vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain
vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain

Podle analýzy DNA přišel přejetý vlk až z Karpat

Vlk, kterého počátkem března zabilo auto na dálnici D1 na Jihlavsku, pocházel překvapivě z Karpat. Prokázaly to genetické analýzy jeho tkáně. Zvíře tak pravděpodobně urazilo z místa svého narození několik set kilometrů. U vlků se můžeme s mnohasetkilometrovými přesuny setkat zejména u mladých samců, kteří hledají nové teritorium. To byl zřejmě i případ zvířete usmrceného na Vysočině. Zjara jsou dlouhé přesuny vlků nejčastější.

Osud vlka z D1 ilustruje jeden z problémů, s nímž se velcí savci potýkají v člověkem pozměněné krajině. Auta je usmrcují a zároveň silnice představují bariéry, které brání pohybu zvířat a způsobují fragmentaci populací. K rozvoji více ekologicky šetrných dopravních sítí v Karpatech by měl přispět projekt TRANSGREEN, který od ledna tohoto roku probíhá v České republice, Maďarsku, Rumunsku, Slovensku a na Ukrajině.

Genetický výzkum usmrceného vlka vedl Pavel Hulva z Univerzity Karlovy, podílela se na něm také Barbora Černá Bolfíková z České zemědělské univerzity a Vendula Woznicová z Ostravské univerzity.

Další hrozbou je pytláctví, případně i legální lov, který probíhá na Slovensku. Karpatská populace je lovem zatížená mnohem víc než celoročně hájená populace z nížin Polska a Německa, rozptyl vlků z Karpat je proto méně obvyklý.

Molekulární ekolog Pavel Hulva z Univerzity Karlovy řekl:

„Genetické analýzy ověřily, že zvíře sražené na dálnici D1 je vlk. Srovnání s databází několika set zvířat z celé střední Evropy ukázalo, že jedinec pocházel z karpatské populace. DNA děděná po mateřské linii (mitochondriální DNA) nese variantu, která je nejčastější u vlků ze středního a západního Slovenska a polských Beskyd. Tato varianta se naopak vůbec nevyskytuje u takzvané středoevropské nížinné populace vlka, která obývá převážně západní Polsko a Německo a zahrnuje i české smečky v Podbezdězí a na Broumovsku. Příslušnost ke karpatské populaci ukazují i analýzy jaderné DNA.“

Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z Hnutí DUHA, řekl:

„Vlka, který přešel na Jihlavsko až z Karpat, je velká škoda. Výskyt vlků na česko-slovenském pomezí je v posledních letech spíše sporadický a mrzí nás, že zvíře už nenajde partnera pro založení další smečky. Je potřeba šetrněji plánovat dopravní sítě, aby naše silnice byly bezpečnější pro divoká zvířata i pro řidiče.“

Václav Hlaváč, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, ředitel regionálního pracoviště Správa chráněné krajinné oblasti Ždárské vrchy, uvedl:

„Zajímavé je, že velmi blízko inkriminovaného místa se vlk vyskytoval i na jaře roku 2016. Zvíře bylo zachyceno na fotopast a pak podle neověřených údajů místních obyvatel rovněž uhynulo po srážce s vozidlem. Podobné údaje naznačují význam Vysočiny pro dálkové přesuny velkých savců i jejich schopnost unikat lidské pozornosti. Na dálnicích a silnicích nehynou jen vlci, ale i rysi, losi, vydry a řada dalších druhů zvířat.“

tisková zpráva Agentury ochrany přírody a krajiny ČR

Pekelný svět s titanovou oblohou

Oxid titanatý na Zemi najdeme jen zřídka, vyskytuje se však v atmosférách chladných hvězd. Astronomům …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close