I tak ikonická a jistě sympatická zvířata, jako jsou vlci a mořské vydry, mohou být nepřáteli na život a na smrt. Tak už to v „harmonicky uspořádané“ (řekl by někdo) přírodě chodí. Vlci na aljašském ostrově Pleasant Island po svém příchodu v roce 2013 způsobili prudký pokles populace místních jelenů, …
více »Invaze larev trilobitů: v prvohorách byly klíčovou součástí potravního řetězce
Larvy trilobitů sehrály zásadní roli jako potrava pro některé mořské živočichy. Vědci zjistili, že volně vznášející se larvy sloužily jako mezičlánek potravního řetězce pro větší plovoucí organismy, které se nedokázaly živit drobnými planktonními řasami. Hlavním autorem studie z mezinárodního výzkumu, publikovaného v časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, je Lukáš Laibl z …
více »Hyeny se nejspíš poznávají podle vytí
Hyeny skvrnité jsou inteligentní a žijí ve smečkách, navíc složitěji strukturovaných než třeba ty vlčí. To, že se hyeny dokážou navzájem podle svého vytí (zvuk se také označuje jako „houkání“) poznat, není proto nic divného. Nový výzkum to ale podle všeho exaktně potvrdil poprvé – ne tedy přímo, že to …
více »Psovité šelmy Jižní Ameriky si jsou blízce příbuzné
V Jižní Americe žije více druhů psovitých šelem než kdekoli jinde na Zemi – rozlišujeme jich obvykle celkem 10. Nová genomická analýza ale překvapivě ukázala, že všechny zdejší druhy se vyvinuly z jediného společného předka, který se na kontinent dostal před pouhými cca 3 miliony let. Vědci dosud spíše předpokládali, …
více »Překvapení: Nálevník se živí viry
Viry mohou být nejen zdrojem infekce, ale i výživy. Jednobuněčný eukaryot, nálevník Halteria foraging (vířitka, řasinka, obrvenka…?) do sebe těchto částic může dostat až milion a podle všeho zvládne i žít zcela na virové dietě („virovory“) a dokonce se na ní dokáže i rozmnožovat. Tedy alespoň v laboratoři. K tomuto …
více »Čmelák si v paměti uchovává pouze relativní srovnání
Čmeláci si nedokážou zapamatovat, jak sladká byla daná květina, do paměti se jim uloží pouze to, zda byla sladší než jiná. V novém výzkumu byli čmeláci nejprve trénováni na dvou květinách, přičemž se naučili, že jedna z nich je sladší než druhá. Později se naučili, že třetí květ je sladší …
více »Kukačky si pamatují hnízda, která již parazitovaly
Nedávej všechna vejce do jednoho košíku – tímto starým pořekadlem se řídí i kukačky. Zjistil to tým vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a University of Essex. Výsledky více než 15letého výzkumu ukázaly, že v případech, kdy se ve hnízdě rákosníka velkého objevilo více kukaččích …
více »Psi stres člověka opravdu cítí
Titulek je na první pohled trivialita. Pes stres (nebo strach) člověka samozřejmě pozná, alespoň někdy, o tom těžko pochybovat. Zvládnou to ovšem i jiní lidé, takže otázka zní, zda se pes v tomto ohledu řídí skutečně pachem, nebo si vystačí s řečí těla. Nový výzkum (hlavní autorka Clara Wilson z …
více »Zpochybnili teorii o tom, jak souvisí velikost zvířat s rychlostí metabolismu
Podle standardního výkladu závisí rychlost metabolismu živočichů především na jejich velikosti – poměr objemu a povrchu určuje, jak rychle ztrácejí produkované teplo. Větší zvířata mají proto pomalejší metabolismus, samozřejmě v závislosti na dalších faktorech (teplota prostředí, teplokrevnost…), rychlost metabolismu se může měnit i v průběhu života. S hmotností se zmenšuje …
více »Pozoruhodný život mihule
Je-li pro Blanici a její přítoky něco typické, je to pozoruhodná mihule, která k nám přichází z tak vzdálených dob, kdy ještě žili poslední trilobiti. Zmínky o těchto starobylých obratlovcích se objevovaly už v antických pramenech. Plinius ve svém díle Naturalis Historia z roku 77 n. l. uvádí, že ve starověkém Římě mihule …
více »