Podle zkušeností chovatelů (domestikované) psovité šelmy celkem bez problémů přežijí na vegetariánské dietě, kočkovité jsou ovšem mnohem striktnějšími masožravci. Ale ani to nemusí vždy platit, ani v přírodě ne. Podle nové studie DNA v trusu levhartů sněžných (irbis) se ukazuje, že tyto vysokohorské kočky se běžně živí rostlinami, dokonce některé …
více »Ubývají obratlovci opravdu rapidně? Chyba může být v metodě výpočtu
Index LPI je indikátorem včasného varování o stavu přírody, který se často používá k charakterizování průměrné změny velikosti populací. Podle přírodovědců Anny Tószögyové, Jana Smyčky a Davida Storcha z Univerzity Karlovy však trpí několika matematickými a statistickými problémy, což vede ke zkreslením. Tvrzení, že populace obratlovců poklesly od roku 1970 …
více »Odhalili příčiny dlouhé evoluce vrkočů – nejstaršího známého rodu suchozemských plžů na Zemi
Vrkoči jsou tak malí, že je můžeme snadno přehlédnout, přesto dokáží cestovat mezi kontinenty. Na Zemi žijí desítky milionů let a za tu dobu osídlili všechny kontinenty vyjma nehostinné Antarktidy. Tajemství evoluce těchto drobných suchozemských plžů osvětlil díky svému výzkumu mezinárodní tým zoologů vedený vědci z Masarykovy univerzity. Výsledky svého …
více »V Brdech se daří tajemným listonohům letním, připomínají trilobity
Právě v těchto dnech se v chráněné krajinné oblasti Brdy začínají líhnout listonozi letní. Tito vzácní lupenonožci na pohled připomínají trilobity z prvohorních moří. Vyvíjejí se z vajíček, která jsou velmi dobře přizpůsobena nepříznivým podmínkám, jako je sucho a mráz. Probudit se k životu dokážou i po několika letech vyschnutí. …
více »Candáti na Lipně překvapili odborníky, třeli se opakovaně
Sledování rozmnožování candátů na největším českém přehradním jezeře Lipno přineslo překvapivé poznatky. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) společně s jihočeskými rybáři z Českého rybářského svazu (ČRS), kteří pro candáty rozmístili v nádrži celkem 61 umělých hnízd, pozorovali zajímavý jev. Candáti se třeli opakovaně. Tato pozorování nabourávají tradiční představu …
více »Samec nebo samice? Vědci našli genetický mechanismus, který určuje vývoj pohlaví u motýlů
Lepidoptera, což je velká skupina hmyzu zahrnující můry a motýly, má pohlavní chromosomy W a Z místo X a Y. Vědci z Entomologického ústavu BC AV ČR ve spolupráci s University of Liverpool odhalili genetický mechanismus, který určuje, zda se jedinci motýla Bicyclus anynana stanou samcem nebo samicí. Zjistili také, …
více »Proč nemáme tři nohy?
Chůze po dvou má celou řadu výhod. Zdá se, že dovoluje rychlejší akceleraci. To je také důvod, proč se třeba mexický leguán černý (Ctenosaura similis) v kritických situacích při útěku zvedá na zadní. Na druhé straně se ale její vyznavači musí poprat s vysokými nároky na udržení rovnováhy. To je …
více »Candáti na Lipně bojují o přežití
Šedesát umělých hnízd pro candáty instalují v těchto dnech jihočeští rybáři z Českého rybářského svazu (ČRS) ve spolupráci s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) na našem největším přehradním jezeře Lipno v jižních Čechách. Hnízda budou odborníci po celou dobu, kdy samci hlídají jikry, několikrát týdně …
více »Zoo Praha jako první na světě rozmnožila ketupu Pelovu
Zoo Praha právě odchovává mládě rybožravé sovy ketupy Pelovy. Vylíhlo se zde na začátku letošního roku a po počátečních výkyvech v hmotnosti i občasné neochotě přijímat potravu je nyní ptáče vitální a prospívá. Zoo Praha je proto na dobré cestě jednu z vůbec největších žijících sov odchovat jako první zoologická zahrada na světě. …
více »Další druh skokana s unikátním klonálním rozmnožováním: skokan Grafův
Pozoruhodný způsob rozmnožování skokana zeleného, který vytváří pohlavní buňky jako své vlastní klony, popsali vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR u dalšího druhu skokana z jižní Evropy. Unikátní reprodukce bez míchání genetické informace od obou rodičů bude pravděpodobně rozšířená i u dalších druhů s hybridním původem. Obojživelníci, …
více »