Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na palubě VZLUSAT-1 se nachází unikátní miniaturizovaný rentgenový dalekohled, který je nejmenší ve vesmíru.
Český technologický nanosatelit VZLUSAT‑1, výsledek společného projektu Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, Fakulty elektrotechnické (FEL) Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), ČVUT a řady technologických firem, slaví tři roky ve vesmíru. Právě tak dlouho už obíhá kolem Země a sbírá nejrůznější data. Po celou dobu s ním komunikuje plzeňská pozemní stanice na střeše FEL. Životnost nanosatelitu přitom byla původně odhadována na jeden rok.
„Zatímco většina malých satelitů končí svoji vesmírnou misi po několika týdnech až měsících, nanosatelit VZUSAT-1 obíhá kolem Země už celé tři roky, a navíc v dobré kondici,“ neskrývá nadšení Jiří Masopust z katedry aplikované elektroniky a telekomunikací Fakulty elektrotechnické ZČU, jejíž tým má na unikátním úspěchu významný podíl.
Od 23. června 2017, kdy se nanosatelit VZLUSAT-1 vydal na oběžnou dráhu, s ním komunikuje a jeho povelování zajišťuje tým odborníků pozemní stanice na FEL ZČU. „Za tři roky absolvoval satelit více než šestnáct tisíc obletů Země a navázali jsme s ním přes šest a půl tisíce rádiových spojení,“ říká Jiří Masopust. Dodává, že i po třech letech ve vesmíru jsou systémy satelitu stále plně funkční, bez mimořádných událostí a poskytují vědecká a technologická data. „Každých čtrnáct dní nahráváme satelitu jeden hlavní úkolovník s plánem měření na všech experimentech a tři dílčí úkolovníky pro celoplošné snímkování unikátním rentgenovým teleskopem,“ vysvětluje. Komunikace probíhá každý den, třikrát v dopoledních a třikrát ve večerních hodinách. Přesné časy jsou uvedeny na webových stránkách projektu. Satelit je možné poslouchat i na radioamatérských stanicích. „Každé dva měsíce se provádí přeformátování hlavní paměti satelitu pro obnovu plné kapacity,“ doplňuje Jiří Masopust.
Na palubě VZLUSAT-1 se nachází unikátní miniaturizovaný rentgenový dalekohled, který je nejmenší ve vesmíru. Je osazen multifóliovou optikou typu „račí oko“, která byla vyvinuta v české společnosti Rigaku Inovative Technologies Europe. Detekci obstarává pixelový senzor Timepix z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT. Nanosatelit nese také přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře, dále v Česku vyvinutý radiační štít z kompozitního materiálu, který získal mezinárodní certifikáty pro použití při stavbě kosmických lodí a obydlí např. na Měsíci či Marsu, a další experimenty.
Úspěch satelitu VZLUSAT-1 je pro vědce motivací vyslat do vesmíru jeho následovníka. Minulý týden proběhlo v laboratoři na FEL první testování rádiové komunikace s rozestavěným satelitem VZLUSAT-2. Ten má do vesmíru nést nový přístroj SpacePix, vyvíjený společně firmou ESC a Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT. Na palubě má být mimo jiné i experimentální kamera pro sledování Země a nové generace přístrojů, které se osvědčily na první družici. „Kromě kontinuálního zajišťování komunikace s VZLUSAT-1 naše pracoviště v současné době provádí i první testování komunikačních systémů VZLUSAT-2, který se dostane do vesmíru v horizontu necelého roku,“ přibližuje plány Jiří Masopust. „Také se věnujeme finálnímu dokončování vlastního studentského pikosatelitu PilsenCUBE II, jehož vypuštění plánujeme na příští rok,“ uzavírá.
Nanosatelit VZLUSAT-1 vyvinul Výzkumný a zkušební letecký ústav ve spolupráci s komerčními společnostmi (Rigaku Innovative Technologies Europe s.r.o., 5M s.r.o., TTS s.r.o., HVM Plasma s.r.o. a IST s.r.o.) a českými univerzitami – pracovali na něm odborníci z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity a ze tří součástí ČVUT – Ústavu technické a experimentální fyziky, Fakulty elektrotechnické a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské.
