Pavel Houser

Poprvé detekovány hvězdné větry tří hvězd podobných Slunci

Mezinárodní výzkumný tým pod vedením vědce z Vídeňské univerzity poprvé přímo detekoval hvězdné větry tří hvězd podobných Slunci, a to pomocí záznamu rentgenového záření z jejich astrosfér. Vědci také také přesněji určili rychlost ztráty hmoty hvězd prostřednictvím těchto hvězdných větrů. Astrosféry, obdoby heliosféry, která obklopuje naši Sluneční soustavu, jsou velmi …

více »

Kosmologie má nový koncept: raná temná energie

Vedle temné energie, která vysvětluje zrychlující se rozpínání vesmíru, mohla v éře následující po velkém třesku působit i raná temná energie. Nová studie vědců z MITu a dalších institucí navrhuje, že tato síla by mohla vysvětlit dvě z největších hádanek v současné kosmologii. Jednou ze záhad je „Hubbleovo napětí“ (tension), …

více »

Hubble a Chandra objevily dvojici supermasivních černých děr zatím nejblíže sobě

Podařilo se pozorovat dvojici supermasivních černých děr, které se blíží fúzi. Nacházejí se přibližně 300 světelných let od sebe a byly detekovány pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu a rentgenové observatoře Chandra. Tyto černé díry, ukryté hluboko uvnitř dvojice srážejících se galaxií, jsou poháněny vnikajícím plynem a prachem, což způsobuje, že jasně …

více »

Nová studie favorizuje teorii unaveného světla před velkým třeskem

Následující pohled je jistě krajně minoritní, nicméně autoři dosáhli jeho publikace v recenzovaném časopise. Lior Shamir z Kansas State University (poznámka PH: informatik, nikoliv fyzik/astronom) použil snímky více než 30 000 galaxií pořízené pomocí trojice dalekohledů k měření rudého posuvu galaxií v závislosti na jejich vzdálenosti od Země. Rudý posuv …

více »

Podařilo se vytvořit otisk zrcadel do superfotonu

Tedy přesněji řečeno tvarovat Boseho–Einsteinův kondenzát. Tisíce světelných částic se mohou za určitých podmínek spojit do typu „superfotonů“. Vědci z Institutu aplikované fyziky (IAP) Bonnské univerzity nyní dokázali pomocí „nanoforem“ ovlivnit strukturu tohoto Boseho-Einsteinova (BEC) kondenzátu. To jim umožnilo vytvarovat světelnou skvrnu do jednoduché mřížkové struktury sestávající ze čtyř světelných …

více »

Římské obléhání Masady trvalo jen pár týdnů, nikoliv několik let

Archeologové z Tel Avivské univerzity využili řadu moderních technologií, včetně dronů, dálkového průzkumu a 3D digitálního modelování, k vytvoření (údajně) první objektivní, kvantifikované analýzy římského systému obléhání Masady. Zjištění ukazují, že na rozdíl od rozšířeného mýtu netrvalo obléhání Masady římskou armádou v roce 73 n. l. déle než několik týdnů. …

více »

Americký astronaut Donald Pettit bude nejstarším člověkem dlouhodobě žijícím na ISS

Ve středu 11. září 2024 se na cestu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vydá ruská kosmická loď Sojuz MS-26 s dvěma ruskými a jedním americkým astronautem. Tím bude Donald Pettit, který se stane nejstarším člověkem, který bude na palubě orbitální stanice ISS za její více než pětadvacetiletou existenci dlouhodobě žít …

více »

Střípky: Supravodič zesílený magnetismem. Pro supravodivost hydridů by mohl být klíčový také cer

Výzkum hydridů již umožňuje supravodiče fungující za téměř pokojové teploty, pro změnu ale vyžadují obří tlak. Jak tento požadavek omezit a ideálně se dostat k materiálu supravodivému za běžných podmínek? Výzkum, který vedl Xiaojia Chen z Houstonské univerzity, se soustředil na hydridy prvků vzácných zemin (skandium, yttrium a lanthanoidy). Průlomovým …

více »

Dnešní podobu Sluneční soustavy mohla zformovat další hvězda

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Nová studie naznačuje, že před miliardami let mohla velmi blízko Sluneční soustavy proletět další hvězda. V důsledku toho byly tisíce menších těles ve vnější Sluneční soustavě za oběžnou dráhou Neptunu vychýleny na vysoce skloněné oběžné dráhy kolem Slunce. Některá z těchto těles byla zřejmě také zachycena planetami Jupiter a Saturn …

více »