Vědci odhalili a původce epidemie dětských infekcí kůže. Přenáší se hlavně z morčat

Od přelomu tisíciletí zneklidňuje klinické mykology extrémní narůst kožních infekcí přenesených morčaty. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy nyní objasnili původ epidemie. Současně popsali několik nových patogenů. Lékařům tak poskytli nástroj, jak lépe onemocnění kůže identifikovat. Výsledky publikoval prestižní časopis Fungal Diversity.
Infekce morčat se v posledních 10–15 letech rozšířila v Evropě tak masivně, že se druh Trichophyton benhamiae stal nejběžnějším původcem zánětů kůže vyvolaných přenosem ze zvířat na lidi. V početnosti dokonce překonal obávané infekce přenesené z toulavých koček.
K relativnímu nárůstu infekcí v ordinacích dochází každoročně po Vánocích, jako důsledek zvýšeného zájmu o morčata koupená jako dárek pod stromeček. Zatímco u člověka se infekce způsobená T. benhamiae projeví vždy, značná část nakažených zvířat, s výjimkou mláďat a oslabených jedinců, je bez příznaků infekce. Bezpříznakové morče se tak stává zdrojem infekce pro členy domácnosti, kteří s ním přijdou do styku, tedy hlavně děti.

Tři nové druhy patogenů
Důvod epidemického nárůstu infekcí byl dlouho nejasný. Objasnit se jej nyní podařilo vědcům z mezinárodního týmu vedeného Vítem Hubkou z laboratoře genetiky a metabolismu hub Mikrobiologického ústavu AV ČR a Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Patogen tvoří tři hlavní odlišné populace. Dvě jsou severoamerického původu, zatímco třetí, klonálně se šířící, způsobuje epidemii v Evropě. Data však ukazují, že se šíří i do mimoevropského prostoru, například do Japonska, kde je také rozšířená obliba chovu drobných hlodavců,“ říká vedoucí laboratoře Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Vědci též zjistili, že před rokem 2000 infekce morčat a dalších minoritních hostitelů vyvolávaly zcela nové druhy rodu Trichophyton, které byly mylně považovány za druh T. benhamiae a doposud se jim nikdo detailně nevěnoval.
Tyto sesterské druhy T. benhamiae stále působí zhruba pětinu infekcí morčat, králíků a dalších zvířat v Evropě a jsou nesprávně diagnostikovány jako T. benhamiae. V asijských zemích, kde se epidemie způsobená druhem T. benhamiae zatím nerozvinula do evropských rozměrů, představují nejběžnější patogeny. „Popsat nového, klinicky významného houbového patogena je vzácný moment. V této studii se nám podařilo popsat dokonce tři,“ zdůrazňuje Miroslav Kolařík.

Přísnější kontrola chovu?
Výzkum infekcí kůže přenášených zvířaty je jednou z linií, která navazuje na již desetiletou epidemiologickou studii mapující dermatomykózy v ČR a na níž Mikrobiologický ústav AV ČR spolupracuje s velkým počtem klinických pracovišť.
„Právě tato studie umožnila získání velkého množství kmenů, které posloužily jako základ pro studium genetické diverzity komplexu druhů příbuzných T. benhamiae,“ zdůrazňuje vedoucí výzkumné skupiny Vít Hubka.
Díky spolupráci se zahraničími výzkumníky z dalších evropských zemí, Japonska a USA se podařilo získané výsledky zasadit do globálního kontextu. „Věříme, že si práce najde své čtenáře nejen mezi odborníky na taxonomii a populační genetiku, ale také mezi lékaři a širší veřejností. Obsahuje totiž bohatou obrazovou dokumentaci patogenů i klinických příznaků infekci a nabízí řadu nástrojů pro diagnostiku a monitoring infekcí v praxi,“ uvádí Vít Hubka. Výsledky studie by podle něj mohly vést i k přísnější kontrole chovů zvířat, které jsou častým zdrojem nákazy pro člověka,
Vědci zároveň pokračují na objasnění jevu, proč je epidemická evropská populace tak úspěšná v šíření mezi hostiteli v porovnání s ostatními druhy a populacemi v komplexu T. benhamiae. „Podařilo se nám objevit několik látek pravděpodobně zodpovědných za vysokou infekčnost tohoto patogenu. Kromě druhů přenášených na člověka z morčat se nyní také zaměřujeme na mykózy přenášené z ježků, jejíchž obliba mezi chovateli stoupá. V souvislost s tím ale také narůstá infekce u lidí patogenem T. erinacei, který je pro tato zvířata typický podobně jako T. benhamiae pro morčata,“ doplňuje první autorka článku Adéla Čmoková.

Odkaz na článek: https://link.springer.com/article/10.1007/s13225-020-00465-3

tisková zpráva AV ČR

Poznámka PH: Trichophyton jsou plísně.

První česká kosmická mise bude zkoumat možnosti těžby surovin na asteroidech

Družice projektu SLAVIA ponesou tzv. hyperspektrální kameru, která je schopná analyzovat složení blízkozemních meteoroidů. Česká …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close