(c) Graphicstock

Slavnostní položení základního kamene dalekohledu ESO/ELT

S primárním zrcadlem o průměru 39 metrů se dalekohled ELT stane největším astronomickým přístrojem světa.

Na observatoři ESO/Paranal v severním Chile, která leží nedaleko od Cerro Armazones – stanoviště budoucího dalekohledu ESO/ELT, se uskutečnilo slavnostní položení základního kamene tohoto obřího teleskopu. Ceremoniálu se zúčastnila prezidentka Chilské republiky Michelle Bachelet Jeria. Položení základního kamene symbolicky zahajuje stavbu kopule a hlavních konstrukčních prvků největšího dalekohledu světa pro viditelnou a infračervenou oblast elektromagnetického záření. Zároveň ohlašuje nástup nové éry pozemní astronomie. Při této příležitosti bylo rovněž zprovozněno napojení nové observatoře na Chilskou národní elektrickou síť.

Prezidentku Michelle Bachelet Jeria přijali generální ředitel ESO Tim de Zeeuw, manažer programu ELT Roberto Tamai a ředitel observatoří La Silla a Paranal Andreas Kaufer. Setkání se zúčastnili rovněž zástupci chilské vlády: Aurora Williams – ministryně pro těžební průmysl, Luis Felipe Céspedes – ministr hospodářství a Andrés Rebolledo – ministr energetiky. Mezi chilskými i mezinárodními hosty byla také řada významných politiků, zástupců průmyslu, ale i vědeckých a technických pracovníků ESO. Ke slavnostnímu položení základního kamene byla rovněž přizvána celosvětová média [1].

Mezi nejvýznamnější akce doprovázející ceremoniál patřilo zapečetění ‚časové kapsle‘ (pouzdra s artefakty) pro budoucí generace, kterou připravila ESO. Pouzdro obsahuje plakát s fotografiemi současného personálu ESO a knihu popisující vědecké úkoly pro nový dalekohled. Horní stranu kapsle s vyobrazením budoucího dalekohledu ELT tvoří šestiúhelník z materiálu Zerodur®, který představuje model jednoho ze segmentů primárního zrcadla dalekohledu ELT v měřítku 1:5.

Prezidentka Michelle Bachelet Jeria ve své řeči zdůraznila: „Symbolickým položením základního kamene nezahajujeme jen stavbu dalekohledu, ale je to ukázka vědeckých a technických možností i mimořádného potenciálu, který nabízí mezinárodní spolupráce.“

Tim de Zeeuw poděkoval paní prezidentce a její vládě za neutuchající podporu přítomnosti ESO v Chile a také za ochranu, kterou stát poskytuje výjimečné noční obloze. „Dalekohled ELT přinese objevy, které si dnes zkrátka neumíme ani představit, a zcela jistě bude inspirovat mnoho lidí z celého světa, aby se zamýšleli nad vědou, technologiemi a naším místem ve vesmíru. To bude mít značný přínos pro členské stáry ESO, Chile a celý svět.“

Patrick Roche, prezident ESO Council, nejvyššího orgánu Evropské jižní observatoře, dodal: „Jedná se o významný milník v dějinách ESO. ELT bude nejvýkonnějším a nejambicióznějším dalekohledem svého druhu. K tomuto okamžiku jsme dospěli díky dlouholetému úsilí celé řady lidí z členských států ESO, Chile i dalších zemí. Rád bych jim všem poděkoval a jsem potěšen, že mnohé z nich dnes, při této slavnostní příležitosti, vidím mezi námi.“

S primárním zrcadlem o průměru 39 metrů se dalekohled ELT (Extremely Large Telescope) stane největším astronomickým přístrojem světa pro viditelnou a infračervenou oblast elektromagnetického záření a přinese éru nových technických řešení na poli velkých astronomických teleskopů. Dalekohled bude umístěn v obrovské rotující kopuli o průměru 85 metrů stojící na ploše srovnatelné s rozlohou fotbalového hřiště.

Před rokem ESO podepsala kontrakt s konsorciem ACe Consortium, složeným z firem Astaldi, Cimolai a vybraného subdodavatele EIE Group, na stavbu kopule a základní konstrukce dalekohledu (eso1617). Jednalo se o největší kontrakt, jaký do té doby ESO přidělila a také největší kontrakt v dějinách pozemní astronomie. S položením základního kamene tak může stavba budovy pro ELT a jeho základní struktury konečně začít [2].

Ceremoniál byl rovněž příležitostí k oficiálnímu připojení Cerro Paranal i Cerro Armazones k Chilské národní elektrické síti. Připojení, které bylo možné realizovat díky významné podpoře chilské vlády, zajistila chilská společnost Grupo SAESA. Přinese úsporu nákladů, poskytne větší spolehlivost a stabilitu a také pomůže snížit úroveň uhlíkové stopy celé observatoře.

ELT je zatím posledním z mnoha projektů ESO, které v uplynulých padesáti letech významně těžily z trvalé podpory vlády Chile, kde ESO provozuje svá zařízení. Především podpora ze strany ministerstva zahraničí (Ministry of Foreign Affairs), ministerstva energetiky (Ministry of Energy) a Národní komise pro energie (CNE) byla velmi důležitá při realizaci úspěšného napojení observatoří na elektrickou síť.

Pozemek, kde bude ELT stát, věnovala chilská vláda ESO společně s koncesí na rozsáhlou přilehlou oblast, která do budoucna zajistí ochranu činnosti teleskopu před rušivými vlivy všeho druhu – tím se Chile podařilo udržet si pozici celosvětové astronomické velmoci.

ELT se stane největším okem lidstva, jaké kdy vzhlíželo k obloze a může revolučně změnit naše vnímání vesmíru. Jeho úkolem bude řešit celou řadu vědeckých záhad, které mohou pomoci osvětlit naše vlastní kořeny včetně pátrání po známkách života na Zemi podobných extrasolárních planetách, studia povahy temné energie a hmoty nebo pozorování raných stádií vývoje vesmíru. Zároveň zcela jistě přinese řadu nových otázek, které dnes nejsme schopni ani odhadnout. V neposlední řadě pak pomůže zlepšit i náš život na Zemi prostřednictvím aplikace nových průlomových technologií.

Dalekohled ELT by měl spatřit první světlo v roce 2024. Položení základního kamene tohoto přístroje je úsvitem nové éry astronomie.

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí

Poznámky

[1] Kvůli špatnému počasí byl ceremoniál přesunut z Cerro Armazones (místo stavby dalekohledu ELT) do zázemí ubytovacího komplexu Residencia na observatoři Paranal (která je na dohled od místa stavby).

[2] Kopule bude mít celkovou hmotnost 5 000 tun, montáž dalekohledu a další jeho pohyblivé nosné komponenty budou vážit více než 3 000 tun. V obou případech se jedná zdaleka o největší konstrukce, jaké budou postaveny pro astronomický dalekohled pracující ve viditelné a infračervené oblasti spektra.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře 2017/16

Jak srdeční buňky odolávají nedostatku kyslíku?

Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku má protektivní účinky na činnost srdce. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *