Sciencemag.cz
Doporučujeme
Před pár týdny se objevila na astronomických webech informace, že by na Proximě b mohly být oceány plné vody. Jak je to doopravdy?
Optimismus je dobrý ale nesmí se to přehánět. Informace, že na Proximě b jsou oceány kapalné vody nebo dokonce, že je vědci objevili, nejsou tak úplně pravdivé.
O exoplanetě u nejbližší hvězdy víme, že má hmotnost nejméně 1,27 Země a okolo Proximy Centauri oběhne jednou za 11 dní.
Rovnovážná teplota na povrchu by měla být kolem 234 Kelvinů. To je pod bodem mrazu, ale atmosféra planetu o nějaký ten stupeň nebo desítky stupňů ohřeje. Jak moc? To záleží na jejím složení, o kterém nevíme zhola nic a také na dráze planety – ta může být vázaná (Proxima b je k Proximě Centauri nakloněna stále stejnou stranou) nebo může být v rezonanci.
Oceány? Možná…
Jak je to tedy s těmi oceány? Samozřejmě, že žádné objeveny nebyly a ani si vědci nemyslí, že na povrchu musí být.
V nové studii vědci simulovali možnou vnitřní strukturu planety, její složení a k tomu odpovídající poloměry. Předpokládali, že Proxima b spadá do kategorie „hustých planet“ – tedy kamenných planet s určitým obsahem vody.
Vědci počítali strukturu planety a její poloměr z dané hmotnosti a složení. Poloměr planety neznáme. Zjistit bychom ho mohli z tranzitů planety před mateřskou hvězdou ale pravděpodobnost tranzitu Proximy b je 1,5 %. Pozorování kanadského kosmického dalekohledu MOST byla neprůkazná. Situaci komplikuje zejména aktivita hvězdy.
Kdybychom znali poloměr, mohli bychom už vést poměrně vážnou diskusi o složení planety. Znalost hustoty vám napoví, zda se jedná třeba o vodní svět.
Poloměr neznáme a připomeňme, že hmotnost tak úplně také ne. Její hodnota je závislá na neznámém sklonu dráhy planety vůči nám. Hmotnost Proximy b je minimálně 1,27 Země. Není to ale přesně „minimálně 1,27 Země“. Samozřejmě musíme pracovat s nejistotami. Minimální hmotnost je tak 1,1 až 1,46 Země.
V nové studii pracovali autoři s těmito „mantinely“ minimální hmotnosti a střední hodnotou – tedy 1,1, 1,27 a 1,46 Země.
Poloměr planety by se mohl pohybovat mezi 0,94 až 1,4 Zeměmi. Spodní odhad by platil v případě, že se 65 % hmotnosti planety nachází v kovovém jádře a zbytek v křemičitanovém plášti.
Největšího poloměru by Proxima b dosáhla v případě, že polovinu hmotnosti tvoří voda a zbytek plášť. Voda by byla přítomná ve formě ledu a asi 200 km hlubokého oceánu, který by tvořil asi 6 % celkové hmotnosti vody. To jsou ale samozřejmě už poněkud extrémní varianty.
Na druhou stranu ale může mít Proxima b poloměr úplně mimo uvažovaný rozsah. Mohla by se totiž skládat z jiných komponent, než jsou železo, silikáty a voda – třeba z husté atmosféry z vodíku a hélia.
Vysušená planeta?
Nesmíme ovšem zapomínat, že s vodou je to na Proximě b hodně složité. Nezáleží jen na současné situaci (teplota, oběžná dráha) ale také na historii.
Proxima Centauri totiž v minulosti vyzařovala více záření a je otázkou, kde a jak Proxima b vznikla. Planeta pravděpodobně v počátcích své existence ztrácela značné množství vody, ale nevíme, kolik vody měla na začátku.
Pokud by byla Proxima b vyschlým světem, její poloměr by mohl být někde mezi 0,94 až 1,19 Země.
autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno
