LHS 1903 je červený trpaslík typu M, chladnější a méně jasně svítící než naše Slunce. Vědci objevili čtyři planety obíhající kolem této hvězdy. V nedávné studii vědci pomocí satelitu Cheops Evropské kosmické agentury (ESA) zkoumali čtvrtou planetu v tomto systému. Zjistili, že je mnohem menší a dále od hvězdy než ostatní, a objevili, že by mohla být kamenná, podobně jako Venuše. To je překvapivé, protože pořadí planet skalnatá-plynná-plynná-skalnatá v planetárním systému je neobvyklé a ve vesmíru se vyskytuje jen zřídka. Vzdálenosti a velikosti planet zde nejsou v měřítku – vnější čtvrtá planeta je mnohem menší než ostatní tři.

Podivný planetární systém „naruby“ s vnější kamennou planetou

Astronomům se podařil objev podivného planetárního systému se vzdáleným kamenným světem, což převrací naše představy o vzniku planet. V naší Sluneční soustavě jsou vnitřní planety (od Merkuru po Mars) kamenné a vnější planety (od Jupiteru po Neptun) plynné. Tento vzorec je konzistentně pozorován v celé Mléčné dráze. Nyní se ale mezinárodní tým vědců pod vedením Thomase Wilsona z University of Warwick podrobněji podíval na hvězdu LHS 1903. Pozorování odhalila systém čtyř planet, který tento vzorec porušuje.

Planety kolem LHS 1903 (červený trpaslík) začínají kamennou planetou obíhající blízko hvězdy a pak následují dva plynné světy, což je očekávaný vzorec. Pomocí dalekohledu ESA CHaracterising ExOPlanet Satellite (CHEOPS) však astronomové nyní našli také překvapivou čtvrtou planetu na vnějším okraji systému – a tato nejvzdálenější planeta je kamenná.
Tradiční modely vycházejí z toho, že planety nejblíže hvězdám jsou kamenné, protože záření hvězdy odstraňuje jejich plynnou atmosféru a zanechává za sebou hustá, pevná jádra. Plynní obři se tvoří dále v chladnějších oblastech, kde se plyn může hromadit a planety si jej dokážou udržet. Vzdálený kamenný svět obíhající kolem LHS 1903 zřejmě svou plynnou atmosféru ztratil, nebo ji nikdy neměl.
Wilson a jeho kolegové zvažovali různá vysvětlení toho, jak tato planeta vznikla. Mohly si kamenné a plynné planety vyměnit místa? Nebo kamenná planeta ztratila svou atmosféru při srážce? Tyto teorie vyloučili. Místo toho našli důkazy, že čtyři planety nevznikly současně, jak by se dalo očekávat, ale jedna po druhé od vnitřní k nejvzdálenější (inside-out planet formation). Každá z planet se v tomto scénáři vyvíjí postupně, smetá okolní prach a plyn. Další planety se vyvíjejí později a v jiném prostředí.
„V době, kdy se zformovala poslední vnější planeta, mohl systém již vyčerpat plyn, který je považován pro vznik planet za nezbytný. Přesto zde máme malý kamenný svět popírající tato očekávání. Zdá se, že jsme našli první důkaz o planetě, která se zformovala v prostředí s vyčerpaným plynem,“ uvádí T. Wilson.
Může jít jen o podivnou výjimku, ale třeba jsme objevili i nový vzorec vzniku a vývoje planetárních systémů.

Thomas G. Wilson, Gas-depleted planet formation occurred in the four-planet system around the red dwarf LHS 1903, Science (2026). DOI: 10.1126/science.adl2348. www.science.org/doi/10.1126/science.adl2348
Zdroj: University of Warwick / Phys.org, přeloženo / zkráceno

Objevili efektivní separaci deuteria od běžného vodíku

Výzkumníci představili nový porézní materiál schopný oddělovat deuterium od běžného lehkého vodíku při teplotě 120 …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *