Další exoplaneta se stala mediální hvězdou. TOI-561 b nebo spíše celý planetární systém TOI-561 je starý 10 miliard let, což z něj dělá jeden z nejstarších nebo možná nejstarší známý planetární systém. Stáří hvězd se měří docela špatně a nepříliš přesně, takže vytvářet nějaké pořadí nemá smysl.
Médii nyní rezonuje tisková zpráva založená na „havajské“ studii týmu pod vedením Lauren Weiss. Existuje ale ještě jedna studie a ta přináší značně odlišné výsledky.
Planetární systém TOI-561 byl objeven družicí TESS (odtud název TOI, což je objekt zájmu TESS). Družice u něj našla více tranzitujících planet.
Obě studie se více méně shodují na velikosti planety TOI-561 b, která bude mít asi 1,4 poloměrů Země. Shodují se také samozřejmě na tom, že jde o planetu s ultrakrátkou oběžnou dobou – alias USP. Planeta okolo hvězdy oběhne za necelých 11 hodin. Společně se stářím lákadlo pro palcové titulky, ale my víme, že podobných planet dnes už známe více. Patrně se jedná o obnažená jádra bývalých neptunů.
Vědci se na mateřskou hvězdu podívali spektrografy, aby změřili radiální rychlosti a odhadli hmotnosti planet.
Weiss a její tým pracovali se spektrografem HIRES na Keckově dalekohledu. Podle jejich závěrů má planeta TOI-561 b hmotnost asi 3,2 Země a hustotu 5500 kg/m3. Kromě planety b obíhají okolo hvězdy ještě nejméně další dvě planety s periodami asi 11 a 16 dní, které můžeme zařadit spíš do kategorie mini-neptunů. Hustota planety b ukazuje na složení podobné Zemi. Možná je planeta chudší na železo.
Gaia Lacedelli a její tým pracoval se spektrografem HARPS-N na Kanárských ostrovech. Podle jejich měření má planeta TOI-561 b hmotnost jen 1,6 Země a hustotu 3000 kg/m3, což z ní dělá nejméně hustou planetu s ultrakrátkou oběžnou dobou.
V systému se podle studie nachází další tři planety. Jedna s oběžnou dobou necelých 11 dní (v tom se obě studie shodují) a další s oběžnými dobami 25 a 77 dní. Změny jasnosti s periodou 16 dní, které TESS pozorovala, podle studie nelze měřením radiálních rychlostí potvrdit jako možnou planetu.
Pokud by byla hustota planety opravdu tak nízká, byla by TOI-561 b nejen stará ale také velmi zajímavá planeta.
Hustotu podobné planety můžete snížit přidáním významné atmosféry, která nafoukne velikost planety, tím se zvětší objem a sníží hustota. Je ale nepravděpodobné, že by atmosféra vydržela tak extrémní dávky záření od blízké hvězdy – navíc tak dlouho.
Druhou možností je odebrání železa a přidání ledu nebo vody. Na extrémně horkém povrchu TOI-561 b si určitě nezaplavete a ani nezabruslíte. Jednalo by se o speciální formu ledu, který existuje pod velkým tlakem.
Musíme si počkat na další studie, které zrevidují data z obou současných, případně přidají další a rozhodnou, které z údajů platí.
autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno