Sciencemag.cz
Doporučujeme
Kardiochirurgové v IKEM provedli už 100 implantací ExoVasc (Exstent), unikátního pružného obalu, který chrání největší tepnu v lidském těle. U nemocných pacientů s rozšířenou aortou zabraňuje jejímu dalšímu rozšíření, prasknutí nebo rozštěpení její stěny. V Institutu klinické a experimentální medicíny program zachraňuje životy už téměř deset let.
Je to speciální na míru vyrobený implantát na aortu, který poskytuje nemocné tepně podporu a prokazatelně tak umí zabránit závažným komplikacím u pacientů s jejím dědičným poškozením (např. u Marfanova syndromu). Systematicky a dlouhodobě ji v Česku používají jen dvě pracoviště. V IKEM ho dosud kardiochirurgové voperovali 100 lidem, což Institut řadí mezi přední centra na světě v počtu všech provedených implantací. „Tato operace je mnohem fyziologičtější než jiné metody, protože zachovává pružnost aorty, která není jen pasivní pevnou trubkou. Přímo v krevním oběhu tak není žádná umělá náhrada, která bývá náchylná ke vzniku infekčního zánětu,” popisuje prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., emeritní přednosta Kardiocentra IKEM.
Pacienti po implantaci této protézy jdou zpravidla domů 5–7 dnů po výkonu. „Probíhá tak, že vypreparujeme vzestupnou aortu, koronární tepny, kořen aorty a pak kolem vypreparované části nasadíme zevní výztuž. Je to velmi delikátní operace ve smyslu jemné preparace, nesmíme poranit žádné důležité struktury. Ve většině případů jsme schopni tuto operaci provést bez mimotělního oběhu,” dodává doc. MUDr. Ondrej Szárszoi, Ph.D., zástupce přednosty Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM. Podle kardiochirurgů se navíc metoda pojí s velmi dobrými výsledky. „Dlouhodobé přežití pacientů je výborné. Z našich operovaných žijí všichni pacienti a dosud zaznamenané jediné úmrtí ve světě je po autohavárii,” doplňuje prof. Pirk.
Disekce nebo-li rozštěpení stěny hrudní aorty se v populaci objevuje ve 3 až 16 případech na 100 000 obyvatel za rok. Příznaky jsou přitom velmi podobné infarktu. „Diagnostika na urgentních odděleních je ošidná. Navíc jsou často v počátku chybně diagnostikovány jako obyčejné bolesti zad. O to významnější je včasná detekce a v indikovaných případech voperování této externí výztuže, protože nejlepší strategií je život ohrožujícím situacím předejít,” vysvětluje prof. MUDr. Ivan Netuka, Ph.D., přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM.
Onemocnění aorty, které vyžaduje léčbu, je často genetického charakteru a postihuje lidi mladší 60 let. „V Ambulanci dědičných kardiovaskulárních onemocnění IKEM proto poskytujeme komplexní genetickou i klinickou péči pacientům, ale také nabízíme screeningová vyšetření jejich příbuzných v riziku. Včasná identifikace onemocnění aorty a určení rizika jejího prasknutí umožňuje zahájit preventivní opatření, včetně sledování, farmakoterapie a v indikovaných případech právě i chirurgické intervence,” říká doc. MUDr. Alice Krebsová, Ph.D., vedoucí Centra dědičných kardiovaskulárních onemocnění v IKEM. Právě na snažší dostupnost léčby u nemocných s podezřením na dědičná onemocnění aorty chtějí do budoucna kardiologové klást ještě větší důraz než dosud. „V tomto roce plánujeme ustanovit v rámci IKEM mezioborové Centrum vysoce specializované péče o pacienty s dědičných aortálním syndromem. Současně budeme aspirovat na zařazení do mezinárodní sítě specializovaných pracovišť pro dědičná onemocnění velkých cév – The European Reference Network On Rare Multisystemic Vascular Diseases. V současnosti v ČR žádné takové certifikované pracoviště neexistuje,“ konstatuje prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc. FESC, přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiologie IKEM.
V prosinci program oslaví deset let od jeho zahájení. „Tento program dává pacientům s genetickým onemocněním aorty šanci na bezpečnější a kvalitnější život bez hrozby vážných komplikací. Jsem ráda, že můžeme tuto možnost nabídnout a že se stala pevnou součástí naší péče,“ shrnuje ředitelka IKEM Ing. Helena Rögnerová.
Příběh pacienta
Neměl typické příznaky, nezadýchával se. Už jako dítě Ondřeje A. ale začali sledovat na kardiologii, kam ho poslala dětská lékařka. Po sérii vyšetření a testů mu lékaři diagnostikovali vrozenou srdeční vadu (má takzvanou bikuspidální dvojcípou aortální chlopeň a rozšíření ascendentní aorty). V dospělosti se dostal do IKEM. Letos mu kardiochirurgové nabídli možnost implantace podpory ExoVasc. „Měl jsem samozřejmě obavy, protože jde o poměrně náročný zákrok, při kterém se rozřezává hrudní kost. Ale nakonec to nebylo tak hrozné. Zotavení probíhalo poměrně rychle. Po pěti dnech jsem odjel na rehabilitaci do lázní,” říká jedenatřicetiletý pacient Ondřej A. Chce se brzy naplno vrátit do života a znovu se věnovat sportu, hlavně fotbalu.
Jak vzniká biokompatibilní výztuž na aortu na míru?
Před výkonem pacient podstoupí CT vyšetření. Ze snímků a dat se vytvoří trojrozměrný model aorty. Pomocí trojrozměrného tisku se vytvoří implantát, který přesně kopíruje aortu pacienta. Je vyrobený z polyethylentereftalátu, měkké biokompatibilní textilie. Nevyžaduje žádnou údržbu a vydrží pacientovi po celý život.
