(c) Graphicstock

Lovci mimozemských signálů zachytili velmi podivný signál od Proximy Centauri

Letošní rok byl z hlediska hledání mimozemských signálů trochu emotivní. Na začátku roku bylo oznámeno, že minimálně dočasně končí legendární SETI@home a před pár dny se zřítil radioteleskop Arecibo, který byl vydatným zdrojem dat nejen pro SETI@home.

Pátrání po mimozemských signálech ale pokračuje. Už pět let běží kampaň Breakthrough Listen, která je podpořena tučnou finanční injekcí podnikatele Jurije Milnera.

Záhadný signál od Proximy Centauri
29. dubna 2019 zachytil radioteleskop Parkes v Austrálii podivný signál, který přišel od Proximy Centauri. Nejbližší hvězda od Slunce byla zkoumána z čistě astrofyzikálních důvodů, ale data byla později předána lidem z Breakthrough Listen. V červnu se do nich zakousl stážista Shane Smith, který na konci října narazil na podivný signál s frekvencí 982,002 MHz.

Signál prošel základními filtry, jejichž úkolem je odstranit signály, které pochází z pozemského rušení apod. Těmito filtry však projde více signálů, takže to samo o sobě moc neznamená. Vědce přesto zaujal tento jeden, který na první pohled skutečně vypadá jako umělý. Jde o nejnadějnější signál v historii projektu Breakthrough Listen a dost možná o největší záhadu tohoto typu od slavného wow signálu z roku 1977. Není divu, že dostal označení BLC-1 (Breakthrough Listen Candidate 1).

Tím jsme vyčerpali dávku optimismu, ale nyní je potřeba se vrátit nohama na zemi. Vždy si vzpomenu na článek na jistém nejdůvěryhodnějším zpravodajském webu o Tabbyině hvězdě. Jediným možným vysvětlením poklesů jasnosti je prý mimozemšťany vytvořena Dysonova sféra. Když odmyslím, že si to autor článku tehdy vymyslel, tak je to dobrá ukázka toho, jak nesmí fungovat vědecká novinařina a jak rozhodně nefunguje věda. Mimozemšťané jsou vždy až ta poslední možnost po vyloučení všech ostatních – a těch je u zachycených rádiových signálů vždy hodně, zejména, když se signál neopakuje.

Proč je BLC-1 záhadný?
Z vesmíru k nám přichází velké množství rádiových signálů. Některé z nich jsou umělé (družice, sondy) a jiná jsou přírodního původu. Radioteleskop Parkes v minulosti přijímal signály z misí Apollo, ale stojí také za objevem záhadných FRB (rychlé rádiové záblesky). Ty jsou sice také záhadné, ale jsou nepochybně přírodního původu. Jejich zdrojem budou některé extrémní objekty (například magnetary) nebo extrémní astrofyzikální události.

Proxima Centauri je sice divočejší, ale stále jen obyčejný červený trpaslík, kterých je ve vesmíru mnoho. Dokonce jde o nejpočetnější typ hvězdy v Galaxii. Proč si tedy signál BLC-1 vysloužil tak velkou pozornost? Protože je divný. Hvězdy obvykle vyzařují v širokém rozsahu frekvencí. Některé přírodní procesy vyzařují v relativně úzkém rozsahu, ale v tomto případě byl rozsah tak úzký, že bylo obtížné jej vysvětlit.

Standardní technikou, která zajistí, že to, co vidíte, vychází z objektu, který pozorujete, je trochu pohnout radioteleskopem tam a zpět, aby ukázal na jinou část oblohy a vy jste zjistili, zda signál skutečně přichází jen z daného místa na obloze (od pozorovaného objektu). Když to vědci udělali, signál zmizel a po návratu k Proximě Centauri se zase objevil.

Signál tedy s největší pravděpodobností přišel od Proximy Centauri nebo z místa na obloze, kde se nachází. Rovněž se zdá, že má velmi úzký frekvenční rozsah. Další charakteristika, kterou můžete od signálu umělého původu očekávat, je to, že se v průběhu času frekvence sama trochu posune. Pokud by na povrchu exoplanety stál mimozemšťan a vysílal, dojde v důsledku rotace (pootočení) planety k Dopplerově jevu. BLC-1 vykazuje toto posunutí.

Snad to nebyla večeře
Skepticismus je ale na místě. Bude potřeba vyloučit například rušení. Konec konců kde jinde, než na observatoři Parkes s tím mají bohaté zkušenosti. Za rušením nemusí být vždy jen družice či telefonní operátor ale také kolega, který si dělá večeři. Některé FRB, o kterých jsme psali výše, se ukázaly jako falešné. Mohlo za ně rušení mikrovlnou troubou na observatoři. Těmto falešným signálům se říkalo perytons. Pokud vás zajímá původ jména, budete se muset ponořit do knihy El libro de los seres imaginarios (autor Jorge Luis Borges).

Na druhou stranu, zachycená frekvence 982,002 MHz není příliš běžná u družic nebo jiného zdroje pozemského signálu. Budeme si muset počkat na další analýzy a uvidíme.

Planety bychom u Proximy Centauri měli
První planeta byla u Proximy Centauri objevena v roce 2016. Proxima b obíhá s periodou 11 dní a na jejím povrchu by mohly být podmínky k životu. Mateřskou hvězdou je ale červený trpaslík, hodně aktivní červený trpaslík, což v sobě nese řadu známých problémů od vázané rotace po extrémní erupce. Druhá planeta (Proxima c) byla objevena nedávno. Obíhat má mnohem dál od Proximy Centauri s periodou 5,2 let. Stále jde ale jen o kandidáta.

autor: Petr Kubala

Převzato z webu  Exoplanety.cz, upraveno

Amyloidové plaky se mohou vyskytovat i v oční sítnici

Amyloidní plaky jsou bílkovinné usazeniny, které se hromadí mezi mozkovými buňkami, zřejmě různě komplikují jejich …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close