Zdroj: Pixabay. Pixabay License. Volné pro komerční užití

Tunguský meteorit mohl zase odletět

Tunguský meteorit představuje fascinující událost, o níž toho bylo již napsáno mnohé. Přesto se tu a tam objeví nějaká nová teorie, která se událost pokouší vysvětlit.

Obrovská exploze v roce 1908 vyrvala na střední Sibiři stromy na ploše asi 2000 čtverečních kilometrů. Překvapivě ale nebyl nikdy nalezen žádný kráter odpovídající dopadu tělesa. Od 60. let se odhaduje, že energie exploze mohla odpovídat asi 5 megatunám.
Událost můžeme srovnat s nedávným a dobře zdokumentovaným pádem meteoritu v Čeljabinsku v roce 2013. To měl původní asteroid v průměru přes 60 metrů a po jeho explozi v atmosféře nebyl nalezen žádný obří kráter, ale pouze úlomky. V případě Tunguského meteoritu ale ani žádné fragmenty objeveny nikdy nebyly. Je pravda, že se po nich pátralo až od 20. let 20. století a celá oblast byla/je značně odlehlá, ale stejně… To pak živí teorie, že se mohlo jednat o kosmickou loď, na druhé straně nechybí ani názor, že šlo o výbuch obřího mraku zemního plynu. Nová teorie tvrdí, že asteroid nakonec nevybuchl a nerozpadl se, naopak ze zemské atmosféry totiž zase vylétl. To se prokazatelně stát může – v roce 1972 se taková událost, tzv. Great Daylight Fireball, odehrála nad Utahem a Wyomingem. Meteor měl tehdy zhruba velikost kamionu.
Vědci nyní zkoumali, zda k něčemu podobnému nemohlo dojít i nad Sibiří. Testovali několik scénářů, s tělesy od 50 do 200 metrů, z ledu, kamene nebo železa. Jako nejpravděpodobnější jim vyšel železný asteroid s průměrem kolem 200 metrů. Při mělkém dopadu do atmosféry by se mohl asteroid k Zemi přiblížit na asi 10 km, přitom by nemusel vybuchnout a zamířil by pak zase dále od Země. Takže čistě teoreticky, nejspíš někde tady vedle nás stále je, akorát ho mezi množstvím těles obíhajících kolem Slunce dnes můžeme těžko identifikovat.
To, co způsobilo destrukci, by pak nebyl samotný dopad, ale komprese vzduchu pod vlivem prolétajícího tělesa a tímto způsobem vyvolaná vichřice. Podle vědců by se tak pozorované události daly vysvětlit, ale samozřejmě – těžko dnes dokázat, že to bylo přesně takhle. Nejspíš se to s jistotou nikdy nedozvíme. Kdyby se ledová kometa rozpadla na několik fragmentů, ty by 20 let po události (první vědecká výprava do oblasti) už nejspíš také nikdo nenašel…

Daniil E Khrennikov et al. On the possibility of through passage of asteroid bodies across the Earth’s atmosphere, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2020). DOI: 10.1093/mnras/staa329
Zdroj: Universe Today/Phys.org

Poznámka PH: Meteorit je to, co dopadne na Zem. Kdyby nic nedopadlo, vlastně bychom Tunguské události vůbec „meteorit“ říkat neměli, ale už se to tak vžilo.
Pro zájemce o další dohledávání: v češtině se píše jako „tunguský“, tak „tunguzský“.

V supratekutém heliu He-3 neexistuje rychlostní limit

Helium-3 je méně běžný izotop helia, hned s několika zajímavými vlastnostmi. Spolu s běžným („lehkým“) …

One comment

  1. Neco se našlo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close