(c) Graphicstock

Překvapení: vzduchová kapsa v lavině nepomůže

Jak dýchá člověk uvězněný v lavině? Jak rychle dochází k úbytku kyslíku? Tyto a další otázky řeší na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT (FBMI) tým vědců z katedry biomedicínské techniky ve spolupráci s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a Armádou ČR. V rámci lavinového výzkumu se zaměřují na dýchání obětí pod sněhem.

Výzkum navazuje na často diskutovanou otázku, zda tzv. vzduchová kapsa může prodloužit přežití sněhem zavalené oběti. Prvních 15 minut totiž přežije zasypání sněhovou lavinou až 90 % osob, ale poté nastává rapidní pokles šancí na přežití a po dalších 15 minutách je naživu méně než jedna třetina obětí. Co tak významného se stane mezi 15. a 30. minutou? K objasnění některých procesů přispěli vědci z ventilačního týmu FBMI, který se věnuje zejména výzkumu umělé ventilace plic na jednotkách intenzivní péče a v urgentní medicíně.

Výzkum dýchání pod lavinou na FBMI přinesl i první překvapivé výsledky. Dlouhá desetiletí tradovaná poučka, že se musí oběť snažit vytvořit si před ústy co největší vzduchovou kapsu, aby z ní mohla poté dýchat, se ukázala jako mylná. Prof. Ing. Karel Roubík, Ph.D., vedoucí výzkumného týmu, dodává: „Objem potenciálně vytvořeného prostoru je oproti dechovým objemům člověka zanedbatelný a poskytuje jen málo vzduchu. Prokázali jsme, že k dýchání pod sněhem člověk žádnou dutinu nepotřebuje. Je pouze nutné, aby měl volné dýchací cesty.“

Aby byl tento proces a jeho limitace lépe pochopeny, vědci dělají série experimentů se zdravými dobrovolníky (vojáky), kteří pomocí speciálně upravené aparatury dýchají do simulovaného lavinovaného sněhu. Během těchto pokusů jsou pečlivě monitorováni přístroji používanými na jednotkách intenzivní péče.

Tento výzkum přináší další otázky, na jejichž zodpovězení se intenzivně pracuje. Připravované experimenty budou navíc navrženy i na základě dotazníkového šetření mezi oběťmi lavin, které v současné době probíhá za podpory Společnosti horské medicíny ČR. „Tento dotazník není zaměřen pouze na okolnosti nehody, ale hlavně na subjektivní prožitky při dýchání do sněhu, s následným úbytkem kyslíku a hromaděním oxidu uhličitého, a vliv rozhodovacího procesu skupiny před nehodou,“ doplňuje MUDr. Lenka Horáková, členka výzkumného týmu.

tisková zpráva Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT

Záměrná chyba v integrovaném obvodu může snížit spotřebu energie

Aproximativní (přibližné) počítání umožňuje za cenu zanesení malé chyby do výpočtu významně redukovat příkon obvodů. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close