Sciencemag.cz
Doporučujeme
První úspěšná operace v rámci ČR a Slovenska – v mimotělním oběhu byl pacientovi po plicní resekci vlevo pro nádor odstraněn po 6 letech horní lalok pravé plíce.
V srpnu 2018 byla torakochirurgickým týmem, pod vedením profesora Čapova na I. chirurgické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, provedena 72letému pacientovi unikátní operace (operatér MUDr. Michal Benej Ph.D.) v rámci České republiky a Slovenska. Pacientovi byla již v minulosti odstraněna polovina levé plíce (zůstal mu 1 lalok), a nyní byl diagnostikován plicní nádor vpravo. Pacientovi byl odstraněn pravý plicní lalok s podporou extrakorporální membránové oxygenace (ECMO – anglicky ExtraCorporeal Membranous Oxygenation). Pacientovi z pravé plíce tedy zůstaly 2/3 (pravá plíce se skládá ze 3 laloků).
„Pacient byl po úvodu do anestezie napojen na dýchací přístroj a následně i ECMO. Výměna krevních plynů v průběhu operace byla zajištěna převáženě přístrojem pro mimotělní oxygenaci. Po nekomplikované operaci byl pacient postupně odpojen od ECMO a následně i od dýchacího přístroje“, popsal postup anesteziolog Pavel Suk, lékař Anesteziologicko resuscitační kliniky, který má s touto léčbou zkušenosti z ECMO centra v Austrálii. Základem léčby nádorů plic je operační odstranění části plíce obsahující nádor. Problém nastává u pacientů, kterým byla v minulosti již část plic (nebo celá na jedné straně) odstraněna, a byl diagnostikován další plicní nádor v reziduální plíci. „V průběhu operace pacient dýchá jen na neoperovanou plíci, což může být obtížné až neproveditelné, pokud byla významná část plíce již v minulosti odebrána jako u tohoto pacienta. Novou možností je využití mimotělní membránová oxygenace, která umožňuje zajistit výměnu krevních plynů již před průchodem krve plícemi,“ upřesnil Suk.
Ve výše uvedené indikaci se jedná o vůbec první úspěšnou operaci provedenou v rámci České republiky a Slovenska. „Tyto operace by měly být koncentrovány do center hrudní chirurgie. Implementace ECMO do hrudní chirurgie nepředstavuje jenom navrácení zdraví jednotlivému pacientovi, ale i další rozšíření indikačních kritérii plicních resekcí a příslib nejnovější terapie pro další pacienty do budoucna,“ sdělil prof. Čapov, přednosta I. chirurgické kliniky.
První pacient s akutním respiračním selháním byl léčen pomocí ECMO ve FNUSA v září 2015. S pomocí této mimotělního eliminační metody jsme zachránili život 38 letému muži, dekompenzovanému juvenilnímu diabetikovi, který byl přijat po srdeční zástavě s komplikující masivní aspirací žaludečního obsahu do plic a těžkým respiračním selháním.
Zavedením této metody je ve FNUSA možnost zajistit přechodnou kompletní náhradu funkce plic (varianta VV ECMO) či srdce a plic (VA ECMO). To je důležitý pokrok v možnostech léčby nejtěžších kriticky nemocných pacientů a znamená srovnání léčebných možností s několika dalšími fakultními nemocnicemi. „Metoda ECMO rozšiřuje možnosti chirurgického řešení plicních nádorů i pro dříve neoperovatelné pacienty a jsem rád, že tuto léčbu může naše nemocnice pacientům zajistit prostřednictvím odborného a zkušeného personálu a špičkové technologie,“ informoval Martin Pavlík, ředitel FNUSA. Správná indikace a bezchybné zvládnutí metody jsou předpoklady k tomu, aby nemocní v Jihomoravském kraji profitovali z dostupnosti této metody ve FNUSA v případě, že budou vyčerpány ostatní léčebné možnosti akutního respiračního nebo oběhového selhání.
Indikování k této metodě jsou nemocní s těžkou formou akutního respiračního selhání, která má šanci na úpravu. Typický případem je těžký průběh chřipky s postižením plic. Právě díky epidemii chřipky v roce 2009 a léčení těžkého selhání plic pomocí ECMO vešlo použití této metody ve známost u široké laické veřejnosti. Druhou skupinou nemocných jsou nemocní s akutním kardiologickým postižením, např. závažné komplikace srdečního infarktu s rozvojem šokového stavu.
tisková zpráva Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
