Foto: © bluebay2014 / Dollar Photo Club

Lasery pro ELI Beamlines – kdy dorazí nejmodernější technologie v Evropě?

Jeden ze dvou superlaserů vyvíjených v Americe by se měl do výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy letecky ze Spojených států dostat v polovině příštího roku. Transport druhého laseru, který patří svým výkonem 10-PW k nejvýkonnějším laserovým systémům na světě, tedy s nejvyšší energií v nejkratším čase, se opozdí o několik měsíců. Vyhořel totiž závod výhradního dodavatele, řekl v rozhovoru s ČTK šéf ELI Jan Řídký.

Superlaserové systémy, z nichž každý stojí více než miliardu korun, měly být podle původních plánů dovezeny do Česka v příštím roce. Celkem mají v halách ELI stát čtyři. Centrum by se plně do provozu mělo dostat během roku 2018.

Od slavnostního otevření centra uplyne ve středu rok. Vedení ELI v těchto dnech dohaduje se světoznámou kalifornskou laboratoří Lawrence Livermore National Laboratory pevný termín transportu prvního laserového systému zvaného L3. „Několik měsíců před vlastním transportem budou Američané muset laser začít rozebírat a bezpečně ukládat. Musí se všechno popsat, a pak se to zabalí a pošle letecky sem k nám. Tady se to bude pomalu uvádět do chodu,“ uvedl Řídký. Práce na sestavení a spouštění laseru pak přímo v ELI odhaduje až na tři čtvrtě roku.

Druhý 10-PW laser vyráběný také v Americe se ale opozdí o další měsíce. „Zasáhla vyšší moc. Jedinému dodavateli vysoce speciálních skel vyhořel v Americe závod a sklad a dodavateli laseru se nepodařilo najít žádný alternativní zdroj,“ konstatoval Řídký. Systém vyvíjí americko-evropské konsorcium vedené firmou National Energetics.

Další dva laserové systémy se vyvíjejí v pražských laboratořích Fyzikálního ústavu Na Slovance a do ELI se nastěhují již začátkem příštího roku. V současnosti se proto v již dostavěných halách a dalších budovách testuje zabezpečení. Vědci zjišťují, co by se stalo, kdyby vypadla elektřina, protože by to mohlo způsobit na laserech škody za stovky milionů korun. Cvičně simulují náhradní dodávky elektřiny.

Nejdražší vědecké centrum v Česku má stát přibližně 6,8 miliardy korun, z toho 5,8 miliardy Kč se uhradí z evropských dotací. Již v současnosti v něm pracují tři stovky zaměstnanců, z toho ze zahraničí až 40 procent, jde zejména o vědce. Stát přispívá deseti procenty a pět procent si připlácí Akademie věd.

Řídký řeší mnoho problémů. Například dotace EU činila na začátku projektu 277,4 milionu eur. Komplikace ale nastaly po roce 2013 při převodu eur na korunu. Umělé oslabení koruny podle Řídkého zdražilo pro ELI všechny dodávky z ciziny. Proto žádalo o kompenzaci, kterou získalo. Projekt byl o dva roky prodloužen vzhledem ke složitosti vyvíjených technologií. Dotace proto centrum dočerpává letos a příští rok.

„Řada výdajů byla označena jako neuznatelné, například podle ministerstva školství některá výběrová řízení neproběhla stoprocentně řádně. I když potom Ústav pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl, že k žádnému pochybení nedošlo, tak přesto nám ministerstvo takové výdaje krátí, takže my je musíme hradit z něčeho jiného,“ stěžuje si ředitel.

Pro ELI pracuje kolem 280 lidí, z toho téměř tři čtvrtiny tvoří vědci a technici. Zhruba třetina jsou cizinci, například z Francie, Itálie, Německa, Indie, Kanady, USA a Číny, a to zejména ve vědecké části.

Foto: © Dollar Photo Club

Konkurence pro Siri: Asistent Googlu na smartphony s Androidem

Společnost Google z technologické skupiny Alphabet bude dodávat svého digitálního asistenta do chytrých telefonů založených …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close