Sciencemag.cz
Doporučujeme
Mise LUGO chce odpovědět na nejasnosti ohledně stáří měsíční vulkanické aktivity, a zároveň zmapovat jeskynní systémy na Měsíci. Lunar Geology Orbiter (zkráceně LUGO) Sonda bude vážit kolem 200 kg a na oběžnou dráhu Měsíce se vydá do roku 2030. Předběžný návrh jednotlivých zařízení, která bude sonda obsahovat a podrobná koncepce celé mise je skoro hotová. Položili jsme několik otázek Kimberly Sofge, projektové manažerky mise LUGO ze společnosti TRL Space.
V čem je mise LUGO speciální?
Mise LUGO přinese převratné vědecké poznatky a poskytne důležité informace o budoucích lunárních stanovištích a využití vesmírných zdrojů a vyvine schopnosti pro nadcházející komerční aktivity na Měsíci. Mise LUGO je zároveň nejkomplexnější a největší vesmírná mise vedená novými členskými státy ESA a svým rozsahem nemá mezi státy střední a východní Evropy obdoby. Podílí se na ní vědecký tým, který zahrnuje 18 organizací, ale i významné vědce z výzkumných institucí z České republiky, Maďarska, Polska, Německa, Velké Británie, Estonska, Portugalska, Belgie, USA, Itálie a Finska.
Jaké jsou hlavní cíle této mise?
Studium tepelného vývoje Měsíce, konkrétně tzv. Irregular Mare Patches (IMPs – mírně vyvýšené sopečné oblasti na povrchu Měsíce), odhalí, zda je správné stáří Měsíce. Vědecká komunita se dnes domnívá, že Měsíc je starý miliardy let. My se pokoušíme správně stanovit stáří Měsíce právě studiem IMPs, které mohou být složeny z extrémně zpěněné lávy, zatímco jiná část vědecké komunity se domnívá, že IMPs jsou mnohem mladší, pouze asi 100 milionů let, a jsou složeny z tvrdého čediče. Sonda LUGO bude IMPs zkoumat z nízké oběžné dráhy, přibližně 25 km nad povrchem Měsíce po celou dobu mise, která bude trvat přibližně jeden rok. Dále LUGO poskytne topografická, podpovrchová a spektrální data s vysokým rozlišením, abychom mohli začít mapovat lávové chodby a jeskyně jako ideální oblasti pro trvalé osídlení díky jejich radiační a mikrometeoritové ochraně a stabilním teplotám.
Jak toho v rámci mise hodláte dosáhnout?
Sonda LUGO bude vybavena čtyřmi různými zařízeními, tzv. payloady. Za prvé zde bude pozemní penetrační radar neboli georadar, který bude vysílat elektromagnetickou energii do měsíčního povrchu ve výšce přibližně 25 km. Výsledkem vysílaného impulsu pak budou ozvěny od podpovrchových objektů, které nám pomohou určit tloušťku měsíčního regolitu a také jeho pórovitost či hustotu. Georadar nám také pomůže najít měsíční lávové chodby, protože bude schopen vidět několik set metrů pod měsíční povrch.
Jaká další zařízení bude sonda obsahova?
Druhým payloadem bude sada úzkoúhlých kamer (Narrow Angle Cameras, NAC), které budou pořizovat snímky měsíčního povrchu s vysokým rozlišením přibližně 1,5 metru, aby bylo možné určit topografické rysy měsíčního povrchu. Využijeme také hyperspektrální kameru k určení zralosti a složení regolitu v důsledku kosmického zvětrávání. Posledním zařízením na LUGO sondě bude LiDAR, což je něco jako laserový výškoměr, který určuje vzdálenost měřením času, za který se vyslaný impuls dostane zpět z povrchu Měsíce k jednomu ze dvou Cassegrainových dalekohledů. Tento revoluční LiDAR poskytne údaje pro budoucí vertikální rekonstrukci měsíčního povrchu.
Může projekt LUGO pomoci návratu lidstva na Měsíc?
Život mimo Zemi je pro člověka obtížný. Na Měsíci ztěžuje přežití člověka radiační prostředí, možné dopady meteoritů a dramatické změny teplot od 120 C přes den po -120 C v noci. Pokud se nám však podaří identifikovat životaschopné lávové chodby a lépe porozumět jejich vlastnostem, mohou nám poskytnout úkryt před drsnými živly i stálou teplotu.
|
Kimberly Sofge, LUGO Mission Project Manager, TRL Space
Kimberly Sofge své zkušenosti s řízením projektů i lidí sbírala více než 20 let ve vládě USA a na americkém ministerstvu obrany. Vedla projekty s globálním přesahem, od Asie přes Afriku až po Evropu. Ve své kariéře se zaměřovala zejména na spolupráci na projektech národní a mezinárodní bezpečnosti a obrany. Kimberly má za sebou řadu úspěchů jako projektová manažerka v nadnárodním prostředí a ve veřejném i soukromém sektoru, s cílem zahrnout integraci vesmírných aktiv například do ochrany globálních dodávek ropy a přerušení činnosti nelegálních organizací pokoušejících se obejít prosazování vývozních opatřeních. Její přístup k projektům a řízení zainteresovaných týmů vyústil v úzké vztahy, které měly zásadní dopad na budoucí úspěchy jejích projektů. Kimberly během své profesionální kariéry žila a pracovala v USA, Evropě, Asii, Africe a na Středním východě. Má vystudovaný magisterský titul v oboru vesmírných studií na Mezinárodní vesmírné univerzitě ve Štrasburku ve Francii. |
