Tým biologů z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity učinil významný objev v oblasti biodiverzity. V rámci dlouhodobého výzkumu islandské přírody objevili čtyři vzácné druhy suchozemských plžů, které doposud na Islandu nebyly pozorovány. Nově zjištěné druhy trpasličích suchozemských plžů nalezené na Islandu: kuželík tmavý (Euconulus alderi), vrkoč rašelinný (Vertigo lilljeborgi), vrkoč rýhovaný …
více »Psi bez lidí možná dokážou přežít lépe, než si myslíme
Psy pokládáme za závislé na člověku, zcela zdomácnělé. Však jde o nejdéle domestikovaný druh, s nímž mají lidé navíc mnohdy těsný vztah (v kontrastu třeba se zvířetem, které je pro nás živou zásobárnou masa). I toulaví psi se živí hlavně díky lidem. Nicméně občas se ukážou být být překvapivě životaschopní …
více »Mýval se bude šířit i na další území
Na mimořádnou úspěšnost mývala v nepůvodním prostředí má vliv také jeho značná vynalézavost a kognitivní schopnosti. Projekt zaměřený na výskyt mývala severního (Procyon lotor), v České republice nepůvodního živočišného druhu zavlečeného člověkem, probíhá na Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU (LDF MENDELU). Jedná se o první …
více »Má klimatická změna vliv na načasování reprodukce srnců?
Prodlužující se vegetační sezona, jeden z projevů klimatické změny v Evropě, má překvapivý vliv na rozmnožování srnce obecného, nejrozšířenějšího kopytníka starého kontinentu. Srnec má zajímavou reprodukční biologii, protože jako jediný evropský sudokopytník využívá tzv. embryonální diapauzu (utajenou březost), kdy se v děloze srny zárodek po několik měsíců téměř nevyvíjí. Doposud …
více »Tajemná velekrysa měří 85 cm
Mladý český vědec poprvé zdokumentoval největšího hlodavce Austrálie a Oceánie. Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá …
více »Různá psí plemena mají různě citlivý čich. Banální, ale konkrétní výsledky jsou překvapivé
Nová rozsáhlá studie maďarských etologů z budapešťské Eötvös Loránd University (významné centrum psovědných výzkumů) se zaměřila na čichové schopnosti jednotlivých psích plemen. Border kolie dosáhly vyšší úspěšnosti než některá lovecká plemena, jako jsou zlatí retrívři, labradoři, maďarští a němečtí ohaři, baseti, bloodhoundi a kokršpanělé. Což je rozhodně překvapivé, protože pro …
více »Ven na souš. Předek ježur žil ve vodě
Ptakořitní (vejcorodí, Monotremata) savci jsou unikátní skupinou, kterou dnes reprezentují ptakopyskové a ježury (těch je více druhů). Ptakopysk žije ve vodě, ježura je suchozemská. Co jejich poslední společný předek? No, u savců (jakkoliv toto jsou hodně divní savci) bychom si tipli, že posun k životu ve vodě je druhotný. U …
více »Volně žijící šimpanze poprvé zachytili, jak se (trochu) opíjejí
Vědci z Exeterské univerzity a dalších institucí rozmístili kamery v Národním parku Cantanhez v Guineji-Bissau. Záběry šimpanzů, kteří se dělí o zkvašené chlebovníky (potvrdilo se přitom, že obsahují etanol) vyvolávají otázky, zda a proč šimpanzi záměrně vyhledávají alkohol. Předpokládá se, že lidé konzumovali alkohol již hluboko v naší evoluční historii, …
více »Pravlci sami byli zřejmě hybridi
Pravlk obrovský si nyní rozhodně zažil svých pár minut mediální slávy. Firma Colossal Biosciences a její vlci Romulus a Remus (Pravlci? Geneticky modifikovaní vlci obecní? Druhé označení asi spíše odpovídá realitě.) si na nedostatek popularity opravdu nemohou stěžovat. Tisková zpráva University of California v Santa Cruz v této souvislosti uvádí, …
více »Sumeček černý ohrožuje vodní ekosystémy v Česku
Invazní ryba sumeček černý je v České republice stále vážnější hrozbou pro místní ekosystémy a působí ekologické i ekonomické problémy. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR proto sumečka černého monitorují a spolupracují s místními rybářskými podniky a rybářskými svazy na účinných metodách regulace. Cílem je chránit původní biodiverzitu …
více »