(c) NASA, licence obrázku public domain
(c) NASA, licence obrázku public domain

Řeky na Marsu zůstávají záhadou

Většina dochovaných koryt marťanských řek svědčí o tom, že nebyly sezónní, ale tekly celoročně a po dlouhá období. Pak zmizely prakticky najednou.

Řeky na Marsu tekly v různých dobách, většinou asi před 3-4 miliardami let, některé ovšem i později. Studie vědců z University of Chicago (hlavní autor Edwin Kite) se pokouší místní toky statisticky klasifikovat. Výsledkem je přiznání, že historii Rudé planety stále dobře nerozumíme. Řečiště jsou širší než dnešní pozemská. Na snímcích pořízených NASA se koryt podařilo najít stovky; i když data určitě ovlivňuje výběrový efekt (potok neidentifikujeme), stejně překvapuje, že řečiště jsou také dlouhá. Voda v nich většinou proudila stabilně, nejde (jen) o nějaké náhlé záplavy a podobné skokové katastrofické události. Přitom by se zdálo, že Mars byl skoro vždycky suchý a chladný, však Slunce dodávalo v minulosti ještě podstatně méně tepla než dnes. Žhavější jádro Marsu to kompenzovat nedokázalo, pomineme-li dobu po velkém bombardování (končí před cca 4 miliardami let), pak by teplejší klima se stabilní kapalnou vodou mohla zajistit jen atmosféra plná skleníkových plynů. Kromě oxidu uhličitého by roli mohl hrát i metan, který na Marsu ve stopovém množství detekujeme dodnes.
Co se týče vývoje říční sítě, řeky se prý zkracovaly – z tisíců kilometrů na stovky – ale jejich průtok zůstával velký. Vyschly/mizely většinou náhle, jako kdyby klima na Marsu mělo nějaký rychlý přepínač suchých a mokrých/teplých období s kladnou zpětnou vazbou. Prozatímní závěr autorů studie zní: něco je zřejmě špatně, buď klimatické modely, nebo naše chápání vývoje atmosféry Marsu, nebo snad i základní chápání chronologie sluneční soustavy. Každopádně řečiště neodpovídají scénáři, kdyby např. sopečný výbuch vychrlil do atmosféry oblaka metanu a oxidu uhličitého, krátce se oteplilo, led roztál a pár let po povodních vše zase zmrzlo.
E.S. Kite el al., „Persistence of intense, climate-driven runoff late in Mars history,“ Science Advances (2019). DOI: 10.1126/sciadv.aav7710 , http://advances.sciencemag.org/content/5/3/eaav7710
Zdroj: Phys.org

Poznámky PH:
Ad srovnávání Marsu a Země: za charakter pozemských řek do značné míry může i vegetace, zpevňuje např. břehy, takže se pak spíše tvoří meandry… Alespoň se to tak uvádí.
Mohlo jít na Marsu o řeky nějak slané (chloristany) nebo s peroxidem, prostě teplota tání roztoku nemusela být 0 ºC?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Kolik Římanů, Hunů a Germánů bojovalo v „největší bitvě“?

Bitva na Katalaunských polích 20. června 451 se někdy považuje za největší vojenské střetnutí starověku, …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close