Sciencemag.cz
Doporučujeme
První snímky vzdálených hvězd a galaxií pořízené zbrusu novým, nejlepším a nejvýkonnějším přehlídkovým dalekohledem světa, byly k vidění na kupoli a ve foyer pražského Planetária. Akci zvanou První světlo z observatoře Very C. Rubin pořádal Fyzikální ústav AV ČR (FZU). Astrofyzici a softwaroví inženýři z FZU spolupracovali na vybudování observatoře od prvních projektových záměrů v roce 2008. FZU se díky tomu stal jedním z prvních mezinárodních členů převážně americké observatoře.
Dalekohled observatoře Very C. Rubin překonává předešlé dalekohledy svého druhu. Bude každou noc pořizovat kolem 1000 snímků jižní oblohy. Celou viditelnou jižní oblohu nasnímá během tří nocí. Díky tomu odhalí miliony nových asteroidů a komet. „Jen za první rok nasbírá observatoř více dat než všechny dosavadní optické observatoře dohromady. Tato datová pokladnice umožní nesčetné vědecké objevy a stane se nepostradatelným zdrojem pro generace vědců. Díky zapojení FZU do tohoto ambiciózního projektu budou mít vědci z FZU plný přístup k datům observatoře,“ říká Michael Prouza, astrofyzik a ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR.
Dalekohled obsáhne i takové změny na noční obloze, které by jiné dalekohledy nemusely zaznamenat. „Jsem ráda, že se Akademie věd a celá Česká republika prostřednictvím Fyzikálního ústavu účastní tohoto mimořádného projektu,“ říká astronomka Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu, členka Akademické rady AV ČR. A ministr dopravy Martin Kupka dodává: „Nový dalekohled observatoře Very Rubin v Chile přinese další posun ve zkoumání vesmíru i pro Českou republiku. Dalekohled, který nabízí rozlišení 3200 megapixelů, bude znamenat opravdu další výrazný krok kupředu.“
Význam Observatoře Very C. Rubin
Vesmír ještě nikdy nebyl zmapován do takové hloubky a tak pečlivě. Během očekávaných 10 let provozu dalekohledu bude každé místo oblohy nasnímáno přibližně tisíckrát. Vznikne tak jakýsi film hlubokého vesmíru. Průzkum nalezne velký počet objektů, které se oblohou pohybují či mění svoji jasnost. Dalekohled zmapuje prakticky všechny planetky, které by v budoucnu mohly ohrozit Zemi. Nejdůležitější bude ale jeho dopad na kosmologii – zejména očekáváme, že významným způsobem zpřesní naši znalost temné energie a temné hmoty. V průběhu provozu observatoř například proměří na 250 tisíc pozoruhodných supernov typu Ia („standardních kosmologických svíček“) anebo přesně zmapuje deformace způsobené slabým gravitačním čočkováním u 20 miliard galaxií v celém vesmíru.
Jaké výstupy očekáváme?
Dalekohled je zaměřen na to, aby získal data. Podstatné budou analýzy, které na těchto datech vzniknou. Uvádí se, že za noc dokáže observatoř nasbírat 20 terabytů dat, za celý průběh desetiletého výzkumu se tedy nasbírají petabyty surových dat a z nich další velké množství dat odvozených. Sběr dat je zaměřen na hledání odpovědí na následující otázky:
z čeho se skládá temná hmota?
jak funguje temná energie?
kolik je materiálu ve Sluneční soustavě, jaké asteroidy by mohly v budoucnu narazit do Země?
jaká je struktura naší Galaxie, jak je v ní rozložená hmota?
O observatoři
Observatoř je výsledkem 20 let vývoje a nachází se na hoře Cerro Pachón v Chile, kde suchý vzduch, minimální oblačnost a temná obloha vytvářejí ideální podmínky pro pozorování. Dalekohled je vybaven největší digitální kamerou, jaká kdy byla postavena, napojenou na výkonný systém pro zpracování dat.
Hlavní mise začne koncem roku 2025. Po dobu 10 let bude každou noc snímat oblohu a vytvářet časosběrný, ultra-HD záznam vesmíru. Odhalí planetky, komety, supernovy, pulzující hvězdy, vzdálené galaxie – i dosud neznámé jevy.
Observatoř nese jméno americké astronomky Very C. Rubin, která přinesla přesvědčivé důkazy o existenci temné hmoty. Právě zkoumání temné hmoty, temné energie a dalších vesmírných záhad je hlavním cílem observatoře.
Technické zajímavosti
Dalekohled překonává ostatní přehlídkové dalekohledy velikostí hlavního zrcadla. S průměrem 8,4 metru (zhruba jako výška třípatrového domu) dokáže nashromáždit mnohem více světla než jiné přehlídkové dalekohledy a zachytit i slabší změny jasnosti objektů. Zrcadlo těchto rozměrů patří mezi největší, které lidé dokáží vyrobit. Vzniklo ve speciální laboratoři v Tucsonu v Arizoně. Snímač kamery je schopen zachytit 3,2 miliardy obrazových bodů (pixelů) na jeden snímek, tj. má rozlišení 3,2 gigapixelů (běžná kamera cca 50 megapixelů). Uvádí se, že pokud byste chtěli věrně bod po bodu zobrazit snímek z kamery dalekohledu observatoře Very Rubin, potřebovali byste 400 HDR obrazovek. Kamera je schopna produkovat 1 snímek této kvality za sekundu. Dalekohled se pohybuje na speciální montáži, která umožňuje velmi rychlý pohyb až 10 stupňů za sekundu. „Na vrcholu observatoře několik stovek serverů zpracovává data, abychom během 60 vteřin měli informaci, co je na obloze. Během několika vteřin od pořízení snímku se také dovíme, jak dobře nebo špatně je dalekohled zaostřený, abychom mohli upravovat nastavení optiky,“ uvádí Petr Kubánek, softwarový inženýr a člen týmu, který programuje části řídicího systému dalekohledu.
Slovníček
První světlo – tradiční událost u velkých observatoří, kdy se oficiálně ukážou první obrázky, které dalekohled nasnímal.
Astronomická přehlídka – systematické pozorování stejných míst na obloze a průběžné vyhodnocování změn v čase.
Gravitační čočkování – proces deformace obrazu vzdáleného objektu v gravitačním poli bližšího objektu.
Temná energie – forma energie, která podle vědců způsobuje zrychlené rozpínání vesmíru. Tvoří přibližně 70 % energetické bilance vesmíru, ale její povaha zůstává zcela neznámá.
