Analýza klimatu doby ledové snižuje riziko nejhoršího možného scénář oteplení v důsledku růstu koncentrace CO₂. S hromaděním oxidu uhličitého v atmosféře se bude Země oteplovat. Jak velké oteplení ale způsobí určitý nárůst CO₂, to moc jasné není. Nový výzkum vedený vědci z University of Washington za účelem lepšího pochopení vztahu …
více »Detekce kapalné vody a života na exoplanetách: schází oxid uhličitý, v atmosféře je ozon
Nová studie tvrdí, že při hledání života na exoplanetách by mohlo být efektivní se zaměřit primárně nikoliv na přítomnost, ale spíše na nepřítomnost něčeho – konkrétně CO2. Vědci z MITu, University of Birmingham a dalších institucí navrhují, že pokud má planeta terestrického typu v atmosféře podstatně méně oxidu uhličitého než …
více »Jak přinutit oxid uhličitý reagovat s vodíkem
Předpokládáme-li, že život vznikl v prostředí podmořských kuřáků, měli bychom současně vysvětlit, jak se zde vlastně syntetizovaly organické látky – jinak řečeno, jak první protoorganismy dokázaly růst, aniž ovládaly fotosyntézu. Nick Lane popisuje prostředí tehdejších bílých (zásaditých) kuřáků jako nejspíš podobné těm dnešním. Z oceánského dna probublávaly zásadité směsi obsahující …
více »Poprvé připravili a zobrazili molekulu kyseliny uhličité
Kupodivu krystalky H2CO3 dosud nikdo neviděl a nebylo jasné, zda mohou vůbec existovat – jinak řečeno, zda v případě této látky nejde o roztok oxidu uhličitého ve vodě nebo o (hydrogen)uhličitanové ionty. Německo-čínský tým pomocí neutronového zdroje FRM II na Technické univerzitě v Mnichově nyní ale příslušnou molekulu poprvé dokázal …
více »Webbův dalekohled poprvé dokázal analyzovat atmosféru exoplanety
Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) detekoval jednoznačně přítomnost oxidu uhličitého v atmosféře exoplanety. Samo o sobě to žádný objev není – jistěže v atmosférách exoplanet se oxid uhličitý vyskytuje, často i jako dominantní součást – podstatné na tom je však to, že se tím potvrdila citlivost příslušného přístroje (NIRSpec). Detekce …
více »Rázové nadzvukové vlny při otevírání sektu
V první milisekundě po prasknutí korku vystřelují z hrdla lahve šampaňského nadzvukové rázové vlny. Nová studie by mohla přispět i k lepšímu popisu nadzvukového proudění v poněkud serióznějších aplikacích – u nosičů raket, balistických střel nebo větrných turbín. Třeba ovšem hned dodat, že se jedná o počítačové simulace, nikoliv přímé …
více »Simulace NASA ukazují, že sopky mohou klima i oteplovat
Dopady vulkanismu mohly hrát roli i při vývoji Marsu nebo Venuše. Vulkanická činnost vyvolá nejprve ochlazení, protože prach, kouř a aerosoly sníží množství tepla dopadajícího na zemský povrch. Ale co dál? Erupce mj. zvýší i množství oxidu uhličitého v atmosféře, takže celkový efekt nemusí být jednoznačný. Nová studie NASA vedla …
více »Mixotrofní obrněnky mohou zachycovat uhlík do sedimentu
Fytoplankton v oceánech provádí fotosyntézu, přičemž část jeho hmoty klesne na dno a není znovu zoxidována v potravním řetězci. Tento mechanismus zachycování kyslíku, respektive oxidu uhličitého, je dobře známý. Nyní si vědci všimli (hlavní autorky Michaela Larsson a Martina Doblin z Technické univerzity v Sydney), že podobně může fungovat i …
více »Planety podobné Zemi jsou obyvatelné spíše na svém počátku
Kamenné planety, které od své hvězdy dostávají srovnatelně tepla jako Země, a leží tedy v „obyvatelné zóně“, nemají během své existence konstantní podmínky k tomu, aby hostily život pozemského typu. Nová studie se zabývá jedním z faktorů, který obyvatelnost ovlivňuje. Studie vědců ze Southwest Research Institute (Texas) a dalších institucí …
více »Při vzniku pozemského života mohly hrát roli i kyanidy
Dnes kyanid funguje pro pozemský život jako jed, nicméně při vzniku života mohl umožňovat fixaci oxidu uhličitého a jeho přeměnu na organické sloučeniny. Tvrdí to alespoň nová studie, jejímž hlavním autorem byl Ramanarayanan Krishnamurthy ze Scripps Research Institute (na tomto ústavu se hodně zabývají i dalšími tématy souvisejícími se vznikem …
více »