Sciencemag.cz
Doporučujeme
Snímek odhaluje mnoho spletitých struktur včetně eliptické vnitřní slupky, vnější obálky a hala.
Působivá planetární mlhovina NGC 7009, známá též pod jménem Saturn, se zjevuje z temnoty v podobě skupiny podivně tvarovaných bublin krásně svítících v odstínech růžové a modré barvy. Tento pestrobarevný snímek byl pořízen pomocí výkonného zařízení MUSE a dalekohledu ESO/VLT v rámci projektu, který se poprvé zaměřil na mapování rozložení prachu v nitru planetární mlhoviny. Mapa odhalující paletu komplikovaných prachových struktur – obálek, hal i podivných vlnitých útvarů – astronomům pomůže pochopit, jakým způsobem se v planetárních mlhovinách utvářejí typické symetrické útvary.
Mlhovina Saturn (Saturn Nebula) se nachází asi 5 000 světelných let od nás a na obloze ji nalezneme v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Své jméno získala díky podivnému tvaru, který vzdáleně připomíná planetu Saturn.
Ve skutečnosti však planetární mlhoviny (planetary nebulae) nemají s planetami nic společného. Mlhovinu Saturn vytvořila málo hmotná hvězda, která v závěrečné fázi svého života expandovala do vývojové fáze rudého obra a následně začala odhazovat vnější plynné obálky. Hmotu odfukoval silný hvězdný vítr a intenzivním ultrafialovým zářením (ultraviolet) ho ozařovalo odhalené horké jádro umírající hvězdy. Vznikla tak mlhovina tvořená prachem a barevně svítícím plynem. V srdci mlhoviny Saturn leží zbytek samotné hvězdy, viditelný i na snímku, který se pomalu stává bílým trpaslíkem (white dwarf) [1].
Aby vědci lépe pochopili, jakým způsobem se utvářejí takto podivné tvary planetárních mlhovin, využil mezinárodní tým astronomů pod vedením Jeremy Walsche schopnosti přístroje MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) k proniknutí do nitra prachových závojů mlhoviny Saturn. MUSE je přístroj, který pracuje ve spojení s jedním z hlavních dalekohledů systému VLT (Very Large Telescope) na observatoři ESO/Paranal v Chile. Schopnosti přístroje jsou mimořádné především proto, že zařízení nevytváří pouze jeden snímek, ale v každém bodě obrazu získává také informaci o spektrálním složení světla, které z objektu přichází.
Členové týmu využili přístroj MUSE k vytvoření prvních detailních optických map rozložení plynu a prachu v planetární mlhovině [2]. Výsledný snímek mlhoviny Saturn tak odhaluje mnoho spletitých struktur včetně eliptické vnitřní slupky, vnější obálky a hala. Rovněž ukazuje dvojici dosud nezobrazených proudů vycházejících z mlhoviny na obě strany podél její delší osy, které jsou ukončeny jasnými útvary – označovanými jako ‚ansae‘ a známými i u jiných planetárních mlhovin.
Členům týmu se podařilo nalézt také neobvyklé prachové vlnové struktury, jejichž přítomnost není dosud zcela vysvětlena. Prach se vyskytuje v celé mlhovině, ale na okraji vnitřní slupky byl detekován významný pokles jeho koncentrace. Zdá se, že v tomto místě dochází k jeho destrukci. Existuje několik možných mechanismů, které mohou být za tento proces zodpovědné. Vnitřní slupka je totiž v podstatě expandující rázovou vlnou, která může být schopna prachová zrna rozbíjet nebo je dodatečně zahřívat, což vede k jejich vypaření.
Mapování plynových a prachových struktur v nitru planetárních mlhovin může astronomům pomoci pochopit jejich roli v závěrečné fázi života málo hmotných hvězd a také vysvětlit, jakým způsobem mlhoviny získávají své podivné a složité tvary.
Schopnosti přístroje MUSE však daleko přesahují hranice naší Galaxie. Toto citlivé zařízení umožňuje rovněž studovat formování hvězd a galaxií v raném vesmíru, stejně jako mapovat rozložení temné hmoty (dark matter) v kupách galaxií v blízkém vesmíru. Pomocí přístroje MUSE vědci rovněž vytvořili první 3D mapu takzvaných Pilířů stvoření (Pillars of Creation) v Orlí mlhovině (Eagle Nebula, eso1518) a zobrazili působivou kosmickou srážku v nedaleké galaxii (eso1437).
Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí
Poznámky
[1] Planetární mlhoviny jsou objekty s krátkým životem, mlhovina Saturn bude existovat maximálně několik desítek tisíc let. Postupně se nafoukne a ochladne do takové míry, že se pro nás stane zcela nepozorovatelnou. Centrální hvězda, která se postupně stane bílým trpaslíkem, však bude nadále chladnout. [2] Dalekohled HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) rovněž pořídil působivý záběr mlhoviny Saturn. Na rozdíl od MUSE však není schopen získat spektrum pro každý bod snímku.
