Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain
Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Blešivci se hřáli v minerálních pramenech

Drobní korýši přežili v potocích slovenských a moravských Karpat všechny doby ledové.

Ačkoli středoevropská krajina nebyla v ledových dobách zřejmě tak pustá a nehostinná, jak si ji představujeme z Burianových obrazů, většina druhů rostlin a živočichů byla tou dobou vytlačena do příhodnějších oblastí, odkud se v dobách meziledových postupně šířila zpět. Tradiční pohled, že hlavní útočiště středoevropské fauny a flóry byla pouze na jihu Evropy, nicméně poslední dobou doznal významných změn. Ukázalo se, že na mikroklimaticky vhodných místech dokázaly přežít některé druhy i severněji, podstatně blíž ledovcům. Takovými útočišti mohla být i některé horská údolí ve slovenských horách, kde bylo doloženo přežívání stromů i drobných lesních živočichů.

Pozoruhodné pamětníky dávného pravěku ale můžeme najít i na dně podhorských potoků. Patří mezi ně blešivci, asi centimetroví korýši živící se zejména rostlinnými zbytky. Zdánlivě obyčejní blešivci potoční sesbíraní v českých, moravských a slovenských tocích připravili velké překvapení skupině výzkumníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ti se v návaznosti na své předchozí výzkumy evoluční historie těchto korýšů v jižní Evropě zaměřili spolu s kolegou z Masarykovy univerzity v Brně na výzkum jejich genetické variability i v našich vodách.

V nově publikované studii ve vědeckém časopise Molecular Phylogenetics and Evolution přinášejí důkazy, že západní Karpaty, mezi něž patří nejen slovenské hory, ale i Beskydy a další pohoří moravsko-slovenského pomezí, hostí specifické evoluční linie blešivců staré více než 10 milionů let. Ve srovnání s nimi jsou blešivci českých vod nedávnými příchozími, kteří k nám doputovali ze západní Evropy až po poslední době ledové. Český blešivec potoční se na Slovensku téměř nevyskytuje, místo něj lze na východ od řeky Moravy najít minimálně sedm dalších nově objevených příbuzných druhů, jež se od sebe oddělily v místních pohořích před mnoha miliony let a přežily zde všechny dramatické klimatické výkyvy nedávné geologické historie.

Co umožnilo přežít studená a suchá období ledových dob tvorům, kteří se špatně šíří a krajinou nepřežijí vyschnutí nebo úplně vymrznutí potoka? A čím se tak zásadně liší slovenské potoky od těch českých, odkud poslední doba ledová blešivce nemilosrdně vyhnala? Klíčové pro přežití blešivců, ale možná nejen jich, mohly být oteplené minerální prameny, které jsou v geologicky mladých Karpatech
mnohem rozšířenější než v podstatně starších českých horách. Nejen, že bezprostřední okolí
takových pramenů nezamrzá, ale jsou i dlouhodobě mnohem stabilnější než běžné studánky a
potoční prameny. Právě v jejich blízkosti mohli nenápadní tvorové přečkat nejdrsnější podmínky, než
jim příznivější klima umožnilo návrat do potoků a řek. Je proto možné, že i další zdánlivě běžné druhy
v této oblasti vod mezi sebou skrývají dosud neznámé pamětníky dávných časů.

„Některé dřívější výsledky naznačovaly, že populace blešivců na moravsko-slovenském pomezí se od
sebe hodně liší, ale že to bude několik úplně samostatných druhů, jsem skutečně nečekal,“ říká
spoluautor studie Petr Pařil z Masarykovy univerzity, který se dlouhodobě zabývá oživením potoků a
řek. Adam Petrusek z Univerzity Karlovy, jeden z hlavních autorů studie, k tomu podotýká:
„Z původně vedlejšího projektu mého doktoranda a magisterské studentky vznikla ambiciózní práce,
které otevřela mnoho nových otázek. Důležitým aspektem našich výsledků je ale i to, že mnohé
populace zdánlivě běžného druhu v Karpatech jsou ve skutečnosti geneticky zcela unikátní a zřejmě
se jedná o endemické druhy, jež se vyskytují jen na velmi malém území. Doufám, že naše výsledky
ocení i řada kolegů a přátel, kteří blešivce pro náš projekt nezištně nasbírali.“

Odkaz na původní práci:
Denis Copilaș-Ciocianu, Tereza Rutová, Petr Pařil & Adam Petrusek (2017): Epigean gammarids
survived millions of years of severe climatic fluctuations in high latitude refugia throughout the
Western Carpathians. Molecular Phylogenetics and Evolution, 112: 218–229.
http://dx.doi.org/10.1016/j.ympev.2017.04.027

Tisková zpráva Přírodovědecké fakulty UK

Vysokorychlostní vytváření pravidelných povrchových struktur pomocí laseru

Vytváření struktur povrchu v nanoměřítku je významnou technologií v elektronice, fotonice i boji proti padělání. …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close