Vědci objevili vodní páru v disku kolem mladé hvězdy přesně v místě, kde se mohou formovat planety. Voda je klíčovou složkou života na Zemi a předpokládá se, že hraje významnou roli i při vzniku planet. Dosud se nám však nikdy nepodařilo zmapovat, jak je voda rozložena ve stabilním chladném disku …
více »S životem na Titanu se prý moc počítat nedá
Nová studie tvrdí, že podpovrchový oceán Titanu je s největší pravděpodobností neobyvatelným prostředím. Výsledek má mít navíc obecnější význam, týká se i dalších měsíců obřích planet. „Bohužel nyní budeme muset být při hledání mimozemských forem života v naší Sluneční soustavě o něco méně optimističtí,“ komentuje výsledek Catherine Neish z University …
více »Exotická chemie vody v kapkách helia
(H3O+·OH) a (H2O·OH2)+, kationty dimerů vody spojené slabými vazbami. No, tohle se tedy v anorganické (včetně vysokoškolské) chemii učil asi málokdo z nás… Chemikům z japonského centra RIKEN se podařilo izolovat nepolapitelnou strukturu zahrnující dvě molekuly vody, která byla předpovězena, ale nikdy dosud nebyla pozorována. Foton může vyrazit z molekuly …
více »Je pod povrchem u rovníku Marsu voda?
Větrem ošlehané hromádky prachu a nebo vrstvy ledu? Evropská sonda Mars Express se vrátila k jednomu z nejzáhadnějších útvarů na Marsu, aby objasnila jeho složení. Získané poznatky naznačují, že by se několik kilometrů pod povrchem mohly táhnout vrstvy vodního ledu. Šlo by o největší množství vody, jaké kdy bylo nalezeno …
více »Hubble našel vodní páru v atmosféře malé exoplanety
Astronomové s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu pozorovali dosud nejmenší exoplanetu, v jejíž atmosféře se podařilo detekovat vodní páru. Planeta GJ 9827d má průměr jen přibližně dvojnásobku Země. GJ 9827d objevil v roce 2017 vesmírný dalekohled Kepler. Oběh kolem červené trpasličí hvězdy dokončí každých 6,2 dne. Hvězda GJ 9827 leží 97 …
více »Solný roztok má na povrchu vrstvičku čisté vody
Mnoho důležitých chemických reakcí a fyzikálních procesů probíhá v místech, kde se molekuly vody stýkají se vzduchem. Například vypařování oceánské vody hraje důležitou roli v atmosférické chemii, a tím i v klimatologii. Podle nové studie jsou molekuly na povrchu slané vody (obecně: na povrchu vodného roztoku iontových sloučenin) uspořádány jinak, …
více »Určili ledové exoplanety, které mohou mít podpovrchové oceány
Nová studie NASA naznačuje, že 17 exoplanet by podobně jako některé měsíce velkých planet ve Sluneční soustavě mohlo mít pod ledovým krunýřem oceány kapalné vody. A tato voda by mohla občas i vyvěrat skrz ledovou krustu v podobě gejzírů. Vědecký tým také odhadl intenzitu aktivity gejzírů na příslušných exoplanetách. Autoři …
více »Mikroplasty zjištěny v hloubce 700 metrů pod zemským povrchem
Výzkum vědců z VŠB-TUO odhalil první důkaz o přítomnosti mikroplastů i v důlních vodách. Vědci z VŠB-TUO jako první na světě potvrdili přítomnost mikroplastů v unikátních vzorcích vod, které byly odebrány z hloubky 700 m pod povrchem. Za odběrem v takových hloubkách stojí spolupráce Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO se státním podnikem …
více »Whisky: kolik kapek je už moc?
Po nějaké době opět chemie nápojů, tentokrát ne o pivu, ale na téma whisky. Se sodou se whisky nemíchá, nebo se to alespoň „dělat nemá“. Často se nicméně uvádí, že pár kapek vody dokáže chuť whisky „otevřít“ (mj. i rozvonět). Není to nic na způsob přípravy koktejlu, cílem není ředit/snižovat …
více »Buky nakládají s půdní vodou méně hospodárně než smrky
Bukové lesy v porovnání se smrkovými během horkých letních měsíců více vysušují půdu. Strategie hospodaření s vodou v obou typech lesů porovnávali vědci z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. České lesy se začaly postupně druhově obměňovat po kůrovcových kalamitách, které zasáhly významnou část smrkových lesů. Jejich hlavním náhradníkem se staly …
více »