Vyvinout silové a sdělovací kabely, které budou použitelné pro rekonstrukci nebo výstavbu nových bloků jaderných elektráren. To je hlavním cílem projektu, na kterém pracují vědci z Centra polymerních systémů (CPS) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně společně se společností PRAKAB Pražská Kabelovna a Ústavem jaderného výzkumu ŘEŽ. Poskytovatelem projektu je Technologická …
více »
Vědci vyvíjejí speciální povrchy, které zabraňují přilnutí mikroorganismů. Jejich povrchová společenstva, zvaná biofilmy, totiž často kontaminují zdravotnické vybavení nebo poškozují průmyslová zařízení. Na výzkumu pracují experti z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v centru BIOCEV a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Centru HiLASE v rámci projektu LasApp a vědecko-technologického klastru …
více »
Džoserova pyramida je první, nejstarší z „klasických egyptských“ pyramid. Šlo o inovativní projekt. Podle nové studie se při něm mezi novými technikami mohlo zkoušet i hydraulické zdvíhání balvanů. Existenci unikátního hydraulického výtahového systému navrhuje studie Xaviera Landreaua z Paleotechnického institutu CEA (Francie) a jeho kolegů. Nová studie naznačuje, že voda …
více »
Foukání trubiček bylo prvním, ale zásadním krokem vedoucím k vynálezu sklářské píšťaly. Mezi 6. a 1. stoletím př. n. l. se skleněné nádobky vyráběly převážně technikou navíjení skloviny na odstranitelné hlinito-písčité jádro. Nádobky se nacházejí na širokém geografickém území, šířily se po celém Středomoří a přilehlých oblastech, od Černého moře …
více »
Škoda Group dosáhla průlomového úspěchu. V tramvajovém depu v Tampere předvedla první funkce svého ekosystému Smart Depo, díky kterým škodovácká tramvaj poprvé úspěšně absolvovala automatizovaný pohyb v různých scénářích – a to zcela bez přítomnosti řidiče! Tento úspěch přichází pouhý rok po oznámení vývoje projektu a znamená významný krok směrem k plné autonomii. …
více »
Dalekohled ELT (Extremely Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO), který se staví v chilské poušti Atacama, je o kousek blíž k dokončení. Německá společnost SCHOTT úspěšně vyrobila poslední z 949 segmentů určených pro primární zrcadlo dalekohledu (M1). S průměrem více než 39 metrů bude M1 zdaleka největším zrcadlem, jaké kdy …
více »
Využití uhlíkových nanotrubiček limituje dnes mj. problém s tím, jak je spojit s kovovými povrchy. Vědci proto nyní vyvinuli nový chemický proces, který „roubuje“ nanotrubičky na kovové struktury a vytváří tak silné, elektricky vodivé spojení. Jak uvádí spoluautor nové studie Noe Alvarez z University of Cincinnati, v předchozích výzkumech byly …
více »
Fakulta dopravní ČVUT v Praze se zapojila do projektu „Hydrocycle“, který má za cíl podpořit vývoj vodíkových technologií dle vodíkové strategie Evropské unie. Fakulta dopravní spolupracuje na všech dílčích krocích týkajících se konstrukce vozidla. Nejdůležitější řešená témata jsou ergonomie pozice jezdce, přesná definice kategorie vozidla (výkon, dojezd, kapacita úložných prostor) …
více »
Obranné protidronové laserové systémy použitelné i pro ochranu kritických infrastruktur v městském prostředí… Laser Bivoj pravidelně generuje energii 145 joulů (J) v pulzu trvajícím 10 nanosekund (ns) při opakovací frekvenci 10 hertzů (Hz) na vlnové délce 1030 nanometrů (nm). To nejen stále představuje světový rekord… Efektivně podpořit lasery, a tím …
více »
A co to znamená pro chlazení strojů včetně jaderných reaktorů. Když na rozpálenou pánev stříknete několik kapek vody, voda zasyčí a kapky se budou jakoby kutálet a vznášet nad hladinou. Teplota, při které k tomuto jevu (Leidenfrostův efekt) dochází, musí být ale o dost vyšší než bod varu vody – …
více »
Sciencemag.cz
