Sciencemag.cz
Doporučujeme
Bezpečnější, účinnější a rychlejší metoda léčby arytmií, která se stále rozvíjí, to je katetrizační ablace pulzním polem. Nejnovější poznatky o této léčbě i další moderní postupy představili kolegům přední kardiologové z IKEM, Nemocnice Na Homolce a hosté z řady zemí. Kromě přednášek byly hlavním tahákem pro zdravotníky přímé přenosy z katetrizačních sálů, které ukázaly jednotlivé metody a strategie. Sympozium zprostředkovalo i několik přenosů ze zahraničních pracovišť.
Pulzní pole rychle nahrazuje klasickou metodu radiofrekvenční ablace a je proto potřeba šířit zkušenosti a poznatky získané v praxi. „V principu to funguje tak, že se do tkáně aplikuje stejnosměrný proud o vysoké energii, ale velmi krátké pulzy. Jsou to nanosekundy až milisekundy. Pulzy působí hlavně na buňky srdečního svalu a ty ostatní zůstanou zachovány. Riziko poškození ostatní tkáně je tak velmi nízké,” vysvětluje přednosta Kardiocentra IKEM prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc. FESC.
Prague Rhythm ukázal také pokroky ve využití unikátního mapovacího a ablačního systému Affera, na jehož vývoji se podíleli lékaři z IKEM a Nemocnice Na Homolce. Tento systém používají kardiologové z obou pracovišť už téměř rok a půl v běžné praxi. Léčili tak již více než 200 pacientů, a tím se Češi řadí ke světové špičce. Metoda využívá speciálního katétru s elektrodou na konci, díky které pak má operatér k dispozici trojrozměrnou mapu srdeční dutiny a arytmie, kterou je potřeba léčit. „Systém nám umožňuje efektivněji odstranit i ty nejkomplexnější poruchy srdečního rytmu, a to mnohem bezpečněji než dosud. Už jsme tak pomohli řadě pacientů, u kterých konvenční metody selhaly,” objasňuje doc. MUDr. Petr Peichl, Ph.D., vedoucí Oddělení arytmologie Kliniky kardiologie IKEM.
Lékaři ale připomínají, že tradiční radiofrekvenční energie je při některých ablačních výkonech pro poruchy srdečního rytmu stále nenahraditelná. Výhradně se používá například při tzv. kardioneuroablaci. To je inovativní katetrizační metoda určená pro vybrané pacienty, kteří trpí krátkodobými ztrátami vědomí v důsledku reflexních zástav srdeční činnosti. Ty jsou způsobené nadměrnou aktivitou nervových pletení, které obklopují srdce. Činnost těchto pletení je možné ovlivnit bodovou aplikací radiofrekvenční energie v určitých místech uvnitř obou srdečních síní. „První kardioneuroablaci v ČR jsme provedli před více než 10 lety a aktuálně ji používáme u cca 50 pacientů ročně. Jedná se o technicky relativně snadný výkon, který je velmi účinný, a přitom bezpečný. Dokážeme takto jednoduše vyléčit mladší pacienty, kterým by jinak musel být implantován trvalý kardiostimulátor,“ popisuje prof. MUDr. Dan Wichterle, Ph.D., lékař z Oddělení arytmologie Kliniky kardiologie IKEM.
