V roce 1999 objevili astronomové první tranzitující exoplanetu HD 209458 b. Horký jupiter byl nejdříve objeven měřením radiálních rychlostí a později se podařilo objevit i jeho tranzity.
Rozvoj tranzitní fotometrie ale nastal až o mnoho let později a vyvrcholil v roce 2009 startem Keplera.
Robert Gilliland a jeho tým se v roce 1999 pokusili hledat tranzitující exoplanety Hubblovým dalekohledem. Legendární astronomický přístroj není pro hledání tranzitů z několika důvodů příliš vhodný. Především nemá velké zorné pole a hledání tranzitů vyžaduje trpělivost. Dostat pozorovací čas na Hubblově dalekohledu není vůbec snadné.
Gilliland a jeho tým na to šli chytře. Rozhodl se hledat tranzity v kulové hvězdokupě. Vysoká koncentrace hvězd v hvězdokupě umožnila pozorovat velké množství hvězd současně. V červenci 1999 pozorovat Hubblův dalekohled po dobu více než 8 dní hvězdokupu 47 Tucanae.
Kde nic není, ale být mělo
Výsledek? Nula. Hubble nenašel vůbec nic. Pozdější objev HD 209458 b umožnil vědcům odhadnout, kolik exoplanet měl Hubblův dalekohled najít. Provedli simulace pro podobné horké jupitery. Tehdejší odhad říkal, že Hubble měl u 34 tisíc hvězd objevit přibližně 17 tranzitujících exoplanet. Proč se tak nestalo?
Nyní vyšla nová studie, která se snažila na otázku, proč Hubble před téměř dvaceti lety nic nenašel, odpovědět znovu. Za dvacet let se výzkum exoplanet změnil k nepoznání. Vědci mohli využít například data z Keplera.
Podle nové simulace měl tehdy najít Hubble přibližně 4 exoplanety. Pokud bychom však vzali z dat Keplera jen míru výskytu planet u hvězd o podobné hmotnosti, jakou mají hvězdy hlavní posloupnosti v 47 Tucanae, došli bychom jen k 2,2 planetám. To je hodně velký pokles oproti původně očekávaným 17 planetám.
Proč je takový rozdíl? Počet očekávaných tranzitujících exoplanet je o polovinu menší, než v roce 1998 očekával Gilliland se svým týmem a v případě méně hmotných hvězd je ještě o polovinu menší. Navíc horcí jupiteři, které Kepler objevil, mají často menší poloměry než je velikost HD 209458 b, na jejichž parametrech byly odhady v roce 1999 založeny. Menší exoplanety se samozřejmě hledají hůře.
Musíme zkoumat hvězdokupy
To, že Hubble v roce 1999 nic nenašel, je nyní s daty z Keplera méně překvapivé. Problém je, že Kepler v rámci první mise nehledal exoplanety v kulových hvězdokupách. Srovnáváme míru výskytu exoplanet u hvězd v kulové hvězdokupě s mírou výskytu u hvězd, které nejsou členy hvězdokupy. Je takový postup možný? Je míra výskytu v obou skupinách podobná? Pokud se vezmou data z Keplera o menších hvězdách (které jsou v 47 Tucanae), tak to vypadá, že ano.
Jak ale upozorňují autoři nové studie, bude potřeba se znovu podívat na kulové hvězdokupy a hledat znovu.
autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno
proste je buh v te dobe jeste nemel vytvorene, protoze necekal ze dohledneme tak daleko. V barakach, co jsou jen namalovane, jako kulisy pro divadlo taky nejsou vyprane zaclony a umyte nadobi v kuchynske lince.
Sakryš 🙂 to je chytrá poznámka 🙂 Versmír jako simulace …
If (hubble.seeing()>__max_distance) {
Exoplanet = new(object)
}