Sciencemag.cz
Doporučujeme
Velmi důležitým nálezem je 11 komorových hrobů ze starší doby železné neboli halštatské.
Už čtyři měsíce pracují experti z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, na mapování a záchraně archeologických památek v trase plánované dostavby Pražského okruhu v úseku D1 – Běchovice. Zatím odkryli téměř 5000 let stará sídla a pohřebiště, včetně 11 komorových hrobů z let 800–450 př. n. l., v některých našli i bohatou pohřební výbavu.
Hlavním objevem úseku 1 při záchranném archeologickém průzkumu jsou bezesporu doklady pohřbívání.
„Tři nejstarší nalezené hroby pocházejí z období kultury se šňůrovou keramikou (2900–2300 př. n. l.). Mezi pozůstatky pohřební výbavy patří typické poháry se zdobeným podhrdlí, broušené sekerky, kamenné brousky a štípaná industrie,“ popisuje Karel Říha, vedoucí výzkumu tohoto úseku z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
Archeologové v oblasti našli doklady lidské přítomnosti od období závěru mladší doby kamenné (začátek třetího tisíciletí př. n. l.) až do starší doby železné (první polovina prvního tisíciletí př. n. l.). Mezi sídlištními objekty identifikovali půdorysy staveb kůlové konstrukce, dále polozahloubené objekty (polozemnice) i zásobní jámy.
Bohaté halštatské hroby
Velmi důležitým nálezem je 11 tzv. komorových hrobů ze starší doby železné neboli halštatské (zhruba 800–450 př. n. l.). Jde o pohřby v centrální pohřební komoře s navršenými mohylovými náspy (ty se nedochovaly), které v některých případech dosahovaly průměru téměř 50 metrů. Hroby tohoto typu bývají až na velmi vzácné výjimky poškozené už z pravěkého období, minimálně ve dvou případech experti objevili pravěké vykrádací šachty.
Mezi pozůstatky pohřební výbavy patří keramické nádoby, doplňky koňských postrojů z bronzu, fragmenty špatně identifikovatelných železných předmětů, a dokonce pozůstatky zlatých ozdob. Ve dvou případech se dochovaly obvodové žlaby obepínající mohyly. Jeden z obvodových žlabů dosahoval průměru 48 m, šířky 3 m a hloubky kolem 1,5 m.
„Při výzkumu komorových hrobů jsme se zaměřili na původní uložení nálezů, včetně pozůstatků těl zemřelých. Z většiny jsou tyto objekty porušeny sekundárním zásahem, pravděpodobně již v pravěkém období. U některých se nám tyto tzv. vykrádací šachty podařilo identifikovat. V těchto případech se nám dochoval pouze zlomek z původního hrobového inventáře,“ říká Karel Říha z pražského Archeologického ústavu AV ČR.
Záchranný archeologický průzkum pokračuje
Na chybějící úsek Pražského okruhu D1 – Běchovice zamířila těžká technika ke konci letošního května a v součinnosti s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) zahájila zemní práce pro záchranný archeologický výzkum. Trasa vede oblastí, kterou procházeli a osídlovali lidé už od pravěku, a tak ji nejdříve musejí prozkoumat archeologové. Výzkum vedou pracovníci pražského Archeologického ústavu AV ČR ve spolupráci s Ústavem archeologické památkové péče středních Čech a společností Osina Archeo.
„S ohledem na probíhající stavební činnost není možné archeologické výzkumy na ploše budoucího obchvatu běžně navštívit. Už na samém začátku záchranného archeologického výzkumu jsme však slíbili zástupcům médií a veřejnosti, že budeme informovat o nových nálezech, což tímto způsobem činíme,“ říká ředitel pražského Archeologického ústavu AV ČR Jan Mařík.
Terénní výzkumy probíhají v součinnosti s postupem prací podle smlouvy s ŘSD. Vyhodnocení terénní dokumentace, konzervace a zpracování nálezů potrvá několik příštích měsíců.
Stav přípravy dostavby Pražského okruhu v úseku D1 – Běchovice
Probíhá záchranný archeologický výzkum a související zemní práce. Stavební povolení je v právní moci. V rámci výběrového řízení na zhotovitele bylo ukončeno podávání nabídek a probíhá jejich posuzování. Nedojde-li k odvolání proti výběru nejvýhodnější nabídky, bude staveniště předáno vybranému zhotoviteli do konce roku 2024. „První řidiči by se po novém úseku Pražského okruhu mohli projet v roce 2027,“ uzavírá tiskový mluvčí ŘSD Jan Rýdl.
