osvědčení je známkou kvality a může pomoci se zajištěním nejen finanční podpory.

tisková zpráva Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR

Úspěšný přenos přesného času a frekvence paralelně s kvantovými klíči (QKD)

Sdružení CESNET oznámilo úspěšný přeshraniční přenos velmi přesného času a frekvence, který je realizován na …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close