Zdroj: Pixabay, autor. Geralt, licence: Pixabay License, Free for commercial use

Poprvé dokázali zchladit antihmotu pomocí laseru

Vědci z projektu Alpha v CERNu udělali významný pokrok při výzkumu antihmoty. Neobjevili sice žádnou její dosud neznámou vlastnost, ale dokázali vzorek antihmoty ochladit pomocí speciálního laserového systému vyvinutého na University of British Columbia až téměř k absolutní nule.
Manipulace antihmoty laserem se podařila vůbec poprvé. Ne snad, že by zde stály v cestě nějaké principiální překážky, ale nebylo jednoduché celý systém sestrojit tak, aby při něm antihmota nepřišla do kontaktu s běžnou hmotou a neanihilovala.
Laserové chlazení běžné hmoty je technika stará už asi 40 let a mnoho tímto způsobem provedených experimentů vyneslo Nobelovu cenu. Rozšíření těchto postupů na antihmotu znamená, že s ní bude také možné provádět řadu další testů a při nich zkoumat, zda mezi vlastnostmi hmoty a antihmoty přece jen neexistuje nějaká asymetrie, která by mohla vysvětlit, proč ve známém vesmíru hmota tak výrazně převažuje.
Dalším cílem je např. vytvořit „fontánu“ antiatomů, kdy se laserem ochlazená antihmota vrhne do volného prostoru. V takovém prostředí by pak bylo možné provést celou řadu dosud nerealizovatelných měření. Laser navíc umožňuje nejenom chlazení, ale i další přesnou manipulaci s atomy antihmoty. Makoto Fujiwara z kanadského centra TRIUMF uvádí, že by se brzy mohlo podařit z atomů antihmoty vytvořit i první molekulu.
Projekt Alpha (Antihydrogen Laser Physics Apparatus) již dosáhl ve výzkumu antihmoty řady prvenství. Například v roce 2011 se zde podařilo udržet atom antivodíku při životě tehdy rekordních 1 000 sekund, v roce 2012 změřit spektra antivodíku a o rok později pak změřili, jak na antihmotu působí gravitace (žádná asymetrie nenalezena).

Laser cooling of antihydrogen atoms , Nature (2021). DOI: 10.1038/s41586-021-03289-6
Zdroj: TRIUMF/Phys.org

Poznámka PH: Není přijatelné vysvětlení, že žádná asymetrie neexistuje a to, že v našem vesmíru (nebo alespoň v našem okolí) převládá hmota, je dáno prostě náhodou, respektive výběrovým efektem (efektem pozorovatele). Tam, kde jedna z forem nepřevládá, nemohou vznikat složitější struktury, a tudíž tuto otázku je možné položit pouze v prostředí, kde došlo k té (krajně nepravděpodobné) shodě okolností, že…

Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP

Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *