Kupodivu krystalky H2CO3 dosud nikdo neviděl a nebylo jasné, zda mohou vůbec existovat – jinak řečeno, zda v případě této látky nejde o roztok oxidu uhličitého ve vodě nebo o (hydrogen)uhličitanové ionty. Německo-čínský tým pomocí neutronového zdroje FRM II na Technické univerzitě v Mnichově nyní ale příslušnou molekulu poprvé dokázal …
více »Webbův dalekohled poprvé dokázal analyzovat atmosféru exoplanety
Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) detekoval jednoznačně přítomnost oxidu uhličitého v atmosféře exoplanety. Samo o sobě to žádný objev není – jistěže v atmosférách exoplanet se oxid uhličitý vyskytuje, často i jako dominantní součást – podstatné na tom je však to, že se tím potvrdila citlivost příslušného přístroje (NIRSpec). Detekce …
více »Rázové nadzvukové vlny při otevírání sektu
V první milisekundě po prasknutí korku vystřelují z hrdla lahve šampaňského nadzvukové rázové vlny. Nová studie by mohla přispět i k lepšímu popisu nadzvukového proudění v poněkud serióznějších aplikacích – u nosičů raket, balistických střel nebo větrných turbín. Třeba ovšem hned dodat, že se jedná o počítačové simulace, nikoliv přímé …
více »Simulace NASA ukazují, že sopky mohou klima i oteplovat
Dopady vulkanismu mohly hrát roli i při vývoji Marsu nebo Venuše. Vulkanická činnost vyvolá nejprve ochlazení, protože prach, kouř a aerosoly sníží množství tepla dopadajícího na zemský povrch. Ale co dál? Erupce mj. zvýší i množství oxidu uhličitého v atmosféře, takže celkový efekt nemusí být jednoznačný. Nová studie NASA vedla …
více »Mixotrofní obrněnky mohou zachycovat uhlík do sedimentu
Fytoplankton v oceánech provádí fotosyntézu, přičemž část jeho hmoty klesne na dno a není znovu zoxidována v potravním řetězci. Tento mechanismus zachycování kyslíku, respektive oxidu uhličitého, je dobře známý. Nyní si vědci všimli (hlavní autorky Michaela Larsson a Martina Doblin z Technické univerzity v Sydney), že podobně může fungovat i …
více »Planety podobné Zemi jsou obyvatelné spíše na svém počátku
Kamenné planety, které od své hvězdy dostávají srovnatelně tepla jako Země, a leží tedy v „obyvatelné zóně“, nemají během své existence konstantní podmínky k tomu, aby hostily život pozemského typu. Nová studie se zabývá jedním z faktorů, který obyvatelnost ovlivňuje. Studie vědců ze Southwest Research Institute (Texas) a dalších institucí …
více »Při vzniku pozemského života mohly hrát roli i kyanidy
Dnes kyanid funguje pro pozemský život jako jed, nicméně při vzniku života mohl umožňovat fixaci oxidu uhličitého a jeho přeměnu na organické sloučeniny. Tvrdí to alespoň nová studie, jejímž hlavním autorem byl Ramanarayanan Krishnamurthy ze Scripps Research Institute (na tomto ústavu se hodně zabývají i dalšími tématy souvisejícími se vznikem …
více »Inovace: co svět potřebuje nejvíc
Druhou zjevnou oblastí pro investice do výzkumu a vývoje je jaderná energetika, která při svém provozu neprodukuje emise oxidu uhličitého. Jaderná energie je také, a to bude možná znít překvapivě, velmi bezpečná. Za normálních provozních podmínek emituje méně radioaktivního záření než spalování uhlí (uhlí obsahuje radioaktivní látky, které se uvolňují …
více »Proč změnu klimatu chápeme úplně špatně
I při růstu hladin moří je nejpravděpodobnějším scénářem ten, podle něhož v záplavách způsobených změnou klimatu zahyne lidí méně, nikoli více. …Máme ovšem všechny důvody předpokládat, že v celosvětovém měřítku se budou s růstem hladin oceánů posilovat i adaptační opatření. Výzkumy ukazují, že pokud společnost stojí před zvýšenou hrozbou záplav, …
více »Cykly uhlíku a křemíku na exoplanetách mohou naznačit jejich obyvatelnost
Pro stabilní obyvatelnost Země mají klíčový význam dva geologické procesy: uhličitano-křemičitanový cyklus a desková tektonika. Měli bychom k tomu přihlížet i při odhadech pravděpodobnosti života na terestrických exoplanetách. První krok uhličitano-křemičitanového cyklu spočívá v tom, že oxid uhličitý se z atmosféry odstraňuje reakcí s vodní párou za vzniku kyseliny uhličité, …
více »