Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt
Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Říše ledu je říší neptunů

Dávno před objevy prvních exoplanet astronomové předpokládali a později také věděli, že rovněž okolo jiných hvězd obíhají planety. Jedním z cílů výzkumu exoplanet je ale zjistit, jaké typy planet jsou běžné a které naopak vzácné.
Dvě nejběžnější metody jsou bohužel „citlivé“ spíše na planety s krátkou oběžnou dobou – v lepším případě zhruba do vzdálenosti oběžné dráhy Země. Ale pro celkové pochopení vzniku a vývoje exoplanet se potřebujeme podívat také do vzdálenějších končin. Jaké planety se nacházejí tam, kde ve Sluneční soustavě obíhá Jupiter nebo Neptun?

Napovědět nám mohou gravitační mikročočky. Metoda vychází z teorie relativity. Máme vzdálenou hvězdu. Mezi tuto hvězdu a nás se připlete jiná hvězda, jejíž gravitace zesílí světlo vzdálené kolegyně. Zjasnění má samozřejmě určitý průběh, který si můžeme vynést do grafu. Pokud okolo čočkující (tedy bližší) hvězdy obíhá planeta, pak také ona svou gravitací zesílí světlo vzdálené hvězdy a projeví se to jako krátkodobé zjasnění.

Existují fakticky jen dva projekty, které se zaměřují na mikročočky – polský OGLE v Chile a novozélandsko-japonský MOA. Astronomové zatím objevili pomoci mikročoček na pět desítek planet.

Daisuke Suzuki a jeho kolegové vzali data z MOA z let 2007 až 2012 a zkusili se podívat na planety na vzdálenějších drahách.

Celkem měli k dispozici 1474 mikročočkových událostí, ale jen 23 exoplanet. Není to úplně největší vzorek, ale pro začátek alespoň něco.

Podle studie má typická hvězda hmotnost 60 % Slunce a typická planeta ve vzdálenějších oblastech má hmotnosti asi 20 Zemí (plus mínus). Pro srovnání uveďme, že Neptun má hmotnost 17 Zemí.

Astronomy zajímá především oblast za tzv. sněžnou čárou. To je oblast v protoplanetárním disku, kde je už dostatečně chladno (daleko od hvězdy), aby se voda (případně těkavé látky obecně) nacházely v pevném skupenství. Pro Sluneční soustavu se sněžná čára vody nacházela ve vzdálenosti asi 2,4 AU. Tohle ledové království tak bude podle nové studie nejspíše současně královstvím planet podobných Neptunu.

Ale uvidíme, co přinesou další data. Gravitační mikročočky mají lovit v příštím desetiletí družice WFIRST a Euclid.

Na gravitační mikročočky se i přes tehdejší technické problémy podíval loni od dubna do června také kosmický dalekohled Kepler. Celkem zaznamenal přes 600 mikročočkových událostí. Výsledků se snad dočkáme v únoru, kdy je v plánu konference na toto téma.

Kepler hledal také bludné planety, a protože se nachází dál od Země, byla možnost změřit mikročočkovou paralaxu – světelná křivka mikročočkové události, jak ji viděl Kepler, je odlišná od té, kterou pozorovaly dalekohledy na Zemi. Astronomům to pomůže zjistit více informací.

autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno

Překvapující geometrická kouzla: Foton v zakalené vodě

Máme dvě skleničky, jednu s vodou čirou a druhou zakalenou. Do obou vyšleme paprsek světla. …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close