Archiv článků: částicová fyzika

Dibaryony jsou subatomární částice složené ze dvou baryonů. Jejich vznik prostřednictvím interakcí baryon-baryon hrál zásadní roli v nukleosyntéze po velkém třesku, dnes se uplatňuje v jaderných reakcích včetně reakcí ve hvězdách. Studium vzniku dibaryonů představuje propojení mezi jadernou fyzikou, kosmologií a astrofyzikou. Zajímavé je, že silná síla, která odpovídá za …

Několik fyzikálních teorií předpokládá existenci čtvrtého typu neutrin, tzv. sterilních. Experimenty provedené v rámci projektu Stereo je však nepotvrdily. Dále tedy platí, že známe tři typy neutrin, elektronová, mionová a tauonová, která se pomocí oscilace mohou měnit jedno v druhé. V roce 2011 se zjistila anomálie mezi pozorovaným a předpovídaným …

Pokud by byla mimozemská civilizace skutečně inteligentní, sotva bude posílat vzkazy v elektromagnetickém spektru… Neutrina by mohla být ideálním prostředkem pro komunikaci. Procházejí bez problémů látkou, většinu z nich nezastaví ani tisíce světelných roků olova a neutrinovou zprávu je možné přijmout i na druhém konci viditelného vesmíru. Můžeme začít ale tady u …

Experimenty zřejmě vyřešily problém s velikostí atomových jader. V Brookhavenské národní laboratoři vědci sledovali, jak prostřednictvím série kvantových fluktuací interagují fotony a gluony (částice silné síly, které drží pohromadě kvarky v protonech a neutronech). Při těchto interakcích vzniká jako meziprodukt nestabilní částice, která se rychle rozpadá na dva různě nabité …

Supravodivé detektory, atomové hodiny u Slunce, změna fyzikálních konstant, temné fotony a částice s nábojem oproti elektronu setinovým. Přehlídka exotické fyziky. Na americkém NISTu přišli hned se třemi nápady, jak detekovat temnou hmotu. První metoda je založena na použití supravodičů. Vědci zvolili nanodrátky ze silicidu wolframu; tato sloučenina je za …

Základním prvkem je světově unikátní částicový urychlovač SIS100 s obvodem 1100 m, který bude na některých místech až 17 metrů pod zemí. Česká republika se podílí na výstavbě jednoho z největších urychlovačů na světě. Projekt FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research) se zaměří na výzkum antiprotonů a iontů. Na mezinárodním …

Co při dřívějších měřeních vypadalo jako náhodný šum, se nyní potvrdilo. Anomálie zjištěná při novém a přesnějším měření protonu vyvolává otázky o tom, co za ní vlastně stojí. Uniká nám z hlediska struktury protonu něco podstatného? Na zařízeních v Thomas Jefferson National Accelerator Facility (spadá pod americké ministerstvo energetiky) se …

To, na co jsou obvykle potřeba obří urychlovače, se nyní podařilo na 20 centimetrech a pouze pomocí přesně řízených ultrarychlých laserů. Howard Milchberg z University of Maryland, Jorge J. Rocca z Colorado State University a jejich kolegové dosáhli výsledku pomocí dvou laserových pulzů vyslaných do plynného vodíku. První pulz roztrhal …

Experimenty LHCb (beauty) v CERNu umožnily pozorovat tři dosud neznámé částice: nový druh pentakvarku a vůbec první pár tetrakvarků nového typu. Tetrakvarky a pentakvarky byly předpovězeny už asi před 60 lety, pozorovat se je ale podařilo až v posledních cca 20 letech s tím, jak urychlovače dokázaly pracovat při vyšších …

Existenci Higgsova bosonu pokládají fyzikové za potvrzenou od roku 2012 – tehdy byly publikovány klíčové články vycházející z výsledků v CERNu i na dalších urychlovačích. Již o rok později byla za předpověď této částice udělena Nobelova cena za fyziku. CERN, respektive lidé z projektu CMS/ATLAS, se po 10 letech od …