Sciencemag.cz
Related Articles
Ještě před několika lety české a slovenské firmy fungovaly především jako dodavatelé kosmických agentur a velkých zahraničních výrobců satelitů. Teď připravují vlastní mise, sbírají data z oběžné dráhy a chtějí na nich stavět skutečně smysluplné globální služby týkající se například sledování radiace a takzvaného „vesmírného počasí“. Proměnu symbolizuje mise MARINA, která odstartuje 7. července z americké základny Vandenberg Space Force Base na palubě rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
Za iniciativou stojí slovenská společnost Satellites With Meaning (SWM) a vizionář Boris Procík. Cílem je ukázat nový způsob uvažování o vesmírných misích. SWM propojuje firmy, výzkumné instituce i budoucí zákazníky do projektů, které mají přinášet konkrétní společenský i obchodní přínos. MARINA je první referenční misí této vize.
„MARINA je pro nás důkazem, že vesmír už není vzdálený svět vyhrazený pouze velkým mocnostem. I malý CubeSat může nést velkou myšlenku, pokud za ním stojí odvaha, kvalitní partneři a jasný příběh,“ vysvětluje Charley Hodossy, spoluzakladatel a CMO společnosti Satellites With Meaning.
Nanosatelit v plné výbavě
1,2 kilogramový nanosatelit je jen o něco větší než Rubikova kostka. Na oběžné dráze by měl vydržet až 4 roky. Cílem je sbírat data a naučit se je prodávat jako produkt. Technickou realizaci celé mise zajistila česká společnost Spacemanic, která navázala na své zkušenosti z řady předchozích družicových misí.
“Nesmierne nás teší, že sme po veľmi úspešnej misii VERONIKA opäť dostali dôveru a môžeme pre nášho zákazníka zhmotniť jeho víziu v podobe novej družice MARINA. Je to pre nás potvrdenie schopností, kvality a odhodlania tímu Spacemanic, ktorý sa podieľa už na piatej z doterajších piatich slovenských družíc. Zároveň je táto misia krok k tomu, aby podobné misie neboli len jednorázovým úspechom, ale postupne vytvárali základ pre ďalšie dáta, služby a technológie,“ říká Jakub Kapuš, zakladatel a ředitel společnosti Spacemanic CZ.
Spacemanic družici postavil na vlastní satelitní platformě. Do nevelké konstrukce se podařilo integrovat kompletní palubní infrastrukturu včetně napájení, palubních počítačů, komunikačních modulů, GPS, systému orientace, solárních panelů i kamery pro snímkování Země. Podle Kapuše to potvrzuje, že i tak malé satelity mohou být důležitým nástrojem pro sběr dat z oběžné dráhy, ověřování technologií a rozvoj budoucích služeb.
„Je to jasný dôkaz toho, že stredoeurópsky vesmírny ekosystém rastie a Spacemanic patrí medzi jeho aktívnych tvorcov a hnacie sily,“ dodává Kapuš.
Sledování a předpověď vesmírného počasí pro celý svět
Stejně uvažuje i pražská firma AdvaSpace. Ta chce v budoucnu globálně poskytovat předpovědi takzvaného vesmírného počasí. Moderní společnost je totiž závislá na satelitech zajišťujících navigaci, telekomunikace, meteorologii i pozorování Země. Tyto systémy jsou však nepřetržitě vystaveny kosmickému záření, které může způsobovat poruchy elektroniky nebo zkracovat životnost družic. AdvaSpace dokáže určit typ, energii, směr i čas dopadu každé zachycené částice.
Pomocí satelitu firma ověří svůj detektor MiniPIX SPACE. Navazuje při tom na know-how sesterské společnosti ADVACAM, která tuto technologii rozvíjela posledních 13 let. Naposledy se například její čipy Timepix uplatnily na palubě lodi Orion, která letos v rámci programu NASA ARTEMIS II obletěla Měsíc.
„Budeme proto například hledat typické vzorce ve vývoji záření v čase. Některé typy záření totiž mohou předcházet jiné, což v principu umožňuje predikovat budoucí stav. Dalo by se to přirovnat ke klasickému počasí u nás na Zemi. Poprchávání, malé dešťové kapky a zvednutý vítr mohou být předzvěstí bouřky. Stejně tak jeden typ záření je předzvěstí nadcházejících mnohem dramatičtějších událostí na oběžné dráze,“ doplňuje Martin Tyburec, ředitel společnosti AdvaSpace.
Hned po startu začne kritická fáze
Na provozu satelitu a zpracování dat se bude podílet také Fakulta letectva Technické univerzity v Košicích. Bezprostředně po startu bude nejdůležitějším úkolem navázat první spojení s družicí, ověřit funkčnost všech systémů a zahájit pravidelný provoz vědeckých experimentů.
„Pro nás je MARINA začátek. Ne konec. Je to první krok k tomu, aby Satellites With Meaning vytvářela další mise, které budou mít nejen technickou, ale také společenskou, komerční a symbolickou hodnotu. Proto bych rád poděkoval Borisovi Procíkovi, majiteli satelitu MARINA, za důvěru, odvahu a vizionářský přístup k celému projektu. Bez jeho osobního nasazení, energie a ochoty vstoupit do takto náročné mise by MARINA nevznikla,“ uzavírá Charley Hodossy.
