Mezinárodní tým paleontologů za účasti Milana Chrousta z Geologického ústavu Akademie věd ČR popsal první nález kožnatkovitých želv (Trionychidae) z období miocénu na území dnešního Polska. Objev má pro Česko zásadní význam, neboť podstatně přehodnocuje dřívější teorie o rozšíření kožnatkovitých želv v Evropě a prokazuje dramatický souboj dvou evolučních linií. …
více »Virus přenášený hlodavci může v přírodě přetrvávat překvapivě dlouhou dobu
Zoonotický virus LCMV, který se může přenášet z hlodavců na člověka, je v populacích myši domácí obecně vzácný. Na místech, kde se však vyskytuje, může přetrvávat po desetiletí. Tento jev popsali vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na základě dlouhodobého výzkumu v západních Čechách. Výsledky byly publikoványv mezinárodním časopise …
více »Bonobové mají teorii mysli
Pokud k nejednoznačným výsledkům docházejí experimenty zkoumající teorii mysli u psů, pak asi není překvapivé, že šimpanzi bonobo tento koncept chápou a používají. Bonobové v experimentu rozuměli, že lidé nemají k dispozici nějakou informaci – takže když od nich chtěli pamlsky, museli člověka nejprve upozornit, kde se pamlsek nachází. „Schopnost …
více »Co přispělo k úspěchu termitů? Odpověď přinášejí jejich genomy
Nárůst počtu genů nastal již v rané fázi evoluce této čeledi Termitidae. Dosud nejrozsáhlejší soubor genomů termitů vytvořil mezinárodní tým vědců se zásadním přispěním výzkumníků z Biologického centra Akademie věd ČR. Vědci zmapovali 45 genomů termitů a 2 genomy švábů, čímž celkově zvýšili počet dostupných kvalitních genomů termitů přibližně šestinásobně. …
více »Na pražském Petříně objevili pavouka, který se vzdal sexu
V přírodě existuje nepřeberné množství způsobů rozmnožování. Včely přenášejí pyl z květu na květ, což rostlinám umožňuje oplození a tvorbu semen. Lososi plavou proti proudu, aby se v horních partiích řeky setkali samci se samicemi a došlo k oplození jiker. V těchto případech jsou ke vzniku nového života zapotřebí obě …
více »Umělá inteligence rozpozná parazitické vejce lépe než průměrný ornitolog
Vnitrodruhový hnízdní parazitismus – situace, kdy samice kladou vejce do hnízd jiných samic téhož druhu – je pro vědce dlouhodobou záhadou. Tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR nyní ve spolupráci s kolegy z Anglie vyvinul model umělé inteligence, který dokáže parazitická vejce u ptáků rozpoznat s přesností až 97 …
více »Proč mají žirafy dlouhé… nohy
A co na to elafa? Kolem délky krků žiraf se již odehrálo několik kol zajímavé debaty – šlo o to, zda totiž mají dlouhý krk proto, aby lépe dosáhly na potravu, nebo kvůli pohlavnímu výběru. Podle tohoto modelu by krk žirafě k potravě moc nepomohl a naopak jí z řady …
více »Tajemství kukaččích vajec: samice určují barvu, otcové mohou ovlivnit skvrnitost
Proč mají kukačky tak rozmanitě zbarvená vejce? Pro kukačku je otázkou přežití, aby její vajíčka co nejvěrněji napodobila vejce hostitele, a musí zvládnout napodobit vzhled desítek různých druhů pěvců. Nový mezinárodní výzkum ukázal, že podkladovou barvu skořápky u kukačky obecné určují geny děděné výhradně po samicích, zatímco u příbuzné kukačky …
více »Když příroda hází kostkou: nepředvídatelnost prostředí mění růst čolků
Výkyvy teplot a potravy ovlivňují růst mláďat čolků horských. Zatímco nepravidelná dostupnost potravy jejich růst zpomaluje, kolísání teplot může naopak podpořit prodlužování těla. Na tento překvapivý jev nyní upozorňuje nový výzkum Ústavu biologie obratlovců AV ČR ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, jehož výsledky publikoval časopis Functional Ecology. Jednotliví …
více »Šakali v Podyjí
V nové pastvině exmoorských koní u Havraníků se podařilo získat první přímý důkaz výskytu šakala obecného v Podyjí. Fotopast zachytila hned dva jedince, kteří se brzy ráno objevili na okraji lesní světliny. V polovině srpna přinesla fotopast v nové pastvině exmoorských koní u Havraníků překvapivé záběry – hned dva šakaly …
více »
Sciencemag.cz
