Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na Kanárském ostrově La Palma byla v září dokončena instalace zrcadel na třech velkých teleskopech (Large-Sized Telescope – LST), které se stanou součástí budoucí observatoře Cherenkov Telescope Array. Za jejich optický systém zodpovídají vědci ze Společné laboratoře optiky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Palackého v Olomouci. Tento krok představuje zásadní milník na cestě k uvedení teleskopů do ostrého provozu. Umožní sledovat nejenergetičtější procesy ve vesmíru – od výbuchů supernov až po záblesky gama záření a hledání stop temné hmoty.
Je to jako skládat gigantické puzzle, kde musí každý díl zapadnout s přesností na milimetry. Každý z nově instalovaných teleskopů s názvy LST-2, LST-3 a LST-4 dostal téměř dvě stovky zrcadlových segmentů, které společně vytvářejí obří parabolickou plochu o průměru 23 metrů. Instalace probíhala několik měsíců a v září 2025 dosáhla svého vrcholu – poslední segment byl upevněn na konstrukci. Tři nové teleskopy doplnily stávající LST-1 a vytvořily tak čtveřici gigantických zařízení, která budou společně hrát klíčovou roli v projektu LST.
„Instalace zrcadel je jen viditelným vrcholem dlouhé práce, která začíná u návrhu optického systému a pokračuje přes testování jednotlivých segmentů až po jejich usazení na konstrukci. Pro nás je to příležitost uplatnit zkušenosti s vývojem a výrobou velkých zrcadel, a zároveň být u toho, když vzniká špičkový vědecký přístroj světového významu,“ říká Martin Vacula ze Společné laboratoře optiky Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci.
Osazením zrcadel ale práce českého týmu nekončí. V následujících letech přijde na řadu instalace systému Active Mirror Control (AMC), který zajistí, že se každý zrcadlový segment bude moci jemně natáčet podle potřeby. Konstrukce teleskopu se totiž pod vlastní hmotností v souvislosti se změnou náklonu při sledování různých částí oblohy nepatrně deformuje. AMC systém dokáže tyto změny v reálném čase vyrovnávat a neustále udržovat celou zrcadlovou plochu přesně zaostřenou do kamery. Díky tomu zůstává teleskop zaostřený citlivý i při rychlém přesměrování na nový cíl. Každý segment má proto svou vlastní CMOS kameru, malou digitální kameru podobnou těm v běžných telefonech, která pomáhá systém řídit.
První pozorování a sběr dat na nově instalovaných teleskopech se očekává v roce 2027. Do té doby bude mezinárodní tým více než 300 vědců ze 12 zemí dolaďovat všechny systémy a připravovat přístroje na ostrý provoz.
„Naše Společná laboratoř optiky má dlouholeté zkušenosti s výrobou a aplikací velkých zrcadel pro kosmické i pozemní observatoře. Díky této expertíze jsme se stali klíčovými partnery v projektu LST a můžeme přispět k tomu, aby teleskopy na La Palmě přinášely špičková data o vesmíru,“ doplňuje Alexandr Dejneka, vedoucí Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR.
A proč tolik úsilí? Už první dokončený teleskop LST-1, který stojí na La Palmě od roku 2018, ukázal, co tato technologie umí. Jeho zrcadlová plocha o rozloze 400 m² dokáže zachytit i velmi slabé záblesky gama záření a teleskop se během 20 sekund dokáže přesměrovat na nový cíl. Vědcům tak otevírá cestu ke studiu pulsarů, supernov, aktivních galaktických jader i temné hmoty. Nově dokončené teleskopy budou na tento výzkum navazovat a posunou jeho možnosti ještě dál.
