Archiv článků: jedy

Objevili, že další dva novoguinejští ptáci mají neurotoxiny

Jedovatí ptáci existují, alespoň na Nové Guineji jich již zoologové znají hned několik. Vědci z Kodaňské univerzity Dánského přírodovědného muzea teď rozšířili jejich seznam o dva další druhy. Pištec žlutošíjný (Pachycephala schlegelii, regent whistler) a pištec rezavošíjný (Aleadryas rufinucha, rufous-naped bellbird) vědce překvapili. Jsou totiž v této části světa celkem …

více »

Ještěrky se samy očkují proti mravenčímu jedu

Konzumace ohnivých mravenců může ještěrkám pomoci získat určitou imunitu proti jejich jedu, což se jím hodí při budoucím štípnutí. Vědci z Pensylvánské univerzity zjistili, že když byly ještěrky (konkrétně druh Sceloporus undulatus, leguánek stepní) krmeny ohnivými mravenci, ovlivnilo to tři faktory jejich imunity. Došlo ke zvýšení počtu jednoho typu bílých …

více »

Jedy štírů jsou evolučně mladé

Štíři (škorpioni) se sice považují za jakési živé fosilie, to ale neodpovídá realitě. Například jed působící na savce si vytvořili až relativně nedávno. Nová genetická analýza tvorby toxinů štírů odhaluje evoluci štířího jedu a může být přínosem i z hlediska jeho využívání v lidské medicíně. Vědci sestavili sestavil dosud nejpodrobnější …

více »

Jedy hadů i savců pocházejí z proteinu slin

Někteří hadi, ještěři, ba i savci při kousnutí vylučují do rány oběti jed. Poslední společný předek všech těchto živočichů žil někdy před 300 miliony lety. Podle nového výzkumu mají ale všechny jedy společný původ, vznikly z bílkoviny obsažené ve slinách. Vědci z Okinawa Institute of Science and Technology a Australian …

více »

Mithridatum a theriak

Od dob antiky byli lidé fascinováni jedy a obávali se jejich následků. Například ve starověkém Řecku a Římě se jedy používaly k vraždění protivníků a ke státem schváleným popravám, což podnítilo pátrání po univerzálním protijedu. Dvěma domnělými protijedy, o nichž se obecně předpokládalo, že ochrání před širokou škálou jedů, byly …

více »

Na cukrovku jedem homolic

Forma inzulínu zabíjející ryby by u člověka mohla zabírat rychleji. Vědci z University of Utah Health publikovali v časopisu eLife (hlavní autorka Helena Safavi-Hemami) svou analýzu jedů, jímž své oběti zabíjejí mořští plži homolice. Osten homolic obvykle vstříkne do těla kořisti směs různých sloučenin, které ji ochromí, homolice pak kořist …

více »

Jak rostliny chrání před těžkými kovy, výbušninami i léky

Fytoremediace – technologie využívající zelené rostliny nebo rostliny ve spojení s mikroorganismy k rozkladu, fixaci nebo akumulaci různých látek znečišťujících půdu, vodu a vzduch. Studium fytoremediace na Ústavu experimentální botaniky V naší Laboratoři rostlinných biotechnologií se studiem metabolismu odbourávání organických xenobiotik a akumulace kovů a radionuklidů v rostlinách zabýváme již …

více »

Proč se jedovaté žáby neotráví samy

Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Pralesničkovití (Dendrobatidae) jsou skupinou menších žab z pralesů střední a jižní Ameriky. Nazývají se rovněž šípové žáby (dart frogs) – a to proto, že indiáni si jedem žab z této skupiny natírali šípy nebo šipky do foukaček. Jednotlivé druhy pralesniček jsou jedovaté různě, některé velmi značně. Jedovatost bývá spojena s …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close