Sciencemag.cz
Doporučujeme
Drony jsou v poslední době stále oblíbenější. Experti dokonce označili uplynulý rok 2016 rokem dronů. Jsou vysněnou hračkou mnoha dětí i možným dopravcem některých internetových služeb. A ve výrazně profesionálnější verzi se již nyní stávají součástí vybavení armády, policie i Integrovaného záchranného systému. Díky rychlému nástupu jejich popularity se s nimi teprve seznamujeme a panuje o nich tedy nejeden mýtus.
Létat lze skoro všude
Opak je pravdou. „Pokud jste bez rozmyslu koupili dětem moderní létající hračku, určitě se seznamte s pravidly pro provoz. Létání s modely letadel či drony je totiž velmi omezeno. Bezpilotní letouny a drony je možné provozovat například pouze v bezpečné vzdálenosti od lidí, doporučuje se vzdálenost 50 metrů. Od budov i hustě obydlených oblastí je to minimálně 150 metrů,“ říká Andrej Hronec, ze společnosti Audiopro, která do ČR dováží vysoce profesionální drony.
Minimální povolená vzdálenost provozu dronu od letiště je 5,5 kilometrů a nesmí zde létat výše než 100 metrů nad zemí. Drony se musí zcela vyhnout také zakázaným oblastem, jako jsou jaderné elektrárny, ochranná pásma, chráněná území nebo vodní zdroje. Více najdete na stránkách úřadu Řízení letového provozu.
Hračka nikomu neublíží
Je třeba si uvědomit, že ačkoli běžný dron vypadá jako lehký model, může při neopatrném zacházení způsobit vážné zranění i smrt. Při letu nebo pádu nabere velkou rychlost a některé jeho části jsou velmi ostré. Na tato rizika bezpečnosti upozorňují i výzkumníci z dánské organizace Drone Research Lab, kteří podotýkají, že technika jde mnohem rychleji dopředu než péče o bezpečí. Základním bezpečnostním pravidlem je – hned po dodržování výběru místa pro bezpečný let – že po celou dobu letu musí pilot udržovat se strojem vizuální kontakt a směřovat jej bezpečně mimo všechny překážky.
Létání nikomu nevadí
Opak je opět pravdou. Zejména pokud má dron kameru, je pro mnoho lidí nepříjemný. Není dovoleno létat s ním nad „třetími osobami ani jejich majetkem a pořizovat záběry soukromých aktivit“. Pokud toto pravidlo nedodržíte, můžete se dostat snadno do problémů. S nárůstem počtu dronů bude jistě přibývat i takovýchto sporů.
Fakt na závěr: Není dron jako dron
Létání dronem ve veřejném zájmu – tedy při použití složkami armády, policie či záchranářů – získává pro provoz profesionálního létacího prostředku výjimku. A to právě z důvodu veřejného zájmu, mnohem profesionálnější konstrukce a v neposlední řadě školeného řízení.
„Příkladem profesionálního zařízení je Aeryon SkyRanger, bezpilotní létající prostředek prověřený ve velmi náročných klimatických a povětrnostních podmínkách, čímž se od konkurenčních bezpilotních prostředků – mnohdy opravdu jen hraček – velmi výrazně liší. Běžný dron totiž není schopen létat za deště, o sněhu nemluvě a často ani za mírného větru,“ uvádí Andrej Hronec, ředitel společnosti Audiopro, která firmu Aeryon v ČR zastupuje a dodává: „Stejně jako u jakékoli jiné techniky platí také u dronů nutnost rozlišovat mezi výrobky a využitím pro zábavu a ke komerčním účelům nebo často pro rychlé nasazení profesionálního zařízení či celého systému při akci Integrovaného záchranného systému. Poměr cena – kvalita – výkon je pak nesrovnatelný.“
