V roce 2025 se rovina Saturnových prstenců bude promítat při pozorování ze Země pod nejmenším úhlem. Znovu taková situace nastane až v roce 2038. Zdroj: NASA.

Pozoruhodné úkazy na srpnové noční obloze: Velké setkání nejjasnějších planet

Letošní srpen nabídne opravdu pozoruhodné nebeské úkazy. Kromě každoročních Perseid, které tento rok kvůli svitu Měsíce nebudou pozorovatelné za nejlepších podmínek, se nabízí pohled hned k několika planetám. Ty budou v průběhu měsíce nabízet nejrůznější očima pozorovatelné a nesmírně fotogenické konstelace. Už 12. srpna se přitom dočkáme úhlově těsného nebeského setkání nejjasnějších z nich: Jupiteru a Venuše.

12. srpna: Velké setkání nejjasnějších planet

K velmi vzácné nebeské podívané se schýlí v časných ranních hodinách v úterý 12. srpna 2025. Nejjasnější planety Sluneční soustavy – Venuše a Jupiter – se na ranní obloze přiblíží na úhlovou vzdálenost jen 51,6′ (méně jak dva měsíční úplňky vedle sebe). Samotné maximální přiblížení nastane až po rozednění, ale už před rozbřeskem planety budou úhlově dosti blízko. Jasná dvojice vyjde nad severovýchodním obzorem okolo 2:30 SELČ (čas východu se bude lišit v závislosti na místě pozorování řádově v minutách), slabší Jupiter bude ležet severně (vlevo nahoře) od výrazně jasnější Venuše. Při pohledu pouhýma očima budou dosti blízko sebe a vizuálně nepřehlédnutelné i z měst až do svítání okolo 5. hodiny ranní, kdy už budou ležet vysoko nad východním obzorem (v té době se nízko nad východo-severovýchodním obzorem bude dát vyhledat také planeta Merkur).

Ve středně velkém dalekohledu (s průměrem nad 10 cm) budeme moci Jupiter s Venuší sledovat v jednom zorném poli. Venuše se bude jevit jako velmi nápadný bělavý oválek s fází podobnou Měsíci mezi úplňkem a poslední čtvrtí, Jupiter jako kotouček s pruhy (atmosférickými pásy) a v jeho blízkosti se v jedné rovině ukáží 3 „Galileovské měsíce“ – Io, Ganymedes a Callisto. Čtvrtý, Europa, se bude promítat ve větších teleskopech před samotnou planetou poblíž „Velké červené skvrny“ (slavná dlouhotrvající Jupiterova bouře) a od kotouče se vzdálí až po 4. hodině ranní. Dalšího těsného setkání Jupiteru a Venuše se dočkáme už o necelý rok později – na večerní obloze 9. června 2026. Tehdy bude planety dělit úhlová vzdálenost o polovinu větší než při tomto srpnovém úkazu. Nenechte si jej proto ujít.

A to není všechno. Shodou okolností v to ráno bude pozvolna spět k maximu aktivity meteorický roj Perseid. Aby toho nebylo málo, v té samé době, kdy se naskytne pohled na přiblížení obou jasných planet, se nad jižním obzorem bude nacházet Měsíc úhlově nedaleko planet Saturn a Neptun, které v to ráno budou rovněž v konjunkci (úhlově asi 1° 14’ daleko od sebe). Zatímco Měsíc a Saturn budou vidět pohodlně očima, Neptun je třeba vyhledat malým dalekohledem, například triedrem. Brzké ráno 12. srpna 2025 tedy nabídne hned několik vzácných nebeských úkazů najednou!

12./13. srpna: Perseidy za měsíčního svitu
Nejoblíbenější „kosmický ohňostroj“ roku – meteorický roj Perseid – se v roce 2025 netěší příznivým podmínkám, ale i tak si jej nenechte ujít. Podívaná už totiž neodmyslitelně patří k letnímu přírodnímu koloritu. S tímto obdobím souvisí i více volna, teplejší a často příznivější počasí, možnosti výletů do přírody a zážitků pod „širákem“ a je možnost uvidět opravdu jasné meteory ve větší četností.

Maximum roje, za nímž stojí kometa 109P/Swift-Tuttle a které s sebou nese připomenutí přes 1760 let staré nespravedlnosti (nespravedlivou a krutou popravu svatého Vavřince), vychází v roce 2025 na noc 12./13. srpna (z úterý na středu) a měsíční fáze připadá 3 dny po úplňku. Náš soused tedy bude svým svitem výrazně rušit po většinu noci v souhvězdí Ryb. Perseidy ovšem nejsou aktivní jen v noc maxima, jejich aktivita začíná už ve třetí dekádě července a končí v závěru srpna. Vyplatí se tedy pozorovat zejména v týdnech před maximem, tedy přibližně od 1. srpna 2025, a to vždy v časných ranních hodinách. Nejvíce meteorů je vždy vidět ráno mezi půlnocí a 5. hodinou ranní. V noc maxima roje bude možné za svitu Měsíce spatřit jen ty nejjasnější meteory, zejména mezi půlnoci a 4. hodinou ranní by frekvence mohla vystoupat na 20-30 meteorů za hodinu. Vytrvalé pozorovatele na ranní obloze před rozbřeskem odmění vzácná konjunkce jasných planet Venuše a Jupiteru (viz předchozí úkaz).

20. srpna: Bohatá nebeská konstelace
Opravdu velmi bohatou konstelaci nabídne na ranní obloze 20. srpna 2025 hned šest výrazných objektů oblohy. Pět z nich – jasné planety Venuše a Jupiter, Měsíc (s popelavým svitem) a hvězdy Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců – se uskupí do úhlové blízkosti do tvaru motýla, přičemž toto nebeské uskupení bude pozorovatelné už od 3. hodiny ranní SELČ nízko nad severovýchodním obzorem. Jak uskupení pozvolna vystoupá výš nad východní obzor a začne pozvolna svítat, okolo 4:30 SELČ se ještě nad obzorem objeví planeta Merkur. Tato mimořádně bohatá nebeská konstelace bude snadno pozorovatelná i z měst a jednoznačně bude patřit mezi ty nejsnáze fotografovatelné v průběhu celého roku 2025. Nebude problém ji zachytit i na fotoaparáty pokročilejších chytrých telefonů.

31. srpna – 2. září: Venuše u Jesliček
Na přelomu srpna a září, konkrétně mezi 31. srpnem a 2. zářím 2025, budeme moci nízko nad severovýchodním až východním obzorem před rozbřeskem očima a ještě lépe v malých dalekohledech pozorovat vizuálně velmi pěknou podívanou: Planeta Venuše se bude promítat poblíž otevřené hvězdokupy M44 (lidově zvanou „Jesličky“ nebo „Včelí úl“) v souhvězdí Raka. Hvězdokupa je pozorovatelná mimo města i pouhýma očima, její plnou krásu ovšem oceníme až při pohledu malým dalekohledem (například v triedru). Její nejjasnější část na obloze zabírá plochu o průměru přibližně 1,5°, tedy tří měsíčních úplňků vedle sebe.

K hvězdokupě se Venuše úhlově přiblíží z jihozápadu 31. srpna 2025. Nejblíže se „Jitřenka“ ke středu kupy promítne 1. září 2025, a to jižně. V té době bude mít planeta jasnost -3,9 magnitudy a bude opravdu jasným objektem viditelným i z měst. Při pohledu očima se bude zdát, jako by jasná Venuše ležela poblíž mlhavé skvrnky.

Celý zdánlivý průchod Venuše poblíž Jesliček bude možné vyhlížet každý ze zmíněných dní časně ráno od čtvrté hodiny do rozbřesku nízko nad východo-severovýchodním obzorem. Viditelný bude i očima, ale mnohem krásnější pohled nabídne malý dalekohled. K pozorování přitom postačí opravdu jen běžný triedr. V něm se záhy vedle Venuše objeví několik desítek nejjasnějších hvězd této asi 600 světelných let vzdálené otevřené hvězdokupy.

Celý měsíc: Mléčná dráha a tenké Saturnovy prstence
V srpnu se lze nejsnáze kochat nejkrásnějším úsekem Mléčné dráhy. Ten v druhé polovině léta nacházíme nízko nad jižním obzorem v místech, kde v tomto směru neruší světla ze vzdálených měst. Nádherné je vyhlížet Mléčnou dráhu vždy, když vůbec neruší svým svitem Měsíc. Letní úsek Mléčné dráhy je pozorovatelný v průběhu letních měsíců celou noc, v srpnu je nad hlavou už po setmění. Pokud budete daleko od měst, kde neruší světelné znečištění (například v jedné z oblastí tmavé oblohu v Česku či na Slovensku – v Manětíně, Jizerských horách, Beskydech), uvidíte stříbřitý pás hvězd s bohatými strukturami až k jižnímu obzoru, kde se v souhvězdích Štíra a Střelce Mléčná dráha opticky rozšiřuje. Tím směrem se díváme do centra naší Galaxie.

Téměř celou noc je také pozorovatelná planeta Saturn. Najdeme ji pouhýma očima v souhvězdí Ryb jako poněkud výraznější objekt v této oblasti. Jistě ale potěší každého majitele už menšího hvězdářského dalekohledu nebo návštěvníka nejbližší lidové hvězdárny, neboť právě dalekohled namířený k této planetě nabízí pohled i na její prstence. Prstence jsou přitom tak rozsáhlé, že ačkoliv je planeta Saturn od nás fyzicky okolo své opozice přes 1 miliardu kilometrů daleko, jsou jako světlý kroužek obepínající kotouček planety viditelné už ve větším binokuláru ustaveném na pevném stativu. Proto je spatřil už Galileo Galilei svým primitivním dalekohledem na počátku 17. století a nazval Saturn „planetou s ušima“.

V roce 2025 se rovina Saturnových prstenců bude promítat při pozorování ze Země pod nejmenším úhlem. Znovu taková situace nastane až v roce 2038. Zdroj: NASA.
V roce 2025 se rovina Saturnových prstenců bude promítat při pozorování ze Země pod nejmenším úhlem. Znovu taková situace nastane až v roce 2038. Zdroj: NASA.

Díky sklonu osy Saturnovy rotace vůči rovině ekliptiky se ale i prstence jeví různě nakloněné, a právě v roce 2025 jsou velmi tenké – díváme se na ně téměř z boku. Saturn tedy vypadá jako kotouček s tenkou gymnastickou obručí. Takto tenkých prstenců se přitom znovu dočkáme až na podzim roku 2038.

oznámení projektu Astrofyzikální ProGResy z Opavy

Nádory si posílají tajné zprávy, vědci se je učí číst a odpovídat na ně

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *