Foto: © Dollar Photo Club
Foto: © Dollar Photo Club

Umělý brzlík může vrátit imunitu lidem s AIDS nebo leukémií

V laboratoři vytvořený organoid je zjednodušenou verzí původního lidského brzlíku.

Nanovelmoc Technická univerzita v Liberci přichází s dalším společensky významným objevem: Jejím vědcům se povedlo spolu s centrem pro výzkum rakoviny ve Spojených státech vyvinout umělý orgán brzlík, který může vrátit imunitu lidem s AIDS nebo leukémií.
„Vyvinuli jsme unikátní kompozit z mikro- a nanovláken, který je vytvořen tak, aby svou strukturou co nejvíce odpovídal přírodní mezibuněčné hmotě a maximálně tak stimuloval buňky k růstu,“ říká Jakub Erben, doktorand fakulty textilní TUL, který za nápad před získal prestižní mezinárodní cenu Théophila Legranda pro mladé vědecké talenty v oblasti textilu, se kterou je spojena i odměna 8000 eur.
Brzlík produkuje specifický druh bílých krvinek, které jsou důležitou složkou našeho imunitního systému a umí tělo zbavit buněk napadených virem, parazitem i nádorem. V době dospívání ale brzlík ztrácí na významu a postupně zaniká.
Světová věda ovšem vidí další využití brzlíku tam, kde organismus ztratil svou obranyschopnost v důsledku zničení imunitního systému. Nejčastějšími příčinami jeho zničení jsou onemocnění AIDS a některé druhy rakoviny, především leukémie, spojené s destrukcí kostní dřeně při léčbě ozařováním.
Erben pod vedením vedoucího katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů Jiřího Chvojky dodává unikátní tkáňové nosiče – scaffoldy, newyorskému pracovišti, které patří mezi tři nejvýznamnější světová centra v oblasti léčby rakoviny. Na zmíněných scaffoldech američtí vědci pěstují kmenové buňky do podoby funkčního organoidu. Takto v laboratoři vytvořený organoid je zjednodušenou verzí původního lidského brzlíku, s podobnou mikroanatomií a stejnou funkcí.
„Náš tkáňový nosič je tvořen z biodegradabilního polymeru a poté, co splní svou funkci, se rozpadne na deriváty, které umí tělo odbourat nebo vyloučit. Není pak nutné provádět reoperaci a brzlík z těla vyjímat,“ vysvětluje Erben, co se stane s umělým brzlíkem, když už jej tělo přestane potřebovat.
Američtí partneři ze Sloanova a Ketteringova centra pro výzkum rakoviny zatím provádějí testy převážně na myších s myšími kmenovými buňkami. Použitelných lidských kmenových buněk schopných vytvořit brzlík je pro vědu k dispozici jen velmi omezené množství. Výsledky získané na laboratorních myších jsou ale velmi dobré.
„Nemůžeme zatím říci, že když voperujeme pacientovi do těla in vitro vytvořený brzlík, bude mít jeho organismus 100% imunitu, ale i my na liberecké univerzitě děláme vše proto, abychom se tomuto stavu co nejvíce přiblížili,“ dodává Erben.

tisková zpráva Technické univerzity v Liberci

Cisco s Microsoftem dosáhly při přenosu dat podmořským kabelem závratných 800 Gbps

Společnosti Cisco a Microsoft dokázaly prostřednictvím transatlantického podmořského kabelu přenášet data rychlostí 800 Gbps na …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close