3I/ATLAS. Credit: ESA/Hubble, NASA, ESO, M. Kornmesser

5 věcí, které sonda Juice zjistila o mezihvězdné kometě 3I/ATLAS

„Je extrémní, ale nikoliv exotická,“ tak by se dal ve stručnosti shrnout soubor poznatků, které o mezihvězdné kometě 3I/ATLAS nasbírala sonda Juice (Jupiter Icy Moons Explorer) od Evropské kosmické agentury. Vloni v listopadu se tato sonda dostala na správné místo, aby mohla ve správnou chvíli se správným vybavením pozorovat mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS krátce po jejím maximálním přiblížení ke Slunci. Týmy zodpovědné za řízení letu sondy se rozhodly zapnout pět palubních přístrojů, aby bylo možné sbírat informace, jak se aktivní kometa chovala v průběhu času. Po tříměsíčním čekání na přijetí dat na Zemi strávili vědci zapojení do programu jednotlivých přístrojů několik posledních týdnů procházením fotek, spekter a číselných údajů. Výsledky jsou stále předběžné, ale tento článek přináší pět věcí, které se již podařilo zjistit.

1) Kometa denně uvolňovala množství vody, které by naplnilo 70 olympijských plaveckých bazénů
2. listopadu 2025, pouze 4 dny po nejbližším přiblížení 3I/ATLAS ke Slunci se přístroji MAJIS (Moons And Jupiter Imaging Spectrometer) na sondě Juice podařilo detekovat, že kometa každou sekundu uvolňovala 2 000 kilogramů vody. V součtu to tak za den činí výše zmíněných 70 olympijských plaveckých bazénů.

Komety dělají čest své přezdívce „špinavé sněhové koule“. Jsou totiž z většiny tvořené ledem. Když se přibližují ke Slunci, led sublimuje v plyn a uniká z jádra komety. Množství vody, které opouštělo kometu 3I/ATLAS nebylo výjimečné, ale na škále toho, co vědci očekávali od komety blízko Slunce, to leží spíše ve vyšší části rozsahu. Vědci při svých odhadech vycházejí z dosavadních pozorování. Víme třeba, že kometa 67P vypouštěla 300 kg vody za sekundu, Halleyova kometa dokonce 20 000 kg za sekundu. Tato čísla mají značnou souvislost s velikostí komety a její vzdáleností od Slunce. MAJIS sledovat 3I/ATLAS ještě 12. a 19. listopadu, když se vzdalovala od Slunce. Zdá se, že do 12. listopadu nedošlo k výraznému snížení množství uvolňované vody. Tým zodpovědný za tento přístroj plánuje v dalších týdnech analyzovat data z pozorování 19. listopadu.

2) Většina vodní páry byla uvolněna směrem ke Slunci
Přístroj SWI (Submillimeter Wave Instrument) také detekoval vodní páru z 3I/ATLAS a odhalil, že většina z ní byla uvolněna ze strany směřující ke Slunci. Vypadá to, že velká část této vody ve skutečnosti nepochází přímo z pevné části komety (jejího jádra), ale z ledových prachových zrnek, která unikla do okolního halo z prachu a plynu (tzv. komy).

Tým zodpovědný za SWI pokračuje v rozborech dat, aby určil, kolik tzv. lehké (či normální) vody H2O se z 3I/ATLAS uvolňuje. Bude zajímavé to porovnat s množstvím tzv. polotěžké vody HDO z komety, což měřila třeba pozemská observatoř ALMA, či Webbův teleskop. Tento poměr je velmi důležitým číslem v našich studiích vesmíru. Nabídne totiž vědcům stopu, která popíše, jak a kdy se daný objekt zformoval.

ALMA a JWST ukázaly, že tento poměr je pro 3I/ATLAS extrémně vysoký. Možná je to tím, že kometa vznikla ve velmi chladném a dávném prostředí, kde byla vystavena velkému množství ultrafialového záření z mladých hvězd. Tým kolem přístroje SWI nyní rozebírá, zda data z Juice podporují tyto objevy.

3) Plyn a prach se mohou táhnout nejméně 5 milionů kilometrů za jádrem komety.
Přístroj UVS (Ultraviolet Imaging Spectrograph) zachytil záření z atomů kyslíku, vodíku a uhlíku v prachu a plynu, které obklopují kometu a táhnou se za ní. Kyslík, vodík a uhlík v prachu a plynu emitují fotony se specifickými vlnovými délkami, jejichž počty za sekundu UVS zaznamenal. Data ukazují, že se tyto prvky z prachu a plynu táhnou více než 5 milionů kilometrů za jádro 3I/ATLAS. Prach a plyn jsou kolem aktivních komet běžné, přičemž jejich ohony mohou měřit až 10 milionů kilometrů.

4) Mezihvězdná kometa vypadá jako … normální kometa!
Vědecká kamera s vysokým rozlišením JANUS (Jovis Amorum ac Natorum Undique Scrutator, tedy Pozorovatel Jupitera, všech jeho milenek a potomků) také viděla, jak 3I/ATLAS vyvrhuje prach a plyn. Ačkoliv obě tělesa dělila vzdálenost přes 60 milionů kilometrů, JANUS jasně odhalil koma, ve kterém se skrývá jádro, ale i dva ohony komety. Jeden se táhne směrem od Slunce a druhý kopíruje trasu, po které kometa putovala Sluneční soustavou. Na snímcích je také vidět méně výrazné tvary v komě a ohonech, které naznačují různé procesy a interakce s radiací, částicemi a magnetickým polem ze Slunce. Tým kolem přístroje JANUS momentálně studuje tyto tvary podrobněji. Celkově však můžeme říct, že JANUS potvrdil, že navzdory svému mezihvězdnému původu se kometa 3I/ATLAS chová jako typická kometa ze Sluneční soustavy během blízkého průletu ke Slunci.

5) 3I/ATLAS podporuje naše snahy o planetární obranu – jenom ne tak, jak jste si asi mysleli
Navigační kamera NavCam je speciálně navržena, aby pomohla sondě Juice s dobrou navigací po příletu k Jupiteru a jeho ledovým měsícům v roce 2031. Setkání s 3I/ATLAS umožnilo expertům udělat s ní něco nečekaného. Vědci už dříve používali teleskopy na Zemi i u Země, aby určili pozici a trasu 3I/ATLAS ve Sluneční soustavě. Vypadá to, že k nám přiletěla ze směru od disku Mléčné dráhy a tedy pravděpodobně vznikla před více než deseti miliardami let. NavCam mohla 3I/ATLAS pozorovat z větší blízkosti a z odlišného úhlu než pozemské observatoře. Navíc ji viděla v době, kdy kometa nebyla od Země pozorovatelná. To znamená, že tým planetární obrany mohl srovnat snímky z NavCam pořízené v průběhu listopadu, aby získal lepší představu o měnící se pozici komety a její trajektorii.

Tímto způsobem tým, který obvykle sleduje potenciálně nebezpečné planetky, mohl ukázat, jak užitečná mohou být pozorování z misí do hlubokého vesmíru pro přesný výpočet drah komet nebo planetek, které nejsou ze Země zrovna viditelné. A co víc, jelikož je trajektorie komety lehce ovlivňována unikajícími plyny a prachem, tým začíná využívat měření trajektorie ze snímků NavCam k pochopení, jaké materiály a v jakém množství unikají z komety během její aktivity.

Týmy kolem jednotlivých přístrojů budou pokračovat v rozborech dat, přičemž mnohé týmy plánují v příštích měsících publikovat své výsledky v odborných článcích. „3I/ATLAS je vzácný a nečekaný návštěvník. Jeho příchod byl pro nás úplným překvapením,“ přiznává Olivier Witasse, vědec agentury ESA z projektu Juice a dodává: „Ale když jsme zjistili, že Juice bude této kometě blízko, v době jejího průletu nejblíže ke Slunci, uvědomili jsme si, jak jedinečná příležitost to je pro sběr datové sady, kterou dostanete jednou za život. POzorování komety bylo náročné a bez zaručeného úspěchu. Ovem nakonec to byl pro Juice velký bonus při její cestě k Jupieru.“

Obě tělesa se k sobě přiblížila maximálně na cca 60 milionů kilometrů, zatímco Juice bude Jupiter a jeho měsíce sledovat ze vzdálenosti pár stovek kilometrů. Přestože byly přístroje sondy Juice navrženy a vybrány pro výzkum ledových měsíců, skvěle se hodily i pro studium této ledové mezihvězdné komety. Vědci mají před sebou stále ještě pět let čekání, než Juice v roce 2031 dorazí k Jupiteru, ale všechny palubní přístroje budou opět aktivovány v září 2026, když se Juice vrátí k Zemi pro další gravitační manévr. „Data, která zatím z přístorjů na Juice máme, vypadají nadějně,“ přiznává Claire Vallat z projektu Juice a dodává: „Jsme čím dál tím více nadšeni z toho, jak dobře fungují a kolik nám v 30. letech 21. století odhalí o Jupiteru a jeho ledových měsících.“

Přeloženo z: www.esa.int/

autor: Dušan Majer

Převzato z Kosmonautix.cz, upraveno

 

Takto viděl JANUS kometu 3I/ATLAs na vzdálenosti 180 milionů kilometrů. Zdroj: https://www.esa.int/

I obyčejná neutralizace dokáže ještě přinést překvapení

Jak vypadá reakce hydroxoniových (H3O⁺) a hydroxidových (OH-) iontů, tedy neutralizace? Jak jinak, než jako …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *