Bakterie, ilustrační obrázek © Jezper / Dollar Photo Club

Streptococcus a škrob: Co žilo neandrtálcům v puse?

Ústní mikroflóra neandrtálců se překvapivě podobala té naší. Zjištění je nečekané kvůli tomu, že lidé Homo sapiens minimálně od neolitu přešli převážně na škroby, zatímco neandrtálce si představujeme spíše jako masožravce z tundry.

Mikrobiomu se věnuje v poslední době značná pozornost, i když se tím nejčastěji myslí bakterie ve střevech. Výzkumníci z Max Planck Institute for the Science of Human History a dalších institucí se soustředili na historii našich ústních bakterií. Publikace v Proceedings of the National Academy of Sciences je založena na vzorcích zubního kamene Homo sapiens a neandrtálců až do stáří 100 000 let (vzorek neandrtálce ze srbské jeskyně Pešturina), vedle toho jsou do studie zahrnuty i šimpanz, gorila a další primáti. Samozřejmě už samotná extrakce bakteriální DNA ze zubního kamene starého 100 000 let je věc technicky velmi náročná. Hlavní autor studie James Fellows Yates uvádí, že očekávaný limit a dosavadní maximum se tím podařilo překonat až dvakrát (mluvíme o bakteriální, ne „hlavní“ DNA).
Závěr má znít, že během posledních 40 milionů let evoluce primátů (poznámka PH: před 40 miliony let se tak zhruba oddělovaly poloopice a ostatní primáti, takže žil poslední společný předek všech současných primátů) si jejich ústní bakterie jsou stále podobné. Podařilo se identifikovat 10 skupin bakterií, které sdílejí všichni zkoumaní primáti. Mnoho z těchto mikroorganismů ani nemá druhové názvy, moc o nich nevíme.
Podobnost bakteriálních kmenů Homo sapiens a neandrtálců žijících vedle sebe v evropském paleolitu může naznačovat i křížení (poznámka PH: jak se dědí ústní mikrobiom? Hlavně kojením?). Mnohé z těchto bakterií ale u evropské populace vymizely asi před 14 000 lety s koncem doby ledové. To zase naznačuje, že v té době mohlo v Evropě dojít k celkové výměně populace (poznámka PH: což se ale jinak příliš neuvádí, nějaké větší genetické změny se předpokládají pak spíš až pro neolit).
Hlavní zjištění celé studie má ale znít, že jedna podskupina v ústech žijících bakterií Streptococcus se přizpůsobila k trávení škrobu, a to u neandrtálců stejně jako u Homo sapiens. Když k tomu uvážíme, jak dávno žil poslední společný předek Homo sapiens a neandrtálců, zdá se, že tedy konzumace škrobu (hlíz) ve velké předcházela nejen zemědělství, ale o statisíce let i vzniku Homo sapiens. Možná konzumace škrobu coby zdroje energie hrála i významnou roli při evoluci/zvětšování mozku.

The evolution and changing ecology of the African hominid oral microbiome
PNAS
DOI: 10.1073/pnas.2021655118

Zdroj: Max Planck Institute for the Science of Human History

Poznámka PH: Hlízy, kořeny, semena se nejspíš ve větším začaly konzumovat až tepelně upravené? Z toho by se zase dalo odhadovat něco jako že „poslední společný předek Homo sapiens a neandrtálců před cca 600 000 lety ovládal oheň“ – což je ale asi stejně pravděpodobné, když v té době byla osídlována Evropa…

Sojka reaguje na kouzelnické triky, urazí se nebo i naštve

Vědci z University of Cambridge zkoumali, jak sojky (sojka obecná/euroasijská, Garrulus glandarius) reaguje na to, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close