(c) Graphicstock

Vypaluje se opravdu odedávna

Pouštní podoba Austrálie, uvádí se, má být do značné míry výsledkem činnosti člověka. Na našem území se zřejmě začaly lesy vypalovat ještě před počátkem zemědělství (pak už je to celkem jasné), v mezolitu; dřív to asi ani moc nešlo, protože v době ledové pokrývala střední Evropu tundra, maximálně lesotundra a ostrůvky lesa. Lidé ovšem (zřejmě) nezakládali požáry z čiré bujnosti, ale otevřená krajina pro ně byla snáze průchozí, lépe zde také dokázali objevit i pronásledovat zvěř, velká zvířata se sem také stahovala.
Nový výzkum tvrdí, že u jezera Malawi ve východní Africe lidé systematicky vypalovali dokonce už před 92 000 lety. Na základě sledování klimatu se zdá, že v této době měla oblast s rostoucí vlhkostí (napůl vyschlé jezero se obnovilo do už cca dnešní podoby) znovu zarůst lesem, k tomu ale nedošlo. Místní „geoinženýři“ tehdy poprvé (alespoň pokud víme) začali používali oheň ve větším měřítku.
Jessica Thompson z Yale University a další vědci zúčastnění na studii mj. zkoumali kolísání hladiny jezera Malawi i množství pylu a dřevěného uhlí (odpovídá požárům) v průběhu času. Nárůst požárů navíc odpovídal poklesu druhové rozmanitosti v regionu. Spousta organických zbytků v jezeře zase korespondovala s tím, že sem byly splaveny, když proudy vody nezadržoval les. Žádnou jinou příčinu bezlesí se zjistit nepodařilo, protože v předcházejících obdobích vlhku vždy odpovídal les a větší biodiverzita – takže za změnu krajiny od určitého okamžiku už nemůže klima, ale systematická činnost lidí.
Dlouho před neolitem – a to opravdu hodně dávno.

J.C. Thompson el al., „Early human impacts and ecosystem reorganization in southern-central Africa,“ Science Advances (2021).
Zdroj: Yale University / Phys.org a další

Poznámky PH:
Nakolik lidé vypalující krajinu toto dělali vědomě (řekněme, že by to dokázali vysvětlit), nakolik i zde může platit „potomky zanechali spíše ti, kdo to dělali“? Jsou lidé vypalující les geoinženýry v jiném smyslu než třeba bobři, kteří svou činností také mění charakter krajiny? Přimlouval bych se za verzi, že u lidí šlo o cílené jednání. Ale třeba byl požár náboženský obřad, demonstrace moci spíše než inženýrský projekt? (Předpokládáme navíc, že požáry byly opravdu úmyslně zakládány; mohl to být samozřejmě i vedlejší efekt toho, že lidé v krajině žili a k požárům docházelo náhodou.)
Výše uvedená studie se nesnaží toto rozhodovat. Je třeba možné, uvádí Jessica Thompson, že lidé se snažili primárně vytvořit mozaikovitou krajinu, což je pro lovce a sběrače obvykle výhodné. Třeba se jim to ale moc nedařilo dosáhnout, nakonec vždy vyhořela mnohem větší část oblasti atd. Dá se říct, že tak či tak lidé už tehdy své prostředí měnili, než že by byli v pasivním područí přírody.
Zajímavé na tom všem je ale každopádně hlavně datování.

Sojka reaguje na kouzelnické triky, urazí se nebo i naštve

Vědci z University of Cambridge zkoumali, jak sojky (sojka obecná/euroasijská, Garrulus glandarius) reaguje na to, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close