Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vědecký konsenzus stále trvá na tom, že objekt 3I/ATLAS není dílem mimozemské civilizace; respektive že není žádný důvod předpokládat, že tomu tak je. Mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy, ale zde prozatím chybí vlastně cokoliv „podezřelého“. Nová studie (hlavní autor James Davenport z University of Washington) proto opět uvádí některé způsoby, jak by astronomové mohli potřebné důkazy/argumenty shromáždit, ať už pro extrasolární návštěvníky Sluneční soustavy nebo jiné objekty/jevy.
Co se týče speciálně extrasolárních objektů typu 3I/ATLAS, studie uvádí čtyři různé typy technosignatur, které by astronomové mohli na těchto tělesech najít.
První z možností je sice evidentní, ale v praxi vyvolává kontroverze. Pokud se objekt pohybuje rychlostí, kterou nelze vysvětlit gravitací, může to být způsobeno nějakým druhem pohonu. Jenže existují i jiné síly, které by mohly vyvolat, jako je odplyňování nebo tlak záření (tj. „nečekané zrychlení“ by muselo být „dostatečně velké“). I změna rotace tělesa může být známkou toho, že objekt je nějak řízen. Už Oumuamua vykazovala určité negravitační zrychlení, což vyvolalo mezi astronomy značný rozruch, ale bylo to s největší pravděpodobností způsobeno právě odplyňováním nebo tlakem záření.
Druhým podezřelým znakem by byla nepřirozená spektra. Loď může být potažena nějakým materiálem se speciálními vlastnostmi nebo prostě natřena. I obyčejné průhledové okénko by se projevilo v jiném spektru, než jaké bychom očekávali u přírodního objektu.
Vzhledem k tomu, že by na palubě pravděpodobně byly nějaké počítače, mohla by také vyzařovat vyšší infračervenou (tj. tepelnou) signaturu, což by bylo také viditelné některými z našich dalekohledů (totéž by v ještě větší míře platilo pro život pozemského typu s nějakou regulovanou teplotou apod.). Dosud všechny tři objekty přilétající do Sluneční soustavy vykazovaly pouze standardní, přirozená spektra, bez nějakých podivností.
Třetím znakem by byl podivný tvar. Většina našich návrhů mezihvězdných lodí v současné době vyžaduje obrovskou solární plachtu, takže tenká fólie nebo podobný design by byl znamením, že objekt není přírodního původu. Detekce tvaru objektu je však přímo obtížná. Lze ji odvodit z rotace objektu, ale i tato rotace může být ovlivněna procesy, jako je odplyňování a tlak záření (viz výše).
A nakonec je zde komunikace, na což se soustředí i známý projekt SETI. Signály přicházející z relativně blízkého objektu by mohly být mnohem slabší než ty přicházející z nejbližších hvězd, a i tak bychom je byli schopni detekovat. Mohly by mít formu rádiových přenosů nebo laserových pulzů, ale v každém případě by detekce takových signálů pocházejících z objektu sloužila jako silný důkaz jeho technologického původu.
Jednou z výhod technik navrhovaných ve studii je to, že všechna data potřebná k jejich ověření mohou být shromážděna (respektive již byla shromážděna) dalekohledy provádějícími jiné vědecké výzkumy objektu 3I/ATLAS či jemu podobných. Nejsou potřeba žádné speciální projekty typu „Setkání s Rámou“.
Budoucnost výzkumu objektů ISO (interstellar object) je slibná, protože se očekává, že nadcházející Observatoř Very Rubinové objeví v příštích desetiletích více než 50 nových ISO. Jak budeme získávat více zkušeností s monitorováním těchto mezihvězdných návštěvníků, dozvíme se více o tom, jak obvykle vypadají. Díky tomu pak dokážeme lépe rozpoznat, pokud by s některým z nich „něco nebylo v pořádku”.
James R. A. Davenport et al, Technosignature Searches of Interstellar Objects, arXiv (2025). DOI: 10.48550/arxiv.2508.16825
Zdroj: Andy Tomaswick: What technosignatures would interstellar objects have?, Universe Today / Phys.org, přeloženo / zkráceno
