Sciencemag.cz
Doporučujeme
Tetované myši vytvářely po očkování mRNA vakcínou výrazně méně protilátek.
Věděli jste, že při tetování nezanecháváte stopu jen na kůži, ale také na imunitním systému? Průlomová mezinárodní studie, na níž se podíleli i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, ukazuje, že běžně používané tetovací pigmenty mají vliv na imunitu, vyvolávají zánět a mohou snižovat účinnost některých vakcín. Hned po aplikaci se barviva rychle šíří lymfatickým systémem a hromadí se v mízních uzlinách, kde přetrvávají celé roky. Výzkum zkoumal toxicitu tří nejpoužívanějších barev – černé, červené a zelené – a odhalil, že pigmenty nejen zůstávají v kůži, ale také se trvale ukládají v imunitních buňkách.
Do výzkumu se zapojilo dvanáct mezinárodních skupin pod vedením prof. Santiaga F. Gonzálese ze švýcarského Institutu pro výzkum v biomedicíně (IRB, Università della Svizzera italiana). Vědci zjistili, že inkoust během několika hodin po tetování putuje lymfatickými cévami a ve velkém množství se hromadí v lymfatických uzlinách, kde jej aktivně pohlcují imunitní buňky – makrofágy. Tyto buňky, které běžně odklízejí cizorodé částice jako bakterie, viry či toxiny, však pigment nedokážou rozložit. To vede k jejich poškození a buněčné smrti, nejvýrazněji u černých a červených inkoustů.
Proces tetování vyvolává zánětlivou reakci, která má dvě jasně rozpoznatelné fáze. Nejprve dochází k akutnímu zánětu, jenž vrcholí během několika hodin po tetování a postupně odeznívá v průběhu prvních dnů. Následuje dlouhodobější fáze, v níž zánětlivé procesy a aktivace imunitních buněk v mízních uzlinách přetrvávají nejméně dva měsíce. Pigment v mízních uzlinách vědci pozorovali nejen u laboratorních myší, ale také v odebraných vzorcích lidských lymfatických uzlin, a to i mnoho let po tetování.
Studie se věnovala také otázce, zda může tetování ovlivnit účinnost očkování, což bylo téma, které získalo velkou pozornost během pandemie COVID-19. Výsledky ukazují, že tetované myši vytvářely po očkování mRNA vakcínou výrazně méně protilátek. Důvodem může být to, že část imunitních buněk zůstává dlouhodobě ovlivněna pigmentem, hůře zpracovává antigen a poskytuje slabší signály potřebné pro tvorbu protilátek. Podobně i lidské imunitní buňky vystavené inkoustu reagovaly na antigen méně efektivně. Tato zjištění otevírají nové otázky o bezpečnosti tetování i o možných dopadech u lidí s rozsáhlými tetováními. „Tetovací inkoust není z pohledu imunologie neutrální. Dokáže dlouhodobě měnit prostředí v lymfatických uzlinách, což může být důležité při reakcích na infekce i při očkování,“ upozorňuje Martin Palus z Biologického centra Akademie věd ČR.
Výzkum touto studií zdaleka nekončí. Vědci budou dále detailněji zkoumat vztah mezi tetovacími pigmenty, imunitním systémem a nemocemi. Hlavní autor studie Santiago F. González a Martin Palus již společně požádali o grant v programu WEAVE – Lead Agency, který poskytuje Švýcarská národní vědecká nadace a Grantová agentura České republiky. V něm se chtějí zaměřit zejména na hlubší porozumění tomu, jak tetovací barviva ovlivňují imunitní odpověď v kontextu infekčních onemocnění.
Studie, uveřejněná v prestižním vědeckém časopise PNAS, podtrhuje potřebu dalšího výzkumu bezpečnosti tetovacích inkoustů i dopadů jejich dlouhodobé přítomnosti v těle.
