Archiv článků: částicová fyzika

Studium slabé jaderné síly je mimořádně obtížné, protože ji „zastiňuje“ silná i elektromagnetická interakce. V rámci základních sil Standardního modelu je nám tak přístupná nejhůře. Nyní vědci získali nové poznatky o slabé interakci díky podrobnému studiu rozpadů beta „zrcadlových“ jader lithia-8 a boru-8. (Zrcadlovými jádry se zde míní atomy s …

Klidová hmotnost neutrina je pro současnou fyziku docela záhada. Téměř jistě není nulová (jak původně předpokládal Standardní model), ale nic moc víc nevíme. Výsledek by přitom mohl mít význam při hledání „fyziky za Standardním modelem“. Tým vedený Klausem Blaumem z Ústavu Maxe Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu nyní v …

Německý fyzik českého původu Herwig Schopper stojí za návrhem a realizací urychlovače PETRA v německém výzkumném ústavu DESY Hamburg. Byl ředitelem CERN v době výstavby elektronového urychlovače LEP, v jehož tunelech dnes najdeme protonový urychlovač LHC. Svou vědeckou kariéru zahájil jako výzkumný pracovník u Lise Meitnerové ve Stockholmu a stopu …

Experimenty mají naznačovat, že vliv těžkých kvarků na hmotnost protonu může být větší, než se vědci původně domnívali. Chen Xurong z Čínské akademie věd a jeho kolegové přišli s novým pohledem na původ hmotnosti nukleonů. Protony a neutrony se podílejí na více než 99 % hmotnosti pozorovatelné ve vesmíru. Mechanismy, …

Vědci se pokusili najít případnou asymetrii v tzv. elektrickém dipólovém momentu elektronu. Výzkum byl původně inspirován hledáním možné asymetrie mezi hmotou a antihmotou, tj. otázkou, zda jsou elektron a pozitron nutně „dokonalými“ antičásticemi. Elektrický dipólový moment elektronu (eEDM) udává, jak rovnoměrně je tento náboj rozložen mezi severním a jižním pólem …

Nejen elektrony, ale i atomová jádra mohou absorbovat energii, čímž se dostávají do excitovaných stavů. Tyto stavy pak ztrácejí energii rozpadem a přitom emitují různé částice. Různé procesy rozpadu a emise částic se nazývají rozpadové kanály. S rostoucí dodanou energií se zvyšuje počet způsobů, jak lze nukleony dostat do vyšších …

Vazba kvarků do protonů, neutronů a atomových jader je tak silná, že se příslušná interakce tak rovnou jmenuje. Silná síla, jejímž nositelem jsou gluony, je však současně ze všech čtyř základních interakcí měřitelná s nejmenší přesností. Nová studie vědců z projektu ATLAS v CERNu popisuje, jak lze pomocí bosonu Z, …

Výzkum vědců z Hokkaido University má vést k závěru, že neutrina mohou interagovat s fotony, alespoň za speciálních okolností. „Naše výsledky jsou důležité pro pochopení kvantově mechanických interakcí některých nejzákladnějších částic hmoty,“ říká spoluautor studie Kenzo Ishikawa. „Mohou také pomoci odhalit podrobnosti v současnosti málo pochopených jevů probíhajících ve Slunci …

Od potvrzení existence Higgsova bosonu, které představovalo triumf Standardního modelu, uplynulo už přes 10 let, příslušný výzkum/objev se mezitím dočkal i Nobelovy ceny za fyziku. Tým projektu ATLAS z CERNu nyní informoval o tom, že se vědcům podařilo změřit hmotnost Higgsova bosonu přesněji než kdykoli předtím. Právě experimenty ATLAS a …

Kvark-gluonové plazma (QGP) je stavem hmoty za extrémních teplot a tlaků. Předpokládá se, že tato forma existovala jako dominantní krátce po velkém třesku. QGP je tvořeno kvarky a gluony jako běžná hmota, nevytvářejí se zde ale mezony ani baryony (protony a neutrony); jednotlivé kvarky jsou „volné“. Vědci nyní pátrají po …