Archiv článků: zoologie

Poprvé zjištěno, že nástroje používají… prasata

Už dávno víme, že používání nástrojů není výlučně lidskou vlastností. Nástroje používají další primáti, krkavcovití ptáci, papoušci, sloni, mořské vydry, chobotnice… Nicméně existuje celá řada druhů pokládaných za velmi inteligentní, u nichž se podobné chování objevit nepodařilo. Kosatka nebo delfín by s tím měli problém asi z důvodů čistě anatomických, …

více »

Sloní krok – anebo běh?

Žokejové se spolu často dohadovali, jestli má kůň v trysku někdy všechna čtyři kopyta ve vzduchu. Stanford sám na to vyhlásil vysokou sázku… Ve vědeckém časopise Nature nedávno vyšel fascinující článek Johna Hutchinsona a jeho kolegů s názvem „Je rychlý pohyb slonů skutečně běh?“. Výzkumníci namalovali dvaačtyřiceti slonům v místě …

více »

Objev unikátního světélkujícího brouka odhaluje evoluci bioluminiscence u kovaříků

Sinopyrophorus je unikátní tím, že má pouze nepárový zadečkový orgán, který svítí zeleně. Unikátního světélkujícího kovaříka objevil nedávno tým vědců v subtropickém lese v Číně, kde dosud tito brouci nebyli zaznamenáni. Světélkující kovařík dostal název Sinopyrophorus schimmeli a podle odborníků reprezentuje nejen nový druh a rod, ale také dosud neznámou …

více »

Genom a určení pohlaví varanů

Varani si zřejmě v evoluci pohrávali s geny pro srážení krve, možná proto, aby se sami chránili před svým jedem, který vyvolává krvácení. Pracovníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Zoo Praha byli částí mezinárodního týmu, který publikoval přečtení a analýzu genomu největšího ještěra světa, varana komodského. Článek právě vyšel …

více »

Proč rypoš necítí bolest

Rypoš lysý představuje mezi savci opravdový unikát. Žije málem jako sociální hmyz, přišel o teplokrevnost, prý nestárne a navíc necítí bolest. Jakou to má evoluční výhodu? (Dále půjde nejenom o rypoše lysého, ale i o jiné druhy rypošů.) Viz také: Rypoš lysý prý nestárne Mozek rypoše lysého přežije i bez …

více »

Jikry halančíků se šíří zažívacím traktem labutí

O jedněch z nejkrásněji zbarvených akvarijních ryb, halančících, je známo, že dokáží dospět v neuvěřitelných 14 dnech. Studium jejich rozmnožování a šíření na nová území přináší mnoho dalších překvapení. Nyní se ukázalo, že jikry halančíků jsou extrémně odolné: dokážou přežít průchod zažívacím traktem labutí rodu koskoroba. Halančíci tak mohou kolonizovat oblasti, kam …

více »

Kde se vzaly psí oči

Pes a vlk se od sebe anatomicky liší v jedné drobnosti, která však při soužití s člověkem zřejmě hraje velkou roli. Nová studie, kterou vedla Juliane Kaminski z University of Portsmouth, zjistila, že na rozdíl od vlků mají psi vyvinutý sval nad očima, který jim umožňuje viditelně zdvihat obočí. Psi …

více »

Proč ptáci žijí déle než savci

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

U savců zhruba platí, že průměrnou délku života u většiny druhů determinuje jejich velikost. Uvádí se, že srdce udeří každému zhruba stejněkrát; malé druhy kvůli poměru povrchu a objemu těla potřebují produkovat více tepla, mají tedy rychlejší metabolismus a dožívají se nižšího věku. Výjimkou je člověk; pravidlo rovněž neplatí pro …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close