Sciencemag.cz
Doporučujeme
Kuriózní: zabít by člověka mohla třeba až primordiální černí díra o velikosti asteroidu…
Robert Scherrer z Vanderbilt University analyzuje, co by se stalo, kdyby lidským tělem prošla primordiální černá díra. Může to působit jako kuriozita hodná ocenění Ig Nobel, Scherrera to ovšem zajímá i ve vztahu k temné hmotě. Někteří vědci totiž navrhují, že by primordiální černé díry mohly tvořit část nebo i všechnu temnou hmotu. Jde ovšem o objekty hypotetické. Vznikly by v raném vesmíru, pravděpodobně už během první sekundy po velkém třesku. Mohly by být 100 000krát lehčí než kancelářská sponka, ale i mít hmotnost až 100 000 Sluncí.
Jak velká by musela být (primordiální) černá díra, aby člověku při střetu způsobila nějaké viditelné zranění? Scherrer zkoumal dva potenciální gravitační účinky způsobené průchodem černé díry lidským tělem: nadzvukové rázové vlny a slapové gravitační síly.
Nadzvuková rázová vlna vzniká, když se objekt pohybuje rychleji než zvuk a vytváří silné narušení ve tvaru kužele. Při průchodu lidským tělem by primordiální černá díra generovala tyto rázové vlny na své dráze a ničila lidské tkáně, podobně jako kulka vstupující do těla.
Černá díra by také vytvářela slapové gravitační síly (rozdíl v síle gravitace mezi dvěma body). To by vytvářelo tahovou sílu, která materiál natahuje a roztahuje. Tato silná síla by roztrhala lidské buňky, přičemž nejcitlivější na tyto síly by byly buňky v mozku.
Text dochází ke kurióznímu závěru, že zabít by člověka mohla třeba až primordiální černí díra o velikosti asteroidu. (Poznámka PH: to je nějaké divné, takový objekt by mohl mít hmotnost třeba desetiny Slunce, ne? Také nedává moc smysl říkat, že by člověkem proletěla taková černá díra, spíš by proletěla zemí/městem…?) Hustota takových černých děr ve vesmíru (opět: pokud vůbec existují) je však natolik nízká, že k tomu sotva kdy dojde.
Robert J. Scherrer, Gravitational effects of a small primordial black hole passing through the human body, International Journal of Modern Physics D (2025). DOI: 10.1142/s0218271825410032
Zdroj: Vanderbilt University / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámky PH:
Ono to celé vlastně ale ani tolik neříká z principu? Ve Sluneční soustavě na temnou hmotu nenarážíme – právě proto nás udivilo, co jsme zjistili na úrovni galaxií („chybějící hmotnost“). To, že neumíráme na zásahy primordiálními černými dírami, je vlastně totéž. Nevypovídá to o jejich (ne)existenci nebo vlastnostech, ale o tom, že se nevyskytují kolem nás; což jsme už ovšem věděli.
Ad velmi lehké černé díry – ty by se ale od velkého třesku už zase dávno vypařily?
Byla by to i zajímavá fobie, ne? Jako se někdo bojí pavouků či létání, jiný by mohl mít strach z černých děr…
10 na 25 kg ma polomer 1.4 cm
takze neco velikosti asteroidu by bylo velke jako kulka z pistole.
Zdroje nerostů hledají satelity sledováním gravitačního působení nehomogenit na jejich dráhu. Takováto citlivá měření by si průletu temné hmoty v blízkosti satelitu všimla dřív než co by pocítil člověk.
wikicz zase pravi: Pro objekt o hmotnosti Země je Schwarzschildův poloměr 9 milimetrů. jasne, „velikosti“ vyse se mysli hmotnost, ne objem… cerna dira s hmotnosti 1/10 Slunce vychazi spis na nejakych 100 metru…
tak to jsem teda kecal, ze 10 na 25 je jako asteroid, to jsou 2 zemekoule.
Černá día asi tělem neprojde, alůe prochází kosmické záření. Možná nevíte,m že piloti a letušky nosí dozimenty protože ve výšce 9 km jsou ozařování kosmickými protomy. Ty se při cestěb dolů přeměňují na brzdné zážení. A to sestává z 20 krát škodlivějšícj nějtronů.
Co se stane, když vás to záření zasáhner? Vytvoří průstřel široký několik milimetrů ve které je vše zničeno volnými kyslíkovými radikály. Co se stane, když částicve projde jadernou DNA? Pak dojde k dvouřeťězcivému zlomu DNA, který bývá často neopravitelný. Proté se buňka přepne dob stavu, když se nedělí, aby nevznikly mutace nebo rakovina.
Postiženám buňka se jmenuje senescentní buňka. Z důvodu, že se nedělí, nemože se rozdělovat na nové mladé buňky. Tím pádem v ní stárnou mitochondrie a, buňka vydává málo energie, a co víc?. Senescentní buňka zavazí, bere místo pro nově vytvářené buňky. Existují chemické syntetické látky, které o 2 třetiny snižují počet poškozených buněk a tím trojnásobně prodlužuje čas za který může organizmus senescentní buňky odstranit. Člověk který polyká tyto geroprotektory, má mnohem více novotvořebých buněk.
Chtěli byste vědět, zda jsou geroprotektoty dostupné na trhu? Ano jsou kolem nás, avšaqk globalisté zakázali šíření informací o ptrodlužování života. Můžete se přesvědčit, když zadáte do google frázi zpomalit stárnutí. Vyjedou vám stoivky člímků. že byste museli máílo jíst, hodně spát a cvičit, což je totéž, jakože stárntá nejde zpomalit.