Sciencemag.cz
Doporučujeme
Holografický mikroskop Q-Phase společnosti Telight pomáhá vědcům z Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) a dalších ústavů Akademie věd ČR v Praze Krči zkoumat vliv stresových podmínek na živé buňky. Ing. Martin Čapek, Ph.D. a Mgr. Tomáš Groušl, Ph.D. díky němu například pozorují reakce buněk s mutovanými geny, které jsou zodpovědné za závažná onemocnění. Tyto buňky vystavují nepříznivým podmínkám a sledují průběh základních buněčných procesů, jako je syntéza bílkovin a jaderné dělení. Tato studie má potenciál posunout hranice v léčbě závažných onemocnění, včetně rakoviny a neurodegenerativních onemocnění.
„Naše pozorování jsou klíčová pro pochopení, jak se buňky chovají pod vlivem stresových situací, jakými jsou například změny teploty nebo nedostupnost správné výživy, a jak tyto situace mohou ovlivnit jejich schopnost dělit se. To nám může pomoci identifikovat nové terapeutické cíle a přispět k dalšímu výzkumu vedoucímu až k vývoji léčiv pro vážná onemocnění,“ říká Mgr. Tomáš Groušl, Ph.D., výzkumný pracovník Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.
Pro zkoumání používají vědci z ÚMG holografický mikroskop Q-Phase společnosti Telight, který je při dlouhodobém pozorování živých buněk zásadní, jelikož umožňuje kvalitní zobrazování živých buněk bez jejich ovlivnění dalšími vlivy. Těmi mohou být silné zdroje světla, chemikálie, dále třeba uvedené změny teploty nebo nedostupnost správné výživy. Při výzkumu se využívají buňky nebo tkáňové kultury například vybraných druhů psů či hlodavců.
Hlavními daty z mikroskopu jsou pak fázové obrazy buněk rekonstruované z holografických snímků. Tyto buňky mohou být v případě potřeby také obarveny fluorescenčním barvivem, díky čemuž mikroskop navíc dokáže barevně rozlišit jednotlivé organely a jejich chování.
„Na záznamu pořízeném tímto mikroskopem lze vidět množící se ledvinové buňky kokršpaněla, na nichž byl výzkum prováděn. Šedivě je vidět fázový obraz a modře jádra buněk z fluorescence. Jedná se o zrychlený záznam 24 hodin. Díky mikroskopu dokážeme pozorovat průběh dělení jednotlivých buněčných jader a tím odhalit mechanismus působení konkrétního genu, jehož mutace je zodpovědná za závažná onemocnění,“ doplňuje Ing. Martin Čapek, Ph.D., vědecký pracovník Servisní laboratoře světelné mikroskopie Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Mikroskop dokáže také pracovat s objektivy se zvětšením 4x až 60x, což umožňuje pozorovat škálu od vnitrobuněčných struktur až po jednotlivé buňky a skupiny buněk. Přístroj od společnosti Telight, který se vyvíjí a vyrábí v Brně, využívají i například Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno, VUT nebo například univerzita v anglickém Warwicku.
