Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Zahájení provozu centra BIOCEV

Unikátní vakcína pro léčbu infekcí, historicky první zdokumentování vývoje zubu, které může pomoci proti rakovině, nebo revoluční objev organismu bez mitochondrií neboli „buněčných elektráren“. I takové jsou aktuální výsledky vědeckých týmů z centra BIOCEV. Za přítomnosti mnoha významných tuzemských i zahraničních hostů ze světa vědy a politické reprezentace byl včera oficiálně zahájen jeho plný provoz.

Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci (BIOCEV) vzniklo za významné finanční podpory Evropské unie. Žádost o dotaci obsahovala 1 600 stran a realizace vyšla na 2,3 miliardy korun. Do roku 2020 by zde mělo pracovat až 400 vědeckých pracovníků a 200 magisterských a doktorandských studentů. Již nyní se 56 výzkumných skupin, působících v 5 synergických programech, zaměřuje na detailní poznání organismů na molekulární úrovni. Jejich výsledky směřují do aplikovaného výzkumu a vývoje nových léčebných postupů proti závažným zdravotním problémům. Mezi koncové výsledky výzkumné práce v centru BIOCEV patří například léky cílené do přesného místa poškozeného metabolismu nebo proteinové a tkáňové inženýrství.

Po včerejším slavnostním aktu, jehož se zúčastnily významné české i zahraniční osobnosti, jakými jsou místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, ministryně školství Kateřina Valachová, hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo ředitel Ústavu molekulární genetiky Václav Hořejší, následovaly prohlídky vybraných pracovišť centra BIOCEV. V odpoledních hodinách byla také zahájena dvoudenní mezinárodní konference za účasti významných představitelů české a zahraniční vědy a výzkumu.

„Díky vzniku centra BIOCEV se podařilo propojit tradiční silné obory z oblasti technických, přírodních a lékařských věd,“ prohlásil Pavel Martásek, ředitel BIOCEV. „Kvalitní vědecké výsledky jsou závislé na dobrém přístrojovém vybavení, a hlavně na vzdělaných a chytrých lidech. Dovolím si říct, že BIOCEV má obojí. Nejmodernější technickou základnu a špičkové odborníky, kteří jsou připraveni předávat své znalosti a zkušenosti studentům. Věřím, že BIOCEV svým významem dosáhne špičkové vědecké úrovně a výrazně posílí prestiž české vědy.“

„Cesta k budoucí prosperitě České republiky povede přes úspěch projektů, jako je BIOCEV. Jsem přesvědčen, že tato více než dvoumiliardová investice z evropských a národních zdrojů se vyplatí nejen České republice, ale prospěje vlastně celému světu, protože vědeckovýzkumné výsledky, které z centra BIOCEV vzejdou, budou mít skutečně celosvětový dopad,“ řekl místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.

„Pevně věřím, že otevření centra BIOCEV napomůže české výzkumné komunitě stát se plnohodnotným členem evropské komunity biotechnologického a biomedicínského výzkumu a tím přispět nejen ke konkurenceschopnosti ČR, ale potažmo i Evropy,“ řekla Kateřina Valachová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy.

Hejtman Miloš Petera připomněl, že ve středních Čechách chybí veřejnoprávní vysoká škola, zároveň však ocenil, že v našem regionu vznikají vědecká centra té nejvyšší světové úrovně. „Velmi si vážíme toho, že u nás působí nejen centrum BIOCEV, ale také ELI v sousedních Dolních Břežanech či vědecko-výzkumné centrum Vysoké školy chemicko-technologické v Kralupech nad Vltavou a další školy. Chceme spolupracovat se všemi vysokými školami, které ve Středočeském kraji působí. Nabízíme výzkumným týmům podporu například prostřednictvím našeho Středočeského inovačního centra,“ řekl hejtman Miloš Petera.

„Dnes posíláme BIOCEV do evropského výzkumného prostoru a domnívám se, že má všechny předpoklady stát se v tomto směru významným hráčem,“ prohlásil předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy doplnil: „Uplynuly již více než dva roky od chvíle, kdy jsme položili základní kámen ke stavbě vědeckého pracoviště Biotechnologického a biomedicínského centra BIOCEV. Toto unikátní vědecké centrum zásadním způsobem přispívá ke zvýšení kvality vědy a výzkumu v České republice a věřím tomu, že našim vědcům a studentům se zde bude dobře pracovat. Přeji nám všem, ať BIOCEV patří mezi špičková vědecká centra v oblasti biomedicíny a přináší poznatky do mozaiky lidského vědění.“

Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. (příjemce dotace na projekt BIOCEV), při příležitosti slavnostního ceremoniálu uvedl: „Jsem nesmírně rád, že jsme tento náročný projekt úspěšně zvládli. Bylo to především díky skvělé spolupráci všech zúčastněných partnerů a profesionalitě pracovníků realizačního týmu. Již nyní, půl roku po dokončení stavební části, je zřejmé, že prostředky vložené do vybudování tohoto nového velkého centra biomedicínského výzkumu byly dobrou investicí. Naši badatelé již několik měsíců naplno pracují v krásných nových, skvěle vybavených laboratořích. Obzvláště mě těší, že zde dostává příležitost mnoho mladých vědců a studentů. O budoucnost tohoto nového centra biomedicínského výzkumu nemám nejmenší obavy.“

Projekt BIOCEV byl schválen Evropskou komisí 31. 10. 2011. O rok později byla spuštěna vlastní realizace. Slavnostní poklepání základního kamene proběhlo v říjnu 2013 a oficiální ukončení stavby 18. prosince 2015. Výzkumné aktivity však započaly již v roce 2012, tedy v době, kdy projekt existoval jen na papíře a vědecké týmy na svých původních pracovištích. V současné době pracuje v centru více než 390 vědeckých a technických pracovníků. Téměř třetina z nich pochází ze zahraničí, např. z Austrálie, Kanady, Francie, Ukrajiny, Polska nebo Německa. Výzkumné týmy BIOCEV již publikovaly více než 320 vědeckých výstupů včetně článků v prestižních zahraničních časopisech (např. Cell, Molecular Cell, Nature Communication a Gastroenterology a dalších).

tisková zpráva centra BIOCEV

Měsíc, zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Mise LUMI od TRL Space byla zařazena do programu průzkumných misí Evropské kosmické agentury

Start první fáze měsíční mise LUMI (Lunar Mapper and Inspector), která umožní průzkum jižního pólu …