Sciencemag.cz
Related Articles
V noci na 30. června odstartoval ostrý provoz velkého přehlídkového dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very C. Rubin v Chile. Je to velká změna v tom, jak sbíráme poznatky o blízkém i vzdáleném okolí naší planety. Za tři noci dalekohled nasnímkuje celou jižní oblohu – a totéž bude opakovat po deset let. Díky tomu získáme astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na obloze proměňuje. To nám umožní zkoumat vesmír způsobem, který nám dosud nebyl přístupný.
„Díky velkému přehlídkovému dalekohledu objevíme desetitisíce nebo statisíce planetek v naší Sluneční soustavě, miliony nových proměnných hvězd v naší Galaxii a budeme pozorovat miliardy galaxií, jejich tvary, jejich deformace, jejich gravitační čočkování. K analýze použijeme druhý velmi silný nástroj observatoře. Těch objektů se nafotí obrovité množství a my budeme využívat velké síly statistiky k jejich analýze,“ přibližuje význam Observatoře Very C. Rubin Michael Prouza. Astrofyzik a ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR je oficiálním zástupcem České republiky v radě Observatoře.
Observatoř Very C. Rubin každou noc upozorní na miliony změn na obloze. Český tým z Fyzikálního ústavu AV ČR bude v tomto datovém proudu hledat kosmické katastrofy – výbuchy vzdálených supernov i mimořádně vzácné okamžiky, kdy superhmotná černá díra roztrhá hvězdu, která se k ní dostala příliš blízko.
Vývoj observatoře začal před 25 lety. Vybudována byla na hoře Cerro Pachón v severním Chile, kde suchý vzduch, minimální oblačnost a temná obloha vytvářejí ideální podmínky pro pozorování. Dalekohled je vybaven největší digitální kamerou, jaká kdy byla postavena, napojenou na výkonný systém pro zpracování dat. Dalekohled překonává ostatní přehlídkové dalekohledy velikostí hlavního zrcadla. S průměrem 8,4 metru (zhruba jako výška třípatrového domu) dokáže nashromáždit mnohem více světla a zachytit i mnohem slaběji zářící objekty než jiné přehlídkové dalekohledy. Na vybudování a testovacím provozu observatoře pracovaly skoro tři tisíce lidí z mnoha částí světa. Další tisíce budou využívat data, která dalekohled za deset let ostrého provozu nasnímkuje.
Loni na jaře dalekohled nabral první data a slavnostně je zpřístupnil veřejnosti prostřednictvím akce První světlo, která se konala v červnu 2025 na mnoha místech světa včetně Prahy. Následovalo období zkušebního provozu, kdy dalekohled část noci pořizoval první snímky oblohy, zatímco technici a softwaroví specialisté průběžně dolaďovali optické i snímací systémy observatoře. „Na vrcholu observatoře několik stovek serverů zpracovává data, abychom během 60 vteřin měli informaci, co je na obloze. Během několika vteřin od pořízení snímku se také dozvíme, jak dobře nebo špatně je dalekohled zaostřený, abychom mohli upravovat nastavení optiky,“ uvádí Petr Kubánek, softwarový inženýr a člen týmu, který programuje části řídicího systému dalekohledu.
Uvádění dalekohledu do provozu včetně kalibrace optiky a řídicích systémů trvalo místo plánovaných šesti měsíců celý rok. „Řešili jsme několik technických problémů, ten nejzásadnější byl s chlazením zrcadla. Problém s vyrovnáváním teploty zrcadla dalekohledu s okolní teplotou je známý od 60. let. Tady nastala komplikace spojená s tím, že hlavní zrcadlo se skládá ze dvou různě tlustých částí, tudíž chlazení probíhalo nerovnoměrně. Zrcadlo bylo vyrobeno v Arizoně a až po převezení na místo a instalaci v Chile jsme mohli začít testovat jeho reakce na klimatické podmínky a změny teploty přímo na místě na hoře Cerro Pachón ve výšce 2682 metrů,“ vysvětluje Petr Kubánek.
Několikadenní zdržení nastalo také v souvislosti se zemětřeseními. Oblast je známá častými otřesy slabší a střední síly. Celý systém je připravený tak, aby si s tím poradil – při zaznamenání vibrací systém automaticky přejde do bezpečnostního režimu: zastaví pozorování, zaparkuje teleskop, zablokuje jemné pohyby aktivní optiky. Vše bylo teoreticky připraveno, ale nemohlo se otestovat, dokud nepřišlo silnější zemětřesení. Po prvním takovém praktickém testu inženýři dalekohledu změnili parametry chování systému a čekají na další možné otestování při nejbližším výraznějším zemětřesení.
Proč se start zpozdil proti plánu?
Systém již od samého počátku vykazoval neuvěřitelnou kvalitu obrazu. Dosahovat ale této kvality konzistentně v celém obrovském zorném poli teleskopu vyžadovalo další čas a pečlivost. Dalekohled je navržen tak, aby zajišťoval přesnost v obrovském měřítku. I nepatrné úpravy zaostření a vyrovnání mohou mít velký vliv, a systém musí spolehlivě fungovat po celé desetiletí a zároveň přinášet co nejlepší vědecké výsledky.
Jsou takto dlouhá období testování a odlaďování systémů běžná?
Změny harmonogramu během testování a uvádění do provozu jsou u podobných observatoří běžné. Pečlivé doladění všech systémů před zahájením vědeckého provozu zajistí, že observatoř bude moci naplno využít potenciál svého desetiletého průzkumu oblohy.
Bude nyní observatoř pracovat bez ustání následujících deset let?
Ano. Observatoř bude odteď sbírat data každou noc, kdy budou dobré atmosférické podmínky. Během příštích deseti let budeme plánovat pravidelnou údržbu a technické zásahy tak, abychom udrželi observatoř v provozu na špičkovém výkonu – tedy několik nocí v měsíci a dalších několik týdnů v chilské zimě pro větší údržbu. Celková strategie počítá s přerušeními v důsledku neočekávaných technických problémů nebo počasí.
