Pištec rezavošíjný (Aleadryas rufinucha). Credit: University of Copenhagen

Objevili, že další dva novoguinejští ptáci mají neurotoxiny

Jedovatí ptáci existují, alespoň na Nové Guineji jich již zoologové znají hned několik. Vědci z Kodaňské univerzity Dánského přírodovědného muzea teď rozšířili jejich seznam o dva další druhy.
Pištec žlutošíjný (Pachycephala schlegelii, regent whistler) a pištec rezavošíjný (Aleadryas rufinucha, rufous-naped bellbird) vědce překvapili. Jsou totiž v této části světa celkem rozšíření, takže je s podivem, že si jejich jedovatosti dosud nikdo nevšiml. A z druhé strany, jde o první nové objevy jedovatých druhů ptáků po 20 letech.
Příslušným jedem je křeče způsobující neurotoxin batrachotoxin, který využívají také jihoamerické žáby z čeledi pralesničkovitých. Člověka může zabít i lehký dotek těchto žab. Míra toxicity novoguinejských ptáků je méně smrtící, ale i tak je jed zřejmě celkem spolehlivě chrání před predátory. Člověk účinky jedu pocítí, už když vezme ptáka do ruky, začne slzet a teče mu z nosu. Místní lidé tyto ptáky nejedí a prohlašují jejich maso za příliš pálivé. Právě to ostatně vědce přimělo k tomu, aby se na ně zaměřili podrobněji.
Oba druhy toxin získávají s potravou, pravděpodobně z brouků, a ukládají si ho do kůže a peří; jim samotným neškodí. Příslušní brouci původně toxin syntetizovali pro svou ochranu, nebo ho získávají z rostlin. Získat vůči jedu odolnost znamená, že druh se může jiným jedovatým druhem živit a současně se jím sám chránit. Adaptivní hodnota jedu se tak v průběhu evoluci posouvá stále výš v potravním řetězci. (Mimochodem, jihoamerické žáby bachratoxin také konzumují a samy si ho nevytvářejí, takže v zajetí chované žáby jsou nejedovaté.)
Bachratoxin působí na sodíkové kanálky. Žáby mají mutace v genech, které řídí jejich zavírání/otevírání. Vědce zajímalo, zda u pištců půjde o stejné mutace. Ukázalo se, že jsou si podobné – ve stejných oblastech genomu, ale ne na úplně stejných místech

Kasun H. Bodawatta et al, Multiple mutations in the Nav1.4 sodium channel of New Guinean toxic birds provide autoresistance to deadly batrachotoxin, Molecular Ecology (2023). DOI: 10.1111/mec.16878
Zdroj: University of Copenhagen / Phys.org

Biologická fixace dusíku je zřejmě velmi stará

Živé organismy fixují z neživé přírody nejen uhlík, ale jsou také závislé na přísunu dusíku. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close