Mléčná dráha. Autor obrázku: R. Hurt – NASA/JPL. Licence obrázku: Volné dílo.

Astronomové objevili kolem jádra Mléčné dráhy podivná tornáda

Centrální molekulární zóna (CMZ) naší galaxie je oblastí plnou vířících molekul prachu a plynu, které cyklicky procházejí procesem vzniku a zániku. Mechanismus, který tento proces řídí, zůstával ale dosud neznámý. Molekuly slouží pro sledování různých procesů v molekulárních mračnech, přičemž oxid křemnatý SiO (poznámka: takto skutečně v původní TZ, včetně monooxide v názvu; kdo z nás se se sloučeninou SiO setkal při výuce chemie) je obzvláště užitečný při zjišťování přítomnosti rázových vln.
Mezinárodní tým astronomů (hlavní autor Kai Yang, Shanghai Jiao Tong University) pomocí dalekohledu ALMA zmapoval spektrální čáry v molekulárních oblacích v centru Mléčné dráhy a vymezil nový typ dlouhé, úzké vláknité struktury v podstatně jemnějším měřítku. Dynamická interakce mezi turbulentním prostředím a tenkými vlákny, která vznikají při rázovém vlnění, poskytuje ucelenější pohled na cyklické procesy v CMZ.
„Když jsme kontrolovali snímky ALMA zobrazující výtoky, všimli jsme si těchto dlouhých a úzkých filamentů prostorově oddělených od jakýchkoli oblastí s tvorbou hvězd. Na rozdíl od všech objektů, které známe, nás tato vlákna opravdu překvapila. Od té doby jsme přemýšleli, co jsou zač,“ shrnul Yang.
Filamenty byly nečekaným, náhodným nálezem v emisních čarách SiO a osmi dalších molekul. Jejich lineární rychlosti jsou koherentní a neodpovídají výtryskům, tedy ani profilu jiných, dříve objevených typů vláken hustého plynu; filamenty navíc nevykazují žádnou souvislost s emisí prachu a nezdá se, že by byly v hydrostatické rovnováze. Můžeme si je představit jako vesmírná tornáda: jsou to prudké proudy plynů, rychle se rozptylují a účinně distribuují materiály do prostředí. Zatím není přesně známo, jak tato štíhlá vlákna původně vznikají.
Rázy podle všeho působí jako mechanismus, který vytváří tyto tenké filamenty a uvolňuje SiO a několik jednoduchých organických molekul jako CH3OH, CH3CN a HC3N do plynné fáze a do mezihvězdného prostředí. Poté se štíhlá vlákna rozptýlí a doplní rozsáhlý materiál uvolněný rázem v CMZ. Nakonec molekuly zmrznou zpět do prachových zrn, dochází zde tedy k jakési cyklické rovnováze.

Kai Yang et al, ALMA observations of massive clouds in the central molecular zone: slim filaments tracing parsec-scale shocks, Astronomy & Astrophysics (2025). DOI: 10.1051/0004-6361/202453191
Zdroj: National Radio Astronomy Observatory / Phys.org, přeloženo / zkráceno

Od kostarických pralesů po evropské mokřady: jak umělá inteligence pomáhá vracet do krajiny zpěv ptáků

Svět se ztišuje. Tam, kde dřív zněl ptačí zpěv, slyšíme dnes spíš ticho. Podle globální …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *