Europa. NASA/JPL/DLR. Volné dílo.

Život by na Europě mohl být i blíže povrchu

Kde ve Sluneční soustavě je největší pravděpodobnost existence života? Europa představuje v tomto ohledu nadějného kandidáta, ovšem její oceán se nachází pod vrstvou ledu silnou kilometry nebo možná i desítky kilometrů. Nový výzkum naznačuje možnost, že tento krunýř by ale nemusel být zdaleka tak neprostupný a život by dokonce mohl existovat i přímo v něm. To by samozřejmě výrazně zvýšilo naši šanci místní organismy detekovat.
Radarové zkoumání grónského ledu, pod nímž, jak se nakonec ukázalo, se skrývaly vodní kapsy, vedlo vědce k domněnce, že na Europě by to mohlo být stejné – na jejím povrchu se totiž nacházejí ledové útvary podobné těm nad kapsami v Grónsku. Nápadná je podobnost především mezi dvojitými hřebeny (hřbety) ve tavru písmena M. Ty v Grónsku (vědci je původně zkoumali v souvislosti s klimatickými změnami) připomínají nejznámější útvar na povrchu Europy. Obecně na Europě vidíme průrvy v ledovém povrchu měsíce, jejichž hřebeny dosahují téměř 300 metrů a bývají odděleny údolími širokými necelý kilometr.
Výzkum ukázal, že v Grónsku se dvojitý hřeben vytvořil v místě, kde voda z povrchových jezer a potoků teče do země a zde zamrzá. Na Europě by to mohlo fungovat obráceně a voda z podpovrchového oceánu by mohla být vytlačována do trhlin v plášti. Plášť Europy tak nemusí být blok inertního ledu, zřejmě v něm probíhá řada geologických a hydrologických procesů.
Na povrch Europy se navíc dostává slušné množství organických látek z vesmíru, tj. hlavně z dalších Jupiterových měsíců (včetně vulkánů Io). To by mohlo zvyšovat obyvatelnost vodních kapes v plášti, ale v případě probíhající látkové výměny i oceánu hluboko dole.

Riley Culberg, Double ridge formation over shallow water sills on Jupiter’s moon Europa, Nature Communications (2022). DOI: 10.1038/s41467-022-29458-3. www.nature.com/articles/s41467-022-29458-3
Zdroj: Stanford University / Phys.org

Navrhli výrobu nanodiamantů i jinak než výbuchem

Nanodiamanty, tedy míněno doslova jako diamanty složené z částic o rozměrech v nanometrech, se uplatňují …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close