(c) Graphicstock

Na výzkum a vývoj se v roce 2021 vynaložila 2 % HDP

Prostředky vynakládané na výzkum a vývoj v Česku dosáhly v roce 2021 rekordních 122 miliard korun. Oproti roku 2020 se tyto výdaje meziročně zvýšily o 7,5 %. Pandemie onemocnění covid-19 neměla na tuto oblast negativní vliv.

Meziroční nárůst výdajů na výzkum a vývoj o 8,5 mld. Kč na 121,9 mld. Kč se promítl i do ukazatele podílu těchto výdajů na HDP, který v roce 2021 dosáhl rovných 2 %. „Je to poprvé, kdy v Česku bylo v podílu výdajů na výzkum a vývoj ve vztahu k HDP dosaženo hranice dvou procent. V rámci Evropské unie drží Česko v tomto ukazateli již několik let desátou příčku,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Mezi evropskou špičku patří Německo a Rakousko s více než 3% podílem výdajů na výzkum a vývoj na HDP.

V minulém roce šlo do výzkumu a vývoje z domácích a zahraničních veřejných zdrojů rekordních 47,8 mld. Kč. Zdroje EU se na této částce podílely 7,8 mld. Kč. Většina veřejných prostředků směřovala na výzkum a vývoj prováděný na vysokých školách a na pracovištích Akademie věd ČR. Podniky čerpaly celkovou domácí a zahraniční podporu z veřejných zdrojů ve výši 7 mld. Kč.

V roce 2021 se výzkumem a vývojem zabývalo celkem 2 800 podniků, jejichž celkové výdaje na tuto činnost dosáhly 76,6 mld. Kč. Na zpracovatelský průmysl připadalo celkem 38,5 mld. Kč. Nejdynamičtěji rostoucím odvětvím z hlediska výše výdajů na výzkum a vývoj jsou informační a komunikační činnosti. Podniky pohybující se v oblasti programování a poskytování IT služeb vynaložily v roce 2021 na výzkum a vývoj 19,2 miliardy korun, o polovinu více než před třemi lety,“ říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Ve výzkumu a vývoji pracovalo ke konci roku 2021 celkem 121,6 tisíce osob. Meziročně se počet pracovníků ve výzkumu a vývoji navýšil o 3 %. Podíl žen tvořil 31 %. Nízký podíl žen v Česku je zapříčiněn vysokou zaměstnaností ve výzkumu v průmyslových a ICT odvětvích, kde je jejich zastoupení tradičně slabší. Jak v průmyslu, tak v ICT je podíl žen mezi pracovníky výzkumu a vývoje jen 15 %.

Mezi výzkumníky na vysokých školách pracovalo v roce 2021 téměř tři tisíce cizinců, kteří tvořili 12 % všech výzkumníků vysokých škol. Na Akademii věd ČR je zastoupení zahraničních vědců vyšší než na vysokých školách a tvoří zde čtvrtinu badatelů. „Ve veřejném výzkumu jsou z cizinců jednoznačně nejvíce zastoupeni Slováci. Pro někoho může být překvapivým faktem, že na druhém místě jsou občané Indie, byť s výrazným odstupem za Slováky. Dále následují Rusové a Ukrajinci. V roce 2021 ve veřejném sektoru pracovali necelé tři stovky ruských a obdobný počet ukrajinských výzkumníků. Jedná se ale o stav před začátkem války v únoru 2022,“ vysvětluje Marek Štampach z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ.

tisková zpráva Českého statistického úřadu

Část dat z urychlovače LHC bude i v příštích letech přenášena po síti CESNET

Mezinárodní výzkumná laboratoř CERN zahájila novou etapu nabírání dat na největším urychlovači na světě LHC. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close